3. díl
Maro: Spokojeně kývnu a zase se k němu otočím zadečkem.
Takumi: Lehnu se před něj.
Maro: Zírám na něj.
Takumi: Pohladím ho po čumáčku.
Maro: Nechám ho.
Takumi: Hladím ho a pomalu začínám usínat.
Maro: Mlčím a nechám se hladit.
Takumi: Přestanu, když se propadnu do spánku.
Maro: Jsem rád, že konečně usnul.
Takumi: Po hodince se zase vzbudím.
Maro: Koukám na něj.
Takumi: "Já vážně usnul?"
Maro: Přikývnu.
Takumi Postavím se a dojdu mu pro jídlo.
Maro: Počkám na něj.
Takumio: Dosnesu si i injekci, ale tu nechám na stoličce.
Maro: jen jak to přede mě postaví, pomalu se do toho pustím a sním to všechno.
Takumi: Donesu mu ještě jednu misku.
Maro: zavrtím hlavou.
Takumi: "Nemusíš to jíst. Je to tu jenom, kdyby jsi dostal hlad."
Maro: Přikývnu.
Takumi: Dojdu si pro injekci.
Maro: Nechám si to píchnout.
Takumi: "Dojdu si pro věci."
Maro: Kývnu a trochu se napiju.
Takumi: Odejdu ze stájí a zamířím do domu.
Maro: Zavřu očka a odpočívám.
Takumi: Vrátím se s dekou.
Maro: Překvapeně se na něj podívám.
Takumi: "Dneska tu spím s tebou."
Maro: Zavrtím hlavou.
Takumi: "Ale ano."
Maro: Znovu jou zavrtím.
Takumi: Lehnu si na zem.
Maro: Koukám na něj.
Takumi: Pousměji se a pohladím ho.
Maro: Nechám a jen položím hlavičku.
Takumi: Dál ho hladím a koukám na něj.
Maro: Zavřu očka.
Takumi: Zívnu.
Maro: Otevřu jedno očko.
Takumi: Usměji se na něj
Maro: Zase ho zavřu.
Takumi: Začnu se převalovat až nakonec usnu.
Maro: Přisunu se tročku k němu a usnu taky.
Takumi: Uprostřed spánku ho obejmu kolem krku.
Maro: Troškus se zavrtím a spím dál.
Takumi: Zavrtám se vím do deky.
Maro: Víc se k němu přitisknu.
Takumi: Odkulím se od něj.
Maro: Něco zamručím.
Takumi: Ze spánku se usmívám.
Maro: Probudím se ráno.
Takumi: Ráno se namáhavě vzbudím. Postavím se a protáhnu.
Maro: Probudí mě pohyb a tak otevřu očka.
Takumi: "Promiň."
Maro: Trošku se protáhnu.
Takumi: "Jdu se osprchovat a najíst. A ty taky."
Maro: Přikývnu.
Takumi: Zajdu do domu, kde se osprchuji a dám si pořádně velkou snídani.
Maro: Čekám na něj.
Takumi: Asi po hodince se vrátím.
Maro: Skoro jsem zase usnul.
Takumi: Sednu si k němu. "Jedl si?"
Maro: Překvapeně sebou cuknu.
Takumi: Pohladím ho.
Maro: Kouknu se na misku a opatrně se pokusím zvednout.
Takumi: Přišoupnu mu jí.
Maro: Sednu si a pak lehnu. Pustím se do jídla.
Takumi: S úsměhem ho pozoruji.
Maro: Dojím a kouknu na něj.
Takumi: "Chceš ještě?"
Maro: Zavrtím hlavou.
Takumi: Jdu pro injekci. "Tak už jenom večer a pak už je nebudeš dostávat."
Maro: Spokojeně kývnu.
Takumi: Hladím ho.
Maro: Nechám se hladit. Najednou se zvedne a někam se rozejde.
Takumi: "Dej mi jenom minutku." Brouknu a vyjdu ven.
Maro: Přikývnu a zvědavě za ním koukám.
Takumi: Dojdu do domu. Udělám si čaj a začnu hledat hřeben.
Maro: Vyčkávavě ho čekám.
Takumi: "Tak jsem zpátky."
Maro: Sleduju co to má v rukou.
Takumi: "Hřeben."
Maro: Hned se postavím na vratké nožky.
Takumi: "Mohl si ležet."
Maro: Začnu se nakrucovat.
Takumi: Zasměji se.
Maro: Užívám si česání.
Takumi: Opatrně ho češu.
Maro: Přivírám očka.
Takumi: Po deseti minutách skončím.
Maro: Vyčerpaně si lehnu.
Takumi: "A už nevstávej."
Maro: Přikývnu.
Takumi: Sednu si k němu.
Maro: Přitisknu se k němu.
Takumi: Hladím ho po zádech.
Maro: Položím si hlavičku a odpočívám. Nakonec usnu.
Takumi: Usmívám se a nechám ho v klidu.
Maro: Probudím se k pozdějšímu odpoledni.
Takumi: "Dobré... Tak jak si se vyspinkal?"
Maro: Přikývnu a zívnu si.
Takumi: Pohladím ho. "Dáme si jídlo ano?"
Maro: Nejistě kývnu.
Takumi: Vstanu a donesu mu menší porci.
Maro: Děkovně na něj kouknu, když mi donese menší porci.
Takumi: Pousměji se na něj.
Maro: Spořádám ji docela rychle.
Takumi: "V pořádku?"
Maro: Kývnu.
Takumi: Sednu si zase k němu. "Co kdybych ti vyprávěl příběh?"
Maro: Horlivě přikývnu.
Takumi: Zamyslím se. "Dobře. Třeba tenhle..." začnu vyprávět.
Maro: Začnu pozorně poslouchat.
Takumi: "A konec." zakončím příběh po dvou hodinkách.
Maro: Okouzleně ho osleduju.
Takumi: "Líbilo?"
Maro: Přikývnu.
Takumi: Usmívám se. "To jsem rád."
Maro: V duchu se usměji.
Takumi: "Hm.. Co dál." přemýšlím.
Maro: Zvědavě na něj koukám.
Takumi: "Další příběh?"
Maro: Přikývnu.
Takumi: Začnu vyprávět.
Maro: Zaujatě ho poslouchám.
Takumi: Skončím po hodince mluvení.
Maro: Spokojeně přikývnu, že se mu to povedlo.
Takumi: Usměji se.
Maro: Zvědavě na něj kouknu, co teď.
Takumi: "Došel bych se najíst.. Mám hlad jako vlk."
Maro: Kývnu ke dveřím.
Takumi: "Děkuju." Vstanu a uteču domů. Udělám si jídlo a sednu si ke stolu.
Maro: Zatím odpočívám.
Takumi: Ještě se dojdu převléknout.
Maro: Když přijde, zvednu hlavičku.
Takumi: "Tak mě máš zpátky."
Maro: Přikývnu a jemně zahrabu kopýtkem.
Takumi: Sednu si k němu.
Maro: Přitulím se.
Takumi: Hladím ho po hlavičce.
Maro: Natáčím se.
Takumi: Uchechtnu se.
Maro: Odfrknu si, ale pokračuju.
Takumi: Nechávám ho.
Maro: Je to moc příjemné.
Takumi: Večer se zvednu.
Maro: Koukám na něj.
Takumi: "Jídlo."
Maro: Přikývnu a počkám až s tím přijde.
Takumi: Donesu mu plnou misku.
Maro: Začnu papat.
Takumi: Posadím se na stoličku.
Maro: Když dopapám, kouknu na něj.
Takumi: "Tak teď injekci."
Maro: Nevlídně se na ni podívám.
Takumi: Dojdu k němu.
Maro: Nechám si ji píchnout.
Takumi: Pochválím ho a odnesu injekci.
Maro: Oddechnu si.
Takumi: "Ta byla už poslední.
Maro: Vesele na něj kouknu.
Takumi: "Víš, že ty tvoje pohledy jsou vtipné?"
Maro: Přikývnu.
Takumi: "Chce se mi smát."
Maro: Odfrknu si.
Takumi: Šťouchnu do něj.
Maro: Kouknu se na něj.
Takumi: "Řeknu ti pohádku na dobrou noc..."
Maro: Přikývnu a jemně se o něj opřu.
Takumi: Hladím ho a vyprávím mu příběh.
Maro: Začnu pomalu usínat.
Takumi: Nakonec skončím a on už spí. Dojdu ještě zhasnout a nakonec si lehnu vedle.
Maro: Přitulím se k teplíčku a spím dál.
Takumi: Zabalím se do deky a usnu.
Maro: V noci se nějakým zázrakem zase proměním.
Takumi: Přitulím se k teplíčku.
Maro: Nechám se a spím dál.
Takumi: Držím si kamínka u sebe až do rána.
Maro: Nad ránem se trochu zavrtím.
Takumi: Zabručím.
Maro: Trošku se otřepu.
Takumi: Rozlepím unaveně oči.
Maro: Něco zamrmlu.
Takumi: Překvapeně se podívám na původce onoho zvuku. Překvapeně vyjeknu a vyskočím na nohy.
Maro: Probudí mě křik. Unaveně otevřu očka.
Takumi: Tyčím se nad ním jako hora. "Jak.. Jak si se tu vzal?!"
Maro: Cuknu sebou a skrčím se.
Takumi: Kleknu si před něj. "Jak si se tu vzal?"
Maro: Zavrtím hlavou a kouknu se ke dveřím.
Takumi: Vezmu ho ioatrně do náruče. "Promluvíme si v domě."
Maro: Jemně se ho chytnu kolem krku.
Takumi: Pousměji se. V domě ho posadím na gauč a zatopím v krbu.
Maro: Skroutím se do klubíčka.
Takumi: Sednu si před něj a prohlědnu si ho.
Maro: Uhýbám pohledem.
Takumi: "Podívej se na mě."
Maro: Kouknu na něj.
Takumi: Usměji se. Nakrčím obočí, kdy si všimnu jeho rány na noze. Natáhnu k ní ruku a prohlédnu si jí.
Maro: Cuknu nohou.
Takumi: Podívám se na něj a začnu přemýšlet.
Maro: Upřeně ho sleduju.
Takumi: "M-Maro?"
Maro: Překvapeně zamrkám.
Takumi: Pohladím ho po vlasech.
Maro: Vystrašeně ho sleduju.
Takumi: "Jsem překvapený.."
Maro: Začnu se třást.
Takumi: "Maro. To je v pořádku."
Maro: Zavrtím hlavou.
Takumi: "Copak se děje?"
Maro: Odsunu se kousek od něj.
Takumi: Přitáhnu si ho do objetí.
Maro: Začnu se vrtět.
Takumi: "Buď v klidu... Prosím."Maro: Ztuhnu.
Takumi: Hladím ho po zádech.
Maro: Ztuhle se nechám hladit.
Takumi: "V pořádku? A mluv se mnou. Prosím."
Maro: Zavrtím jemně hlavičkou.
Takumi: "Nechceš nebo nemůžeš?"
Maro: Pokrčím ramínky.
Takumi: Povzdechnu. "Jsem rád, že jsi měnič..."
Maro: Překvapeně se na něj zahledím.
Takumi: "Aspoň se nemusím považovat za zoofila."
Maro: vyděšeně na něj koukám.
Takumi: Zasměji se. "Neboj se."
Maro: Zavrtím hlavou a skrčím se.
Takumi: "Mám tě rád, ty můj jelínku." zašeptám a vezmu ho znova do náruče.
Maro: Začnu horlivě vrtět hlavou a nasadím smutný kukuč.
Takumi: "Donesu ti blok a tužku."
Maro: Nechám ho mi pro to dojít.
Takumi: Rychle ho donesu.
Maro: Skrčím se zatím na gauči.
Takumi: "A odpovídej mi ano?"
Maro: ´Možná.´ napíšu kostrbatě. Je to už dlouho co jsem nepsal.
Takumi: Pohladím ho po tváři. "Zůstaneš tady? Se mnou?"
Maro: ´Proč?´
Takumi: "Chci tě tady..."
Maro: Překvapeně se na něj zadívám.
Takumi: "Chci tě tady, protože tě mám rád."
Maro: Zavrtím hlavou. ´Neznáš mě. Nic o mě nevíš.´ začnu zběsile psát.Takumi: "Ale poznám tě a časem mi třeba něco řekneš."
Maro: ´Nepoznáš. Vždyť jsem jelen.´ odfrknu si u toho.
Takumi: "Můj jelínek."
Maro: ´Ale pořád jelen.´ hádám se.
Takumi: "Můj! A chce tě tady... Chci se o tebe postarat, aby se ti už nikdy nic nestalo!"
Maro: ´Mě se nic nestalo. To vy jste mě postřelili." neodpustím si. ´
Takumi: "Ale já ti řekl důvod."
Maro: ´To je mi jedno. Já byl v celku v pořádku.´
Takumi: "Omlouvám se."
Maro: Kývnu, že to beru.
Takumi: "A teď... Zůstaneš?"
Maro: ´Nevím...´
Takumi: "Nechám rozhodnutí na tobě. Teď ti, ale zkontroluji ránu."
Maro: Zaseknu se.
Takumi: Odvážu obvaz a zkontroluji ránu.
Maro: Uhýbám pohledem.
Takumi: "Zítra bych mohl vytáhnout stehy."
Maro: Přikývnu.
Takumi: "Ale musíš být v klidu."
Maro: Zamračím se.
Takumi: "Žádné utíkání."
Maro: ´Proč??´ zeptám se jen tak.
Takumi: "Aby se ty stehy zase neporušily..."
Maro: ´Zase?´
Takumi: "Ano."
Maro: ´Kdy??´
Takumi: "Když jsi poprvé utekl..."