Jdi na obsah Jdi na menu
 


4. kapitola

19. 2. 2015

Rin: Podívám se na něj.

Kane: "Ani vykoupat se nemůžu?" zeptám se.

Rin: "Promiň," povzdechnu si.

Kane: "To je dobrý. Chápu to." pousměji se a odložím si věci.

Rin: "Ne nechápeš."

Kane: "Ale ano. Už jsem to zažil."

Rin: Sklopím pohled.

Kane: "Takže to znám a nevadí mi to."

Rin: Jenom přikývnu.

Kane: Lehnu si do postele a posunu se na kraj.

Rin: Lehnu si k němu.

Kane: Kouknu se na něj a pousměji se.

Rin: Oplatím mu pousmání.

Kane: Na pokoj se nám přiřítí kluci.

Rin: Jenom se na ně podívám a dál se věnuji Kanemu.

Kane: Posedají si kolem nás.

Rin: Zvědavě se na ně podívám.

Kane: "Ano?" dostanu ze sebe.

Rin: Počkám si, na co se začnou vyptávat.

Kane: Trochu se schovám pod peřinu.

...: "Jak dlouho?"

Kane: Překvapeně se na ně zadívám.

…: "Kane? Jmenuješ se tak, že ano?" ujišťuji se. "Odpovíš nám?"

Kane: Kývnu. "Co přesně?" zeptám se opatrně.

…: "Jak dlouho jste spolu?"

Kane: "Ještě nejsme?" kouknu se na Rina.

Rin: "Já to beru, tak že jsme, ale je to jenom na tobě."

Kane: "Ještě nejsme. Možná na konci výcviku." odpovím.

Rin: "Cože?"

Kane: "Přece jsem ti to říkal. Že ti to řeknu na konci." zabručím nespokojeně.

...: "Co?"

Kane: Pohoršeně se na ně podívám.

…: Zasmějeme se.

Kane: Pohodím uraženě hlavou a zavrtám se víc pod peřinu.

Rin: Hladím ho zase po bříšku a začnu se bavit s klukama o něčem jiném.

Kane: Poslouchám je.

Rin: Asi po třech hodinkách se zvednou a jdou se prostřídat do koupelny. Taky se zvednu a rychle tam vběhnu.

Kane: Vykouknu a sleduju ho.

Rin: Rychle se osprchuji a v pyžamu se vrátím zpátky ke Kanovi.

Kane: Udělám mu místečko.

Rin: Vezmu si i svojí peřinu.

Kane: Překvapeně se na ni podívám.

Rin: "Aby nám nebyla zima."

Kane: Ironicky se na něj podívám

Rin: Usměji se a vlezu si k němu.

Kane: Nechám a zachumlám se do svojí peřinky.

Rin: Já se zase zachumlám do té svojí a pak si přitáhnu jeho.

Kane: Přitulím se a zavřu očka.

Rin: "Dobrou."

Kane: Přikývnu a něco zamumlám.

Rin: Pousměji se a hladím ho.

Kane: Za chvilku usnu.

Rin: Celou noc ho hlídám, kdyby měl zase noční můru.

Kane: Párkrát sebou trhnu.

Rin: Přitáhnu si ho blíž, aby ležel na mě.

Kane: Trochu se zavrtím a spinkám dál.

Rin: Hladím ho po zádíčkách-

Kane: Ráno se zavrtím a otevřu očka.

Rin: "Dobré ráno."

Kane: Zamračím se. "No dobré." prohlídnu si ho.

Rin: "Co je?"

Kane: "Nedostatek spánku ti nesluší."

Rin: "Tak to děkuju…"

Kane: Uculím se.

Rin: "Jak pak si se vyspinkal?"

Kane: "Fajn a ty si nespal."

Rin: "Ano."

Kane: Povzdechnu si.

Rin: "Nevzdychej."

Kane: "Tak příště spi."

Rin: Přikývnu.

Kane: Přimhouřím očka.

Rin: Políbím ho na nosánek.

Kane: "Slib mi to."

Rin: "Slibuju."

Kane: Spokojeně kývnu.

Rin: "Jsem rád, že jsi spokojený."

Kane: "Ale ty teď budeš spát. A já budu spokojenější."

Rin: "Kdepak. Až všichni odejdou."

Kane: "Po snídani."

Rin: "Ano po snídani."

Kane: Vylezu tedy z vyhřáté postele.

Rin: "Kampak?"

Kane: "Na snídani přeci, Aby si šel spát co nejdřív."

Rin: "Ale to musím na tu snídani i já."

Kane: "Ano a co si čekal? Snídani do postele?"

Rin: "To ne, ale mně se na tu snídani ještě nechce."

Kane: "Ale já tam chci." mírně si dupnu.

Rin: "Dobře, dobře. Tak jdeme, broučku," rezignovaně vstanu.

Kane: Vítězně se uculím a zalezu do koupelny.

Rin: Počkám, až vyleze a prostřídám se s ním.

Kane: Sednu si zatím na postel a počkám na něj.

Rin: "Můžeme?"

Kane: Kývnu a vstanu.

Rin: Pohladím ho po vlasech a společně sejdeme do jídelny.

Kane: Vezmu si jídlo a sednu si ke stolu.

Rin: Nandám si toho málo.

Kane: Jen jak si sedne, zamračím se.

Rin: "Nemrač se."

Kane: "Na to, že sportovec, jíš strašně málo." posmutním.

Rin: "Nemám moc hlad."

Kane: "Ale jíst by si měl."

Rin: "Jo, jo…"

Kane: Povzdechnu si.

Rin: Usměji se na něj. "Neboj se."

Kane: "Bojím se."

Rin: "Čeho?"

Kane: "O tebe." řeknu to, jako kdyby to byla samozřejmost.

Rin: "Nemusíš mít strach. Jsem v pořádku."

Kane: "Za tu dobu co tu jsme, skoro nejíš."

Rin: "Ale jím!"

Kane: "Ano jeden rohlíček. A ještě si vezmeš postiženého."

Rin: Povzdechnu si a vstanu. Dojdu ke stolku a vezmu si ještě něco dalšího.

Kane: Spokojeně ho sleduju.

Rin: "Spokojený?"

Kane: Kývnu.

Rin: Pousměji se.

Kane: Dojím svoji a sleduju ho.

Rin: Nějak to do sebe nasoukám.

Kane: "Hodný kluk." pochválím ho, když dojí a zvednu se.

Rin: "Jsem úplně přecpaný."

Kane: "To je dobře a teď půjdeme spinkat."

Rin: "Ale oni jsou ještě tady."

Kane: "Řeklo se po snídani." uculím se.

Rin: Nafouknu se. "Dobře, jak chceš."

Kane: Začnu poskakovat směr pokoj.

Rin: Zasměji se.

Kane: Otevřu.

Rin: Zalezu si do postele a poklepu na místo vedle sebe.

Kane: Ještě si vezmu knížku a sednu si do postele. Zády se opřu o zeď za mnou.

Rin: Přitulím se k němu a přikryju ho.

Kane: Nechám ho a začnu si číst.

Rin: Zavřu oči a snažím se zaspat.

Kane: Začnu ho jednou rukou hladit.

Rin: Po chvilce usnu.

Kane: Kouknu se na něj a usměji se.

Rin: Ze spánku si ho držím u sebe.

Kane: Začnu si dál číst.

Rin: Probudím se po hodince a půl.

Kane: Kouknu se na něj. "Tak jak se cítíš?"

Rin: "Už trochu líp."

Kane: "Tak můžeš ještě spát. Už dávno odjeli."

Rin: "Ne. Chci být s tebou vzhůru," zabručím a posunu se.

Kane: "Dobře." nechám ho.

Rin: Obejmu ho. "Můžu číst s tebou?"

Kane: Přikývnu a dám ji tak, abychom na ni viděli oba.

Rin: "Děkuju."

Kane: Pousměji se.

Rin: Hladím ho ve vláskách a čtu si.

Kane: Někdy zavrním.

Rin: Usmívám se. "Ta nejsi unavený?"

Kane: "Ne nejsem. Ani nemám být proč."

Rin: "Já se jenom ptám."

Kane: "Já vím. A já zase odpovídám."

Rin: Pohladím ho po tváři.

Kane: Začnu si zase číst.

Rin: Už si nečtu a jenom si ho prohlížím.

Kane: Kouknu se na něj jedním očkem.

Rin: Pousměji se.

Kane: "Ano?" zeptám se ho.

Rin: "Nic."

Kane: "Tak mě nesleduj." zabručím.

Rin: "Zakazuješ mi to?" zvednu obočí.

Kane: "Ne zase ne, ale já ti tam nemůžu číst."

Rin: "Promiň." zabručím a natáhnu se pro svoji knížku.

Kane: Povzdechnu si.

Rin: Kouknu na něj jedním očkem.

Kane: Zase si začnu číst, ale nejde mi to ani teď a tak si založím stránku a zabouchnu knížku.

Rin: "Copak je?"

Kane: "Ale nic."

Rin: Odložím knížku.

Kane: Položím svoji na stolek.

Rin: Obejmu ho a přitáhnu na sebe.

Kane: Nechám se jím muchlat jak medvídek.

Rin: Políbím ho do vlasů.

Kane: Zvednu obličej a kouknu se na něj.

Rin: Usměji se.

Kane: Nafouknu tvářičky.

Rin: Šťouchnu ho do nich.

Kane: Nepovolím.

Rin: Opatrně ho políbím.

Kane: Přimhouřím očka.

Rin: Kontroluji jeho reakce.

Kane: Nakonec se rozhodnu přidat.

Rin: Pousměji se a obejmu ho kolem pasu.

Kane: Nejistě mu dám ruce za krk.

Rin: Když mi dojde dech, odtáhnu se.

Kane: Rozpačitě se mu zadívám do očí.

Rin: Usměji se a pohladím ho po tváři. "Děkuju."

Kane: "Za co?" zeptám se nechápavě.

Rin: "Že si se zapojil."

Kane: "Ale nechápu, proč mi za to děkuješ."

Rin: "Prostě děkuju."

Kane: Povzdechnu si.

Rin: Hladím ho ve vláskách.

Kane: Nechám se jím hýčkat.

Rin: Občas mu tam dám i pusinku.

Kane: Zavřu očka a relaxuju.

Rin: Začnu si broukat.

Kane: Překvapeně se na něj zadívám.

Rin: "Vadí ti to?"

Kane: "Ne jen jsem překvapený."

Rin: "Aha."

Kane: "Ale máš hezkou melodii."

Rin: "Děkuju." Pohladím ho po tváři a koukám na něj.

Kane: "a můžeš pokračovat."

Rin: "V čem přesně?"

Kane: "V broukání."

Rin: "Tvé přání je mi rozkazem," usměji se a začnu zase pobrukovat.

Kane: Zavřu očka a pohupovat hlavou.

Rin: Usmívám se.

Kane: Když dole uslyším hluk, kouknu se kolik je hodin.

Rin: "Né." Zasténám zmučeně.

Kane: Pobaveně se na něj zadívám. "Copak?"

Rin: "Nechci, aby tu byli."

Kane: "Beztak půjdou k holkám."

Rin: "Doufám v to."

Kane: "Nebo je vyhodíme." uculím se.

Rin: Zasměji se a obejmu ho.

Kane: Vypláznu jazýček.

Rin: Zatáhám ho za něj.

Kane: Fňuknu.

Rin: Pustím mu ho.

Kane: Vesele na něj zamrkám.

Rin: "Broučku?"

Kane: "Ano?" zeptám se ho zvědavě.

Rin: "Budeš se mnou chodit?"

Kane: Překvapeně na něj zamrkám.

Rin: "Nebo to necháme být," mávnu nad tím rukou.

Kane: "Možná." řeknu.

Rin: "Opravdu?"

Kane: Přikývnu.

Rin: Obejmu ho.

Kane: Usměji se a poplácám ho po zádech.

Rin: Pustím ho.

Kane: Usmívám se na něj.

Rin: "Mám tě hrozně moc rád."

Kane: "Já vím." zamumlám rudý jako rak.

Rin: Dám mu pusinku na tvář.

Kane: Zrudnu ještě trochu a v tom se rozletí dveře.

Rin: Nevšímám si toho a dál ho líbám po tváři.

Kane: Střelím po nich prosící pohled.

Rin: "Ahoj kluci. Tak co sjezdovka?" zajímám se, ale od své činnosti se neodtrhnu.

Kane: Zakňučím.

Rin: Odtáhnu se.

Kane: Oddechnu si.

Rin: "Promiň."

Kane: "To nic, ale nepotřebuju těm tvým slintacím spolužákům dělat kino." odpovím.

Rin: Podívám se na kluky.

Kane: "Vidíš, slintají jako psi a to jsme kluci." neodpustím si poznámku.

Rin: Zasměji se. "No jo. Kluci jsou všestranní."

Kane: "Tak to jsem nepotřeboval vědět."

Rin: "Ale neboj. Na tebe si nic nezkusí," hodím po nich vražedný pohled.

Kane: Uchichtnu se.

Rin: Políbím ho do vlasů a jenom ho u sebe držím.

Kane: Zamávám jim.

...: Mávneme mu a zase jdeme k holkám.

Kane: Vesele se za nimi dívám.

Rin: "Asi začnu žárlit."

Kane: "Na co?" zeptám se zvědavě.

Rin: "Na ně."

Kane: "A proč?"

Rin: "To nech být."

Kane: Udělám na něj smutný kukuč.

Rin: "Kdepak."

Kane: Začnu posmrkávat.

Rin: "Miláčku."

Kane: "Řekni mi to." kňourám.

Rin: "Prostě na ně žárlím."

Kane: "Ale ty nemáš proč, když mám oči jen pro tebe." oznámím mu.

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář