Couple of unitato

Rin: "Podívám se na něj."

Kane: "Tak?"

Rin: "To jsem moc rád, ale stejně… Budu je hlídat."

Kane: "To je v pořádku."

Rin: Pousměji se.

Kane: "Tak co teď?"

Rin: "Můžeme se k sobě tulit a povídat si."

Kane: "Tak začni."

Rin: Přitulil se blíž k němu. "Hm… Tak řekni mi něco o sobě. Co rodina?"

Kane: "Jak jsem říkal. Žiju jen s mámou."

Rin: "Aha… A co tě baví?"

Kane: "Focení. A teď něco o tobě."

Rin: "Baví mě hokej, rád si zpívám. Mám rád kočky."

Kane: "A máš nějakou?"

Rin: "Ne."

Kane: "Škoda."

Rin: "A ty? Máš nějakého mazlíka?"

Kane: "Nemám." smutně se pousměji.

Rin: "A chtěl bys?"

Kane: "Docela jo."

Rin: "A mamka by ti ho dovolila?"

Kane: "To nevím."

Rin: "Kdy máš narozeniny?"

Kane: "3. března. Proč?" zajímám se podezřívavě.

Rin: "Koupil bych ti nějaké zvířátko a všechno potřebné k němu. Ale chci povolení."

Kane: "To nemusíš." začnu vrtět hlavou.

Rin: "Ale já bych rád. Ale nechci si ho hned druhý den brát domů."

Kane: "Když já nevím."

Rin: "Co nevíš?"

Kane: "Jestli to půjde."

Rin: "Tak se zeptáš."

Kane: Kývnu.

Rin: "A co hudba?"

Kane: "Jak kdy co poslouchám."

Rin: "A co nejraději čteš?"

Kane: "Všechno co se dá." zazubím se.

Rin: Usměji se nad tím.

Kane: "A ty?"

Rin: "Já mám nejraději detektivky."

Kane: Pousměji se.

Rin: Políbím ho.

Kane: "Hmm?" odtáhnu se.

Rin: "Copak?"

Kane: "Co tak najednou?"

Rin: "Nemůžu? Vadí ti to?" začnu se strachovat.

Kane: "To ani tak ne, ale jen jsem to nečekal."

Rin: "Promiň. Můžu teď?"

Kane: "No dobře." nechám ho.

Rin: Políbím ho.

Kane: Nechám ho.

Rin: Dám mu ruce do vlasů.

Kane: Přitisknu se k němu blíž.

Rin: Odtáhnu se.

Kane: Zadívám se na něj.

Rin: Pohladím ho po tváři. "Nepůjdeme na jídlo?"

Kane: Přikývnu a vyskočím na nohy.

Rin: Stoupnu si. "Tak jdeme," obejmu ho kolem ramen.

Kane: Ťapám směr jídelna.

Rin: Když jsme tam, jdu rovnou ke stolu s jídlem.

Kane: Vezmu si svoje a jdu za ním.

Rin: Posadím se ke stolu. "Dobrou chuť."

Kane: "Tobě taky." popřeji.

Rin: Dám se do jídla.

Kane: Trochu sním.

Rin: "Miláčku… Papej."

Kane: "Já papám." řeknu mu.

Rin: "Ale seš mimo."

Kane: "Co?"

Rin: "Pak jíš jenom malá sousta."

Kane: "Trefa."

Rin: "Tak jez!"

Kane: "Já jím, ale nemám moc hlad." pousměji se smutně.

Rin: Starostlivě na něj kouknu."

Kane: "Neboj se, nejsem nemocný."

Rin: "Já mám jenom strach."

Kane: Pousměji se.

Rin: "Jsi hubený."

Kane: Pokrčím rameny. "To jsou geny. Ale fakt."

Rin: "Tvoje mamka je párátko?"

Kane: Přikývnu. "A ještě je menší než já."

Rin: "To ještě jde?"

Kane: Uraženě pohodím hlavou. "Ano to jde. Jsem trochu po otci."

Rin: "Jak vypadá?"

Kane: "Kdo?"

Rin: "Tvůj táta."

Kane: Uhnu pohledem a zahledím se za něj do dáli.

Rin: "Kane?"

Kane: Cuknu sebou. "Ano?"

Rin: "Nemusíš mi to říkat."

Kane: Přikývnu.

Rin: Pohladím ho po tváři.

Kane: Pousměji se. "Promiň. Někdy ti to řeknu."

Rin: "Až budeš chtít."

Kane: Kývnu.

Rin: "Honem jez."

Kane: Zavrtím hlavou.

Rin: "Tak půjdeme?"

Kane: Vstanu a odnesu talíř.

Rin: Následuji ho.

Kane: Odložím ho a kouknu se na něj.

Rin: Obejmu ho kolem pasu a vedu do pokoje.

Kane: Cupitám vedle něj.

Rin: * "Zítra už domů. Vůbec se mi nechce. Tady jsem tě měl hezky u sebe."

Kane: "Ale aspoň že žijeme ve stejném městě." podotknu.

Rin: "To ano. Ale já už si zvykl, že spím s tebou.

Kane: Pousměji se.

Rin: "Teď budu celou noc koukat do stropu."

Kane: "Třeba budeš u mě moct přespat."

Rin: "A ty třeba u mě."

Kane: Přikývnu.

Rin: Natisknu si ho na sebe.

Kane: Nechám se a jdu s ním na pokoj.

Rin: Vezmu ho do náruče a vyjdu s ním těch pár schodů. Otevřu si v pokoji a nohou zavřu. Odnesu si ho do postýlky.

Kane: Překvapeně se ho pevně chytnu kolem krku.

Rin: Lehnu si s ním.

Kane: Padnu na něj.

Rin: Obejmu ho kolem pasu. "Tak co budeme dělat?"

Kane: "Číst si?" zeptám se.

Rin: "Dobře." natáhnu se pro svoji knížku.

Kane: Já si vezmu zase svoji.

Rin: Lehnu si a Kaneho si přitáhnu na sebe.

Kane: Zalehnu ho.

Rin: Spokojeně se usměji a dám se do čtení.

Kane: Začtu se do knížky.

Rin: Po hodince se zvednu a přikryju nás.

Kane: Usměji se a dál si čtu.

Rin: Přitulím se. "Nebude ti vadit, když ti usnu?"

Kane: Zavrtím hlavou. "Budu jen rád, ale nechtěl by ses jít vykoupat."

Rin: "Tak dobře." vstanu, vezmu si pyžamu a zapluji do koupelny.

Kane: Nechám ho a já si dál čtu. Uprostřed přijdou kluci a posedají si kolem mě.

Rin: Zdržím se v koupelně.

Kane: Podezřívavě se na ně zadívám.

Aki: Posadím se na postel ke Kanovi. "Tak jak se ti líbí s Rinem?"

Kane: "Je to s ním fajn." odpovím a kousek se od něj odsunu.

Aki: "To jsme rádi." usmějeme se. "A to byla jenom chvilková romance na pár dnů nebo z toho bude něco víc?"

Kane: Pokrčím rameny. "To se neví." řeknu.

Aki: "No musíš snad vědět, jestli ho po tomhle kurzu ještě uvidíš ne?"

Kane: "Určitě ho uvidím a hodněkrát." pousměji se.

Aki: "A co my?"

Kane: "Co vy?" zeptám se.

Aki: "Přece nás nenecháš na ocet."

Kane: "A proč bych se s vámi měl vídat, když vás stejně neznám?"

Aki: "To bylo kruté. Ranil jsi naše křehká srdce."

Kane: "To mi ani tak moc nevadí."

Aki: "Ale občas bychom všichni ven zajít mohli?"

Kane: "Možná. A hlavně záleží na Rinovi."

Aki: "Určitě bude souhlasit."

Kane: "Tím si nejsem tak jistý."

Aki: "Proč myslíš?"

Kane: Pokrčím rameny.

Aki: "Musí být nějaký důvod."

Kane: Tajemně se usměji.

Aki: "Povídej!"

Kane: "Ne, on vám to řekne sám."

Aki: "Neřekne… Oba to víme."

Kane: Pokrčím rameny.

Rin: Vrátím se z koupelny a překvapeně se podívám na kluky.

Kane: "Chtějí jít s námi někdy někam ven." oznámím mu.

Rin: "Dobře."

Kane: Zamračím se na něj.

Rin: Lehnu si k němu. "Neboj. Nedovolím jim to," špitnu mu do ouška.

Kane: Pomalu přikývnu.

Rin: Obejmu ho kolem pasu. "A co vy tady?"

Kane: "Přišli si povídat." odpovím za ně.

Rin: Sjedu je nepřátelským pohledem.

Kane: Pohladím ho po vláskách, aby tak nekoukal.

Rin: Hned se začnu tvářit normálně. "Tak o čem si budeme povídat?"

Kane: Kouknu se na ně.

Aki: Překvapeně je sledujeme.

Rin: "Co tak koukáte?"

Aki: "Nezabíjej nás." zašklebím se.

Rin: "Nezabiju vás… zatím."

Aki: Obočí nám vyletí vysoko.

Rin: "No nekoukejte."

Aki: "Ale my svůj bídný život máme rádi. Sice tady prcek nám zlomil srdce, ale i tak."

Rin: Zasměji se.

Aki: Zamračíme se. "Tak kdy půjdeme ven?" už začneme plánovat.

Rin: "Až vám to dovolím. Tak jednou za rok."

Aki: "Ale proč? My bychom byli dobrá parta."

Rin: "To ano, ale můj brouček nechce, takže ho nebudu nutit."

Aki: "Brouček?"

RinRin: "Ano."

Aki: "Odkdy jste spolu?"

Rin: "Od včerejška."

Aki: "A jak se to stalo?" začneme vyzvídat.

Rin: "Jak by se to mělo stát?"

Aki: "No nějak jste se dohromady museli dát."

Rin: "Zeptal jsem se."Aki: Zamračíme se. "Detaily. Chceme detaily."

Rin: "Tak to už snad ne."

Aki: "Ale proč ne? Poděl se s kamarády."

Rin: "Promiňte kluci, ale tohle bude jenom mezi námi."

Aki: Začneme škemrat.

Rin: "Pokud to Kane dovolí."

Kane: Chvilku je sleduju a pak si povzdechnu.

Rin: "Nemusím jim to říkat."

Kane: "Taky jim nic neřeknu."

Rin: "Tak to budeme vědět jenom my." podívám se na kluky.

Kane: Spokojeně kývnu.

....: Útrpně zavyjeme.

Rin: Zasměji se.

Kane: "Ale no tak. Vy jste na nás zlí."

Rin: "Nejsme."

Kane: Povzdechneme si. "Zbylo ještě někomu nějaké jídlo?"

Rin: "Moje taška. Brambůrky a gumový medvídci."Kane: Jeden se tam hned vrhne a vytáhne to. "Když už je ta poslední noc, tak vás přeci nebudeme zanedbávat."

Rin: Přikývnu. "Nevadí?" nekloním se ke Kanovu oušku.

Kane: Kane: Zavrtím hlavou. "Aspoň bude zábava."

Rin: Zlehka ho políbím.

Kane: Pousměji se.

RinRin: Odtáhnu se a pohladím ho po tváři.

Kane: Otočím se na ně.

Rin: Začnu se jim věnovat.

Kane: Začneme si povídat.

Rin: Posadím se.Kane: Dám si mu hlavu do klína.

Rin: Hladím ho po vláskách.

Kane: Poslouchám je a někdy se i zasměji.

Rin: Začneme si vyprávět vtipy.

Kane: Chichotám se.

Rin: Kluci navrhnou strašidelné historky. "Nevadí?" podívám se na Kaneho starostlivě.

Kane: "No." trochu znejistím.

Rin: "Zamítá se. Žádné horory!"

Kane: "Ale to je dobrý." nakonec svolím.

Rin: "Broučku nemusíme si je říkat."

Kane: "To je dobrý." pousměji se.

Rin: "Opravdu?"

Kane: Přikývnu.

Rin: Obejmu ho a přitisknu na hruď. "Když se budeš hodně bát, tak řekni, ano?"

Kane: "Platí."

Rin: "Hodný."

Kane: Uculím se.

Rin: Pohladím ho po tváři a nechám kluky vyprávět."

Kane: Víc se přitisknu Rinovi.

Rin: Hladím ho po bříšku.Kane: Nakonec to nad ránem stopnu.

Rin: "Jdeme si lehnout. Aspoň na tu chvilku."

Kane: Souhlasím a víc se zabalím do peřiny.

Rin: Obejmu ho kolem pasu. "Dobrou…"

Kane: "Sladké sny." odpovím.

Rin: Čekám, až usne a zatím ho hladím.

Kane: Usnout mi netrvá dlouho.Rin: Usnu hned po něm. Když mi zazvoní budík, rychle ho vypnu.

Kane: Cuknu sebou a otevřu svoje kukadla.

Rin: "Ještě spinkej."

Kane: Zavrtím hlavou a protáhnu se.

Rin: Zabručím a rozlepím oči.

Kane: Pousměji se.

Rin: "Jsem úplně mrtvý."

Kane: "Vyspíš se na cestě domů." pousměji se a pohladím ho.

Rin: "Ale bez tebe."

Kane: Posmutním.

Rin: "Teď jsem si vzpomněl. Dáš mi na sebe číslo?"

Kane: Přikývnu a vysypu ho z rukávu.

Rin: Hned si ho uložím do telefonu.

Kane: Pousměji se a vstanu. Zaberu si hned koupelnu.

Rin: Zatím se převléknu a ustelu nám postele.

Kane: Rychle spáchám všechnu hygienu.

Rin: Sbalím si věci a posadím se na postel.

Kane: Vylezu a vrhnu se ke kabele.

Rin: Jdu do koupelny.

Kane: Začnu se balit.

Rin: "Chceš s něčím pomoct?" zeptám se, když vejdu do pokoje.

Kane: "Já už to mám." zapnu ji.

Rin: "Nechce se mi od tebe."Kane: "Víš, že mě už taky ne?"

Rin: "Pojď ke mně." přitáhnu si ho do náruče.

Kane: Vrhnu se k němu.

Rin: Obejmu ho a políbím do vlasů.