10. část
Kano: "Copak?"
Alec: Zavrtím hlavou.
Kano: Jen tedy kývnu.
Alec: Pohladím ho po tváři a políbím ho do vlasů.
Kano: Usměji se na něj sladce.
Alec: Oplatím mu úsměv.
Kano: "Nepůjdeme se vykoupat?"
Alec: "Tak jo."
Kano: "Půjčím ti triko a chceš i spodní prádlo?"
Alec: Přikývnu.
Kano: Vstanu a odejdu do šatny.
Alec: Posadím se a protřu si oči.
Kano: Za chvilinku se vrátím.
Alec: Vstanu a skloním se pro Hajiho.
Kano: Podám mu věci. "Chceš jít první?"
Alec: Přikývnu.
Kano: Ukážu mu jedny dveře tady v pokoji.
Alec: "Děkuju."
Kano: Usměji se.
Alec: Jdu do koupelny
Kano: Zatím si začnu hrát s prckem.
Alec: Dám si rychlou sprchu.
Kano: Začne mi kousat prst tak ho nechám.
Alec: Vyjdu už oblečený. "Hotovo."
Kano: Kouknu se na něj a kývnu. Jemně mu vyndám svůj prst z pusinky a stoupnu si. Vezmu si kalhoty a taky zapadnu do koupelny.
Alec: Posadím se zatím do kouta a hraju si s Hajim.
Kano: Spáchám rychlou koupel i hygienu a vrátím se. Rozhlédnu se, až ho uvidím v koutečku.
Alec: Vstanu a došourám se k němu šnečí rychlostí.
Kano: "Copak?"
Alec: Zavrtím hlavou a přilepím se na něj.
Kano: Přitisknu si ho k sobě. "V pořádku?" radši se zeptám.
Alec: "Jo. Všechno je skvělé."
Kano: Zvednu jedno obočí.
Alec: Políbím ho.
Kano: Oplatím mu ho a pak se odtáhnu. "Tak hle mě neukecáš." uculím se.
Alec: "Opravdu ne?"
Kano: Zavrtím hlavou. Vezmu ho do náruče a vyčkávavě čekám co z něj vypadne.
Alec: "Nechci tě zklamat. Dlouho jsme s nikým nebyl..." zavřu raději očka.
Kano: "Co?" nepochopím.
Alec: Zavrtím hlavou. "Nech to být."
Kano: "Prosím." zakňoukám.
Alec: "Zítra ti to vysvětlím."
Kano: "A proč nechceš dnes?"
Alec: Zakňourám.
Kano: "No?" zajímám se. "Zítra mi to neřekneš."
Alec: "Řeknu."
Kano: Pořád si stojím za svým.
Alec: "Prosím."
Kano: "Zlatíčko. Tak jedno slovo k tomu."
Alec: "Jaké by jsi chtěl slyšet?"
Kano: "Něco co si mi chtěl říct."
Alec: "Zítra."
Kano: Nasadím smutný kukuč.
Alec: Zavřu oči.
Kano: "Prosím." zakňourám.
Alec: "Kano." povzechnu si a zavrtám mu obličej do ramene.
Kano: "Aspoň to budeš mít za sebou." sednu si s ním na postel.
Alec: "Nechci tě zklamat."
Kano: "Ty mě nezklameš." usměji se na něj. "Nikdy."
Alec: Zavrtím hlavou.
Kano: "Prosím zlatíčko. Můžeš mi říct cokoli."
Alec: "Ne."
Kano: Smutně si pozdechnu.
Alec: "Nechci, aby jsi se mi omlouval."
Kano: "Za co?"
Alec: Povzdechnu si. "Jsem unavený." zívnu.
Kano: "Dobře." lehnu si a zakryju nás.
Alec: Pousměji se a obejmu ho.
Kano: Pohladím a počkám až usne.
Alec: Ještě nějakou chvilku na něj koukám, než usnu.
Kano: Usnu hned po něm.
Alec: Začnu se cukat ze spánku.
Kano: Už z reakce ho k sobě víc přitisknu.
Alec: Uklidním se.
Kano: Pořád ho držím u sebe a dál spím.
Alec: Uprostřed noci začnu křičet.
Kano: Cuknu sebou a hned ho začnu uklidňovat.
Alec: Otevřu oči a s hrůzou v nich se odtáhnu od Kana.
Kano: Hned ho políbím.
Alec: Nechám ho. Hned jak se odtáhne, vstanu a sednu si do kouta. Obejmu si kolena a začnu se pohupovat a něco mumlat.
Kano: Zvednu se a přejdu k němu. Čupnu si před něj a usměji se. Roztáhnu náruč a čekám.
Alec: Podívám se na něj. Schoulím se víc do sebe.
Kano: "Pojď ke mně." řeknu potichu.
Alec: Zavrtím hlavou.
Kano: "To tak pojď." dál na něj mluvím klidně.
Alec: Zachvěji se a natáhnu k němu roztřeseně ruku.
Kano: Jemně ho k sobě přitáhnu.
Alec: Vzlyknu mu do hrudi.
Kano: Sednu si a přetáhnu ho na sebe. Začnu se s ním konejšivě houpat a hladit ho.
Alec: Rozbrečím se.
Kano: Nechám ho se vyplakat a trpělivě čekám.
Alec: Po hodince přestanu.
Kano: Pořád ho hladím a nechám ho, aby se rozhodl, kdy má dost.
Alec: Obejmu ho.
Kano: "Chceš jít do postele?" šeptnu potichu.
Alec: "J-Jo."
Kano: Opatrně ho vezmu a přenesu ho.
Alec: Zavrtám se mu do náruče a nepouštím se.
Kano: Napůl si lehnu a jeho dám na sebe. Dál ho hladím.
Alec: "Spi." pohladím ho po tváři.
Kano: Zavrtím hlavou a usměji se.
Alec: "Ale musíš se prospat." zašeptám.
Kano: "To je dobré jsem zvyklí i nespat." uklidním ho.
Alec: Zamračím se.
Kano: "A pak jsem prospal celý den." uculím se nevinně. "Chci s tebou zůstat."
Alec: "Ale... Já taky usnu. Po chvilce."
Kano: "Tak já počkám."
Alec: "Ne. Běž spát.
Kano: Jen zavrtím hlavou.
Alec: "Prosím."
Kano: "Ne šmudlo. V tomhle mě neukecáš. Jen odpočívej."
Alec: "Prosím Kano."
Kano: Dám mu pusu do vlásků.
Alec: Smutně na něj zamrkám.
Kano: Jen zavrtím hlavou a začnu ho zase hladit.
Alec: Koukám na něj.
Kano: Kouknu se na maličkého, jak si chrupká v pelíšku.
Alec: "Měl by jsi ho napodobit."
Kano: "Však já hajám." řeknu chytře.
Alec: "Ale nespíš."
Kano: "To je vedlejší. Už spinkej nebo aspoň odpočívej." jemně ho pobídnu.
Alec: "Nebudu."
Kano: "Prosím. Udělej to pro mě."
Alec: "Nejde to."
Kano: "Copak nejde."
Alec: "Spát."
Kano: "Mám ti tedy číst?"
Alec: "Ne. Ty jdeš spát!"
Kano: "Nejdu broučínku."
Alec: Smutně si povzdechnu a zavřu oči.
Kano: "Mám ti tedy něco přečíst?"
Alec: "Ne, v pohodě." zavrtím se.
Kano: "Dobře." nechám ho.
Alec: "Prosím spi."
Kano: "Proč chceš, abych spal?" zeptám se, i když začínám tušit.
Alec: "Prostě spi." pohladím ho po tváři.
Kano: "Ale já stejně neusnu, protože si o tebe dělám starosti. Prosím řekni mi aspoň tohle."
Alec: "A co?"
Kano: "Proč chceš, abych šel spát."
Alec: "Protože si musíš odpočinout."
Kano: "Ale to není ten hlavní důvod ne?"
Alec: "Je. Proč si myslíš, že není?"
Kano: "Já nevím." jemně pokrčím rameny.
Alec: "Tak vidíš. A teď spi."
Kano: "Nebudu a svůj důvod sem ti už řekl." pohladím ho.
Alec: Zabručím.
Kano: "No tak, kocourku."
Alec: Zavrtím hlavou a uraženě se otočím.
Kano: "Nemáš rád kočičky?" zeptám se vesele a přitáhnu si ho víc k sobě.
Alec: Nemluvím s ním.
Kano: Začnu ho hladit na bříšku.
Alec: Dál hraji na tichou domácnost.
Kano: "Aspoň třeba usneš." šeptnu mu do ouška a dám mu pusu na krk.
Alec: "Neusnu. Nikdy po tomhle neusnu."
Kano: "Nikdy neříkej nikdy." brouknu a dál ho hladím.
Alec: "Vím to."
Kano: Jen se usměji a nic neřeknu.
Alec: Koukám na protější stěnu.
Kano: Jemně mu přikryju rukou očka.
Alec: Roztřesu se.
Kano: "Ššš. Klid broučku. Nic se neděje. Mysli třeba na Hajiho. Na tu malou kuličku chlupů." mluvím mu potichu do ouška a dál ho hladím.
Alec: Schoulím se do klubíčka a obejmu si paže.
Kano: Radši teda ruku sundám a dál na něj mluvím. "Víš že Rik přijede?"
Alec: Zavrtím hlavou a dál se třesu.
Kano: Obrátím ho čelem k sobě. "Ano, přijedou už zítra nevím jak to chcou zvládnout, ale neberu jim to."
Alec: Kývnu a koukám se skrz něho na stěnu.
Kano: Najednou se posadím a jeho si vytáhnu obkročmo na klín. "Pokud chceš, klidně si do mě kousni."
Alec: Zamračím se. "Proč bych měl?"
Kano: "Třeba ti to pomůže."
Alec: Zavrtím hlavou. "Nechme to být ano?"
Kano: "Chci ti pomoct."
Alec: Pousměji se a políbím ho.
Kano: Oplatím mu to.
Alec: "A teď jdeš spát."
Kano: "Nejdu." usměji se.
Alec: "Ale ano."
Kano: "Nejdu zlato a nepřesvědčíš mě." zabroukám.
Alec: "A-Ale proč ne."
Kano: "Chci se o tebe postarat."
Alec: "Já jsem v pořádku."
Kano: Zadívám se na něj.
Alec: "Opravdu."
Kano: "Dneska ne."
Alec: Zavřu oči a stulím se u něj.
Kano: Hladím ho po zádičkách.
Alec: Začnu předstírat spánek.
Kano: Nechám ho odpočívat a sleduju ho.
Alec: Povzdechnu si a šáhnu si po telefonu.
Kano: Koukám na něj co dělá.
Alec: Podívám se kolik je hodin.
Kano: Bedlivě ho sleduju.
Alec: "Jsou dvě ráno."
Kano: Přikývnu.
Alec: "Takže by jsi měl spát."
Kano: "Ani se mi už nechce."
Alec: Povzdechnu si.
Kano: "Ale no tak nevzdychej." přitáhnu si ho k sobě.
Alec: Obejmu ho.
Kano: Začnu ho mačkat.
Alec: Vydechnu.
Kano: Pokračuju v tom.
Alec: "Kano?"
Kano: Shlédnu na něj.
Alec: "Nemůžu.. Špatně se mi takhle dýchá."
Kano: Povolím.
Alec: "Díky."
[6. 12. 2014 17:14:03] Rea: Jen se pousměji.
Alec: Chytnu jeho tvář do dlaní.
Kano: Koukám se do těch jeho oček.
Alec: Políbím ho zlehka na rty.
Kano: Nechám ho ať si se mnou dělá co chce.
Alec: A zase se rychle odtáhnu.
Kano: Usměji se na něj.
Alec: Oplatím mu úsměv.
Kano: "Sluší ti to."
Alec: "Děkuju."
Kano: "Za pravdu se neděkuje." pohladím ho po vláskách.
Alec: "Opravdu se ti nechce spát?"
Kano: "Ani ne."
Alec: "Budek pak unavený."
Kano: "Nebudu."
Alec: "Ale budeš. Budeš unavený a nebudeš moc být se mnou."
Kano: "Já s tebou budu a nebudeš unavený ty?"
Alec: "Já nejsem nikdy unavený."
Kano: "Dobře."
Alec: Zavrtám se mu do náruče.
Kano: Hladím ho a začnu se s ním jemně pohupovat.
Alec: "Nechceš si povídat?"
Kano: "Můžeme a o čempak by sis chtěl povídat?"
Alec: "Nevím. Začni třeba."
Kano: "A co by tě zajímalo?"
Alec: "Něco o tobě."
Kano: "Něco o mě." zamyslím se. "Mám rád filmy a nakupování."
Alec: "Tebe baví nakupovat?"
Kano: "Jo. Proč myslíš, že mám tolik oblečení."
Alec: Zasměji se.
[6. 12. 2014 17:50:37] Rea: "No co?"
Alec: "Ale to nic."
Kano: "Klidně to řekni."
Alec: "No jenom jsi první kluk, který rád nakupuje."
Kano: "To mě těší."
Alec: Usměji se.
Kano: "Někdy tě vytáhnu na nákupy. Obzvlášť, když budou ty Vánoce."
Alec: Zavrtím hlavou.
Kano: "Ale ano. Budeš to muset zvládnout. Mamku už to se mnou nebaví." nafouknu se.
Alec: "Prosím ne." vrtím dál hlavou.
Kano: "Pročpak?"
Alec: "Bu-Bude tam moc lidí."
Kano: "Neboj se. Já chodím tam, kde nejdou skoro žádní lidé. Taky to nemám rád."
Alec: "Ale já to nedokážu."
Kano: Posmutním. "Dobře tak já půjdu sám."
Alec: "Ne, to ne. Já... Já to nějak zvládnu."
Kano: Zavrtím hlavou. "Nemusíš se nutit."
Alec: "Já chci jít. Ale mám pořád strach."
Kano: "Já vím a proto tě nechci nutit."
Alec: Přikývnu.
Kano: "Takže nemusíš chodit."
Alec: "Já chci jít s tebou."
Kano: "Nechceš." usměji se. "Říkal si to."
Alec: "Ale kvůli tobě... šel bych."
Kano: "To po tobě nemůžu chtít."
Alec: "Hm."
Kano: "Nechci tě trápit."
Alec: "Jak chceš."
Kano: "Nebudu tě nutit."
Alec: Jenom něco zabručím.
Kano: Podrbu ho.
Alec: Zvednu obočí.
Kano: Drbu ho dál po vláskách.