Jdi na obsah Jdi na menu
 


10. část

5. 1. 2015

Kano: "Copak?"

Alec: Zavrtím hlavou.

Kano: Jen tedy kývnu.

Alec: Pohladím ho po tváři a políbím ho do vlasů.

Kano: Usměji se na něj sladce.

Alec: Oplatím mu úsměv.

Kano: "Nepůjdeme se vykoupat?"

Alec: "Tak jo."

Kano: "Půjčím ti triko a chceš i spodní prádlo?"

Alec: Přikývnu.

Kano: Vstanu a odejdu do šatny.

Alec: Posadím se a protřu si oči.

Kano: Za chvilinku se vrátím.

Alec: Vstanu a skloním se pro Hajiho.

Kano: Podám mu věci. "Chceš jít první?"

Alec: Přikývnu.

Kano: Ukážu mu jedny dveře tady v pokoji.

Alec: "Děkuju."

Kano: Usměji se.

Alec: Jdu do koupelny

Kano: Zatím si začnu hrát s prckem.

Alec: Dám si rychlou sprchu.

Kano: Začne mi kousat prst tak ho nechám.

Alec: Vyjdu už oblečený. "Hotovo."

Kano: Kouknu se na něj a kývnu. Jemně mu vyndám svůj prst z pusinky a stoupnu si. Vezmu si kalhoty a taky zapadnu do koupelny.

Alec: Posadím se zatím do kouta a hraju si s Hajim.

Kano: Spáchám rychlou koupel i hygienu a vrátím se. Rozhlédnu se, až ho uvidím v koutečku.

Alec: Vstanu a došourám se k němu šnečí rychlostí.

Kano: "Copak?"

Alec: Zavrtím hlavou a přilepím se na něj.

Kano: Přitisknu si ho k sobě. "V pořádku?" radši se zeptám.

Alec: "Jo. Všechno je skvělé."

Kano: Zvednu jedno obočí.

Alec: Políbím ho.

Kano: Oplatím mu ho a pak se odtáhnu. "Tak hle mě neukecáš." uculím se.

Alec: "Opravdu ne?"

Kano: Zavrtím hlavou. Vezmu ho do náruče a vyčkávavě čekám co z něj vypadne.

Alec: "Nechci tě zklamat. Dlouho jsme s nikým nebyl..." zavřu raději očka.

Kano: "Co?" nepochopím.

Alec: Zavrtím hlavou. "Nech to být."

Kano: "Prosím." zakňoukám.

Alec: "Zítra ti to vysvětlím."

Kano: "A proč nechceš dnes?"

Alec: Zakňourám.

Kano: "No?" zajímám se. "Zítra mi to neřekneš."

Alec: "Řeknu."

Kano: Pořád si stojím za svým.

Alec: "Prosím."

Kano: "Zlatíčko. Tak jedno slovo k tomu."

Alec: "Jaké by jsi chtěl slyšet?"

Kano: "Něco co si mi chtěl říct."

Alec: "Zítra."

Kano: Nasadím smutný kukuč.

Alec: Zavřu oči.

Kano: "Prosím." zakňourám.

Alec: "Kano." povzechnu si a zavrtám mu obličej do ramene.

Kano: "Aspoň to budeš mít za sebou." sednu si s ním na postel.

Alec: "Nechci tě zklamat."

Kano: "Ty mě nezklameš." usměji se na něj. "Nikdy."

Alec: Zavrtím hlavou.

Kano: "Prosím zlatíčko. Můžeš mi říct cokoli."

Alec: "Ne."

Kano: Smutně si pozdechnu.

Alec: "Nechci, aby jsi se mi omlouval."

Kano: "Za co?"

Alec: Povzdechnu si. "Jsem unavený." zívnu.

Kano: "Dobře." lehnu si a zakryju nás.

Alec: Pousměji se a obejmu ho.

Kano: Pohladím a počkám až usne.

Alec: Ještě nějakou chvilku na něj koukám, než usnu.

Kano: Usnu hned po něm.

Alec: Začnu se cukat ze spánku.

Kano: Už z reakce ho k sobě víc přitisknu.

Alec: Uklidním se.

Kano: Pořád ho držím u sebe a dál spím.

Alec: Uprostřed noci začnu křičet.

Kano: Cuknu sebou a hned ho začnu uklidňovat.

Alec: Otevřu oči a s hrůzou v nich se odtáhnu od Kana.

Kano: Hned ho políbím.

Alec: Nechám ho. Hned jak se odtáhne, vstanu a sednu si do kouta. Obejmu si kolena a začnu se pohupovat a něco mumlat.

Kano: Zvednu se a přejdu k němu. Čupnu si před něj a usměji se. Roztáhnu náruč a čekám.

Alec: Podívám se na něj. Schoulím se víc do sebe.

Kano: "Pojď ke mně." řeknu potichu.

Alec: Zavrtím hlavou.

Kano: "To tak pojď." dál na něj mluvím klidně.

Alec: Zachvěji se a natáhnu k němu roztřeseně ruku.

Kano: Jemně ho k sobě přitáhnu.

Alec: Vzlyknu mu do hrudi.

Kano: Sednu si a přetáhnu ho na sebe. Začnu se s ním konejšivě houpat a hladit ho.

Alec: Rozbrečím se.

Kano: Nechám ho se vyplakat a trpělivě čekám.

Alec: Po hodince přestanu.

Kano: Pořád ho hladím a nechám ho, aby se rozhodl, kdy má dost.

Alec: Obejmu ho.

Kano: "Chceš jít do postele?" šeptnu potichu.

Alec: "J-Jo."

Kano: Opatrně ho vezmu a přenesu ho.

Alec: Zavrtám se mu do náruče a nepouštím se.

Kano: Napůl si lehnu a jeho dám na sebe. Dál ho hladím.

Alec: "Spi." pohladím ho po tváři.

Kano: Zavrtím hlavou a usměji se.

Alec: "Ale musíš se prospat." zašeptám.

Kano: "To je dobré jsem zvyklí i nespat." uklidním ho.

Alec: Zamračím se.

Kano: "A pak jsem prospal celý den." uculím se nevinně. "Chci s tebou zůstat."

Alec: "Ale... Já taky usnu. Po chvilce."

Kano: "Tak já počkám."

Alec: "Ne. Běž spát.

Kano: Jen zavrtím hlavou.

Alec: "Prosím."

Kano: "Ne šmudlo. V tomhle mě neukecáš. Jen odpočívej."

Alec: "Prosím Kano."

Kano: Dám mu pusu do vlásků.

Alec: Smutně na něj zamrkám.

Kano: Jen zavrtím hlavou a začnu ho zase hladit.

Alec: Koukám na něj.

Kano: Kouknu se na maličkého, jak si chrupká v pelíšku.

Alec: "Měl by jsi ho napodobit."

Kano: "Však já hajám." řeknu chytře.

Alec: "Ale nespíš."

Kano: "To je vedlejší. Už spinkej nebo aspoň odpočívej." jemně ho pobídnu.

Alec: "Nebudu."

Kano: "Prosím. Udělej to pro mě."

Alec: "Nejde to."

Kano: "Copak nejde."

Alec: "Spát."

Kano: "Mám ti tedy číst?"

Alec: "Ne. Ty jdeš spát!"

Kano: "Nejdu broučínku."

Alec: Smutně si povzdechnu a zavřu oči.

Kano: "Mám ti tedy něco přečíst?"

Alec: "Ne, v pohodě." zavrtím se.

Kano: "Dobře." nechám ho.

Alec: "Prosím spi."

Kano: "Proč chceš, abych spal?" zeptám se, i když začínám tušit.

Alec: "Prostě spi." pohladím ho po tváři.

Kano: "Ale já stejně neusnu, protože si o tebe dělám starosti. Prosím řekni mi aspoň tohle."

Alec: "A co?"

Kano: "Proč chceš, abych šel spát."

Alec: "Protože si musíš odpočinout."

Kano: "Ale to není ten hlavní důvod ne?"

Alec: "Je. Proč si myslíš, že není?"

Kano: "Já nevím." jemně pokrčím rameny.

Alec: "Tak vidíš. A teď spi."

Kano: "Nebudu a svůj důvod sem ti už řekl." pohladím ho.

Alec: Zabručím.

Kano: "No tak, kocourku."

Alec: Zavrtím hlavou a uraženě se otočím.

Kano: "Nemáš rád kočičky?" zeptám se vesele a přitáhnu si ho víc k sobě.

Alec: Nemluvím s ním.

Kano: Začnu ho hladit na bříšku.

Alec: Dál hraji na tichou domácnost.

Kano: "Aspoň třeba usneš." šeptnu mu do ouška a dám mu pusu na krk.

Alec: "Neusnu. Nikdy po tomhle neusnu."

Kano: "Nikdy neříkej nikdy." brouknu a dál ho hladím.

Alec: "Vím to."

Kano: Jen se usměji a nic neřeknu.

Alec: Koukám na protější stěnu.

Kano: Jemně mu přikryju rukou očka.

Alec: Roztřesu se.

Kano: "Ššš. Klid broučku. Nic se neděje. Mysli třeba na Hajiho. Na tu malou kuličku chlupů." mluvím mu potichu do ouška a dál ho hladím.

Alec: Schoulím se do klubíčka a obejmu si paže.

Kano: Radši teda ruku sundám a dál na něj mluvím. "Víš že Rik přijede?"

Alec: Zavrtím hlavou a dál se třesu.

Kano: Obrátím ho čelem k sobě. "Ano, přijedou už zítra nevím jak to chcou zvládnout, ale neberu jim to."

Alec: Kývnu a koukám se skrz něho na stěnu.

Kano: Najednou se posadím a jeho si vytáhnu obkročmo na klín. "Pokud chceš, klidně si do mě kousni."

Alec: Zamračím se. "Proč bych měl?"

Kano: "Třeba ti to pomůže."

Alec: Zavrtím hlavou. "Nechme to být ano?"

Kano: "Chci ti pomoct."

Alec: Pousměji se a políbím ho.

Kano: Oplatím mu to.

Alec: "A teď jdeš spát."

Kano: "Nejdu." usměji se.

Alec: "Ale ano."

Kano: "Nejdu zlato a nepřesvědčíš mě." zabroukám.

Alec: "A-Ale proč ne."

Kano: "Chci se o tebe postarat."

Alec: "Já jsem v pořádku."

Kano: Zadívám se na něj.

Alec: "Opravdu."

Kano: "Dneska ne."

Alec: Zavřu oči a stulím se u něj.

Kano: Hladím ho po zádičkách.

Alec: Začnu předstírat spánek.

Kano: Nechám ho odpočívat a sleduju ho.

Alec: Povzdechnu si a šáhnu si po telefonu.

Kano: Koukám na něj co dělá.

Alec: Podívám se kolik je hodin.

Kano: Bedlivě ho sleduju.

Alec: "Jsou dvě ráno."

Kano: Přikývnu.

Alec: "Takže by jsi měl spát."

Kano: "Ani se mi už nechce."

Alec: Povzdechnu si.

Kano: "Ale no tak nevzdychej." přitáhnu si ho k sobě.

Alec: Obejmu ho.

Kano: Začnu ho mačkat.

Alec: Vydechnu.

Kano: Pokračuju v tom.

Alec: "Kano?"

Kano: Shlédnu na něj.

Alec: "Nemůžu.. Špatně se mi takhle dýchá."

Kano: Povolím.

Alec: "Díky."

[6. 12. 2014 17:14:03] Rea: Jen se pousměji.

Alec: Chytnu jeho tvář do dlaní.

Kano: Koukám se do těch jeho oček.

Alec: Políbím ho zlehka na rty.

Kano: Nechám ho ať si se mnou dělá co chce.

Alec: A zase se rychle odtáhnu.

Kano: Usměji se na něj.

Alec: Oplatím mu úsměv.

Kano: "Sluší ti to."

Alec: "Děkuju."

Kano: "Za pravdu se neděkuje." pohladím ho po vláskách.

Alec: "Opravdu se ti nechce spát?"

Kano: "Ani ne."

Alec: "Budek pak unavený."

Kano: "Nebudu."

Alec: "Ale budeš. Budeš unavený a nebudeš moc být se mnou."

Kano: "Já s tebou budu a nebudeš unavený ty?"

Alec: "Já nejsem nikdy unavený."

Kano: "Dobře."

Alec: Zavrtám se mu do náruče.

Kano: Hladím ho a začnu se s ním jemně pohupovat.

Alec: "Nechceš si povídat?"

Kano: "Můžeme a o čempak by sis chtěl povídat?"

Alec: "Nevím. Začni třeba."

Kano: "A co by tě zajímalo?"

Alec: "Něco o tobě."

Kano: "Něco o mě." zamyslím se. "Mám rád filmy a nakupování."

Alec: "Tebe baví nakupovat?"

Kano: "Jo. Proč myslíš, že mám tolik oblečení."

Alec: Zasměji se.

[6. 12. 2014 17:50:37] Rea: "No co?"

Alec: "Ale to nic."

Kano: "Klidně to řekni."

Alec: "No jenom jsi první kluk, který rád nakupuje."

Kano: "To mě těší."

Alec: Usměji se.

Kano: "Někdy tě vytáhnu na nákupy. Obzvlášť, když budou ty Vánoce."

Alec: Zavrtím hlavou.

Kano: "Ale ano. Budeš to muset zvládnout. Mamku už to se mnou nebaví." nafouknu se.

Alec: "Prosím ne." vrtím dál hlavou.

Kano: "Pročpak?"

Alec: "Bu-Bude tam moc lidí."

Kano: "Neboj se. Já chodím tam, kde nejdou skoro žádní lidé. Taky to nemám rád."

Alec: "Ale já to nedokážu."

Kano: Posmutním. "Dobře tak já půjdu sám."

Alec: "Ne, to ne. Já... Já to nějak zvládnu."

Kano: Zavrtím hlavou. "Nemusíš se nutit."

Alec: "Já chci jít. Ale mám pořád strach."

Kano: "Já vím a proto tě nechci nutit."

Alec: Přikývnu.

Kano: "Takže nemusíš chodit."

Alec: "Já chci jít s tebou."

Kano: "Nechceš." usměji se. "Říkal si to."

Alec: "Ale kvůli tobě... šel bych."

Kano: "To po tobě nemůžu chtít."

Alec: "Hm."

Kano: "Nechci tě trápit."

Alec: "Jak chceš."

Kano: "Nebudu tě nutit."

Alec: Jenom něco zabručím.

Kano: Podrbu ho.

Alec: Zvednu obočí.

Kano: Drbu ho dál po vláskách.

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář