4. kapitola
Rin: Podívám se na něj.
Kane: "Ani vykoupat se nemůžu?" zeptám se.
Rin: "Promiň," povzdechnu si.
Kane: "To je dobrý. Chápu to." pousměji se a odložím si věci.
Rin: "Ne nechápeš."
Kane: "Ale ano. Už jsem to zažil."
Rin: Sklopím pohled.
Kane: "Takže to znám a nevadí mi to."
Rin: Jenom přikývnu.
Kane: Lehnu si do postele a posunu se na kraj.
Rin: Lehnu si k němu.
Kane: Kouknu se na něj a pousměji se.
Rin: Oplatím mu pousmání.
Kane: Na pokoj se nám přiřítí kluci.
Rin: Jenom se na ně podívám a dál se věnuji Kanemu.
Kane: Posedají si kolem nás.
Rin: Zvědavě se na ně podívám.
Kane: "Ano?" dostanu ze sebe.
Rin: Počkám si, na co se začnou vyptávat.
Kane: Trochu se schovám pod peřinu.
...: "Jak dlouho?"
Kane: Překvapeně se na ně zadívám.
…: "Kane? Jmenuješ se tak, že ano?" ujišťuji se. "Odpovíš nám?"
Kane: Kývnu. "Co přesně?" zeptám se opatrně.
…: "Jak dlouho jste spolu?"
Kane: "Ještě nejsme?" kouknu se na Rina.
Rin: "Já to beru, tak že jsme, ale je to jenom na tobě."
Kane: "Ještě nejsme. Možná na konci výcviku." odpovím.
Rin: "Cože?"
Kane: "Přece jsem ti to říkal. Že ti to řeknu na konci." zabručím nespokojeně.
...: "Co?"
Kane: Pohoršeně se na ně podívám.
…: Zasmějeme se.
Kane: Pohodím uraženě hlavou a zavrtám se víc pod peřinu.
Rin: Hladím ho zase po bříšku a začnu se bavit s klukama o něčem jiném.
Kane: Poslouchám je.
Rin: Asi po třech hodinkách se zvednou a jdou se prostřídat do koupelny. Taky se zvednu a rychle tam vběhnu.
Kane: Vykouknu a sleduju ho.
Rin: Rychle se osprchuji a v pyžamu se vrátím zpátky ke Kanovi.
Kane: Udělám mu místečko.
Rin: Vezmu si i svojí peřinu.
Kane: Překvapeně se na ni podívám.
Rin: "Aby nám nebyla zima."
Kane: Ironicky se na něj podívám
Rin: Usměji se a vlezu si k němu.
Kane: Nechám a zachumlám se do svojí peřinky.
Rin: Já se zase zachumlám do té svojí a pak si přitáhnu jeho.
Kane: Přitulím se a zavřu očka.
Rin: "Dobrou."
Kane: Přikývnu a něco zamumlám.
Rin: Pousměji se a hladím ho.
Kane: Za chvilku usnu.
Rin: Celou noc ho hlídám, kdyby měl zase noční můru.
Kane: Párkrát sebou trhnu.
Rin: Přitáhnu si ho blíž, aby ležel na mě.
Kane: Trochu se zavrtím a spinkám dál.
Rin: Hladím ho po zádíčkách-
Kane: Ráno se zavrtím a otevřu očka.
Rin: "Dobré ráno."
Kane: Zamračím se. "No dobré." prohlídnu si ho.
Rin: "Co je?"
Kane: "Nedostatek spánku ti nesluší."
Rin: "Tak to děkuju…"
Kane: Uculím se.
Rin: "Jak pak si se vyspinkal?"
Kane: "Fajn a ty si nespal."
Rin: "Ano."
Kane: Povzdechnu si.
Rin: "Nevzdychej."
Kane: "Tak příště spi."
Rin: Přikývnu.
Kane: Přimhouřím očka.
Rin: Políbím ho na nosánek.
Kane: "Slib mi to."
Rin: "Slibuju."
Kane: Spokojeně kývnu.
Rin: "Jsem rád, že jsi spokojený."
Kane: "Ale ty teď budeš spát. A já budu spokojenější."
Rin: "Kdepak. Až všichni odejdou."
Kane: "Po snídani."
Rin: "Ano po snídani."
Kane: Vylezu tedy z vyhřáté postele.
Rin: "Kampak?"
Kane: "Na snídani přeci, Aby si šel spát co nejdřív."
Rin: "Ale to musím na tu snídani i já."
Kane: "Ano a co si čekal? Snídani do postele?"
Rin: "To ne, ale mně se na tu snídani ještě nechce."
Kane: "Ale já tam chci." mírně si dupnu.
Rin: "Dobře, dobře. Tak jdeme, broučku," rezignovaně vstanu.
Kane: Vítězně se uculím a zalezu do koupelny.
Rin: Počkám, až vyleze a prostřídám se s ním.
Kane: Sednu si zatím na postel a počkám na něj.
Rin: "Můžeme?"
Kane: Kývnu a vstanu.
Rin: Pohladím ho po vlasech a společně sejdeme do jídelny.
Kane: Vezmu si jídlo a sednu si ke stolu.
Rin: Nandám si toho málo.
Kane: Jen jak si sedne, zamračím se.
Rin: "Nemrač se."
Kane: "Na to, že sportovec, jíš strašně málo." posmutním.
Rin: "Nemám moc hlad."
Kane: "Ale jíst by si měl."
Rin: "Jo, jo…"
Kane: Povzdechnu si.
Rin: Usměji se na něj. "Neboj se."
Kane: "Bojím se."
Rin: "Čeho?"
Kane: "O tebe." řeknu to, jako kdyby to byla samozřejmost.
Rin: "Nemusíš mít strach. Jsem v pořádku."
Kane: "Za tu dobu co tu jsme, skoro nejíš."
Rin: "Ale jím!"
Kane: "Ano jeden rohlíček. A ještě si vezmeš postiženého."
Rin: Povzdechnu si a vstanu. Dojdu ke stolku a vezmu si ještě něco dalšího.
Kane: Spokojeně ho sleduju.
Rin: "Spokojený?"
Kane: Kývnu.
Rin: Pousměji se.
Kane: Dojím svoji a sleduju ho.
Rin: Nějak to do sebe nasoukám.
Kane: "Hodný kluk." pochválím ho, když dojí a zvednu se.
Rin: "Jsem úplně přecpaný."
Kane: "To je dobře a teď půjdeme spinkat."
Rin: "Ale oni jsou ještě tady."
Kane: "Řeklo se po snídani." uculím se.
Rin: Nafouknu se. "Dobře, jak chceš."
Kane: Začnu poskakovat směr pokoj.
Rin: Zasměji se.
Kane: Otevřu.
Rin: Zalezu si do postele a poklepu na místo vedle sebe.
Kane: Ještě si vezmu knížku a sednu si do postele. Zády se opřu o zeď za mnou.
Rin: Přitulím se k němu a přikryju ho.
Kane: Nechám ho a začnu si číst.
Rin: Zavřu oči a snažím se zaspat.
Kane: Začnu ho jednou rukou hladit.
Rin: Po chvilce usnu.
Kane: Kouknu se na něj a usměji se.
Rin: Ze spánku si ho držím u sebe.
Kane: Začnu si dál číst.
Rin: Probudím se po hodince a půl.
Kane: Kouknu se na něj. "Tak jak se cítíš?"
Rin: "Už trochu líp."
Kane: "Tak můžeš ještě spát. Už dávno odjeli."
Rin: "Ne. Chci být s tebou vzhůru," zabručím a posunu se.
Kane: "Dobře." nechám ho.
Rin: Obejmu ho. "Můžu číst s tebou?"
Kane: Přikývnu a dám ji tak, abychom na ni viděli oba.
Rin: "Děkuju."
Kane: Pousměji se.
Rin: Hladím ho ve vláskách a čtu si.
Kane: Někdy zavrním.
Rin: Usmívám se. "Ta nejsi unavený?"
Kane: "Ne nejsem. Ani nemám být proč."
Rin: "Já se jenom ptám."
Kane: "Já vím. A já zase odpovídám."
Rin: Pohladím ho po tváři.
Kane: Začnu si zase číst.
Rin: Už si nečtu a jenom si ho prohlížím.
Kane: Kouknu se na něj jedním očkem.
Rin: Pousměji se.
Kane: "Ano?" zeptám se ho.
Rin: "Nic."
Kane: "Tak mě nesleduj." zabručím.
Rin: "Zakazuješ mi to?" zvednu obočí.
Kane: "Ne zase ne, ale já ti tam nemůžu číst."
Rin: "Promiň." zabručím a natáhnu se pro svoji knížku.
Kane: Povzdechnu si.
Rin: Kouknu na něj jedním očkem.
Kane: Zase si začnu číst, ale nejde mi to ani teď a tak si založím stránku a zabouchnu knížku.
Rin: "Copak je?"
Kane: "Ale nic."
Rin: Odložím knížku.
Kane: Položím svoji na stolek.
Rin: Obejmu ho a přitáhnu na sebe.
Kane: Nechám se jím muchlat jak medvídek.
Rin: Políbím ho do vlasů.
Kane: Zvednu obličej a kouknu se na něj.
Rin: Usměji se.
Kane: Nafouknu tvářičky.
Rin: Šťouchnu ho do nich.
Kane: Nepovolím.
Rin: Opatrně ho políbím.
Kane: Přimhouřím očka.
Rin: Kontroluji jeho reakce.
Kane: Nakonec se rozhodnu přidat.
Rin: Pousměji se a obejmu ho kolem pasu.
Kane: Nejistě mu dám ruce za krk.
Rin: Když mi dojde dech, odtáhnu se.
Kane: Rozpačitě se mu zadívám do očí.
Rin: Usměji se a pohladím ho po tváři. "Děkuju."
Kane: "Za co?" zeptám se nechápavě.
Rin: "Že si se zapojil."
Kane: "Ale nechápu, proč mi za to děkuješ."
Rin: "Prostě děkuju."
Kane: Povzdechnu si.
Rin: Hladím ho ve vláskách.
Kane: Nechám se jím hýčkat.
Rin: Občas mu tam dám i pusinku.
Kane: Zavřu očka a relaxuju.
Rin: Začnu si broukat.
Kane: Překvapeně se na něj zadívám.
Rin: "Vadí ti to?"
Kane: "Ne jen jsem překvapený."
Rin: "Aha."
Kane: "Ale máš hezkou melodii."
Rin: "Děkuju." Pohladím ho po tváři a koukám na něj.
Kane: "a můžeš pokračovat."
Rin: "V čem přesně?"
Kane: "V broukání."
Rin: "Tvé přání je mi rozkazem," usměji se a začnu zase pobrukovat.
Kane: Zavřu očka a pohupovat hlavou.
Rin: Usmívám se.
Kane: Když dole uslyším hluk, kouknu se kolik je hodin.
Rin: "Né." Zasténám zmučeně.
Kane: Pobaveně se na něj zadívám. "Copak?"
Rin: "Nechci, aby tu byli."
Kane: "Beztak půjdou k holkám."
Rin: "Doufám v to."
Kane: "Nebo je vyhodíme." uculím se.
Rin: Zasměji se a obejmu ho.
Kane: Vypláznu jazýček.
Rin: Zatáhám ho za něj.
Kane: Fňuknu.
Rin: Pustím mu ho.
Kane: Vesele na něj zamrkám.
Rin: "Broučku?"
Kane: "Ano?" zeptám se ho zvědavě.
Rin: "Budeš se mnou chodit?"
Kane: Překvapeně na něj zamrkám.
Rin: "Nebo to necháme být," mávnu nad tím rukou.
Kane: "Možná." řeknu.
Rin: "Opravdu?"
Kane: Přikývnu.
Rin: Obejmu ho.
Kane: Usměji se a poplácám ho po zádech.
Rin: Pustím ho.
Kane: Usmívám se na něj.
Rin: "Mám tě hrozně moc rád."
Kane: "Já vím." zamumlám rudý jako rak.
Rin: Dám mu pusinku na tvář.
Kane: Zrudnu ještě trochu a v tom se rozletí dveře.
Rin: Nevšímám si toho a dál ho líbám po tváři.
Kane: Střelím po nich prosící pohled.
Rin: "Ahoj kluci. Tak co sjezdovka?" zajímám se, ale od své činnosti se neodtrhnu.
Kane: Zakňučím.
Rin: Odtáhnu se.
Kane: Oddechnu si.
Rin: "Promiň."
Kane: "To nic, ale nepotřebuju těm tvým slintacím spolužákům dělat kino." odpovím.
Rin: Podívám se na kluky.
Kane: "Vidíš, slintají jako psi a to jsme kluci." neodpustím si poznámku.
Rin: Zasměji se. "No jo. Kluci jsou všestranní."
Kane: "Tak to jsem nepotřeboval vědět."
Rin: "Ale neboj. Na tebe si nic nezkusí," hodím po nich vražedný pohled.
Kane: Uchichtnu se.
Rin: Políbím ho do vlasů a jenom ho u sebe držím.
Kane: Zamávám jim.
...: Mávneme mu a zase jdeme k holkám.
Kane: Vesele se za nimi dívám.
Rin: "Asi začnu žárlit."
Kane: "Na co?" zeptám se zvědavě.
Rin: "Na ně."
Kane: "A proč?"
Rin: "To nech být."
Kane: Udělám na něj smutný kukuč.
Rin: "Kdepak."
Kane: Začnu posmrkávat.
Rin: "Miláčku."
Kane: "Řekni mi to." kňourám.
Rin: "Prostě na ně žárlím."
Kane: "Ale ty nemáš proč, když mám oči jen pro tebe." oznámím mu.