1. kapitola
seme - Rin Matsuka, 17 let
uke - Kane Katsutoshi, 16 let
Rin: Otráveně vyjdu z přeplněného vlaku a protáhnu se. Nadhodím si svoji tašku a ještě si nechám vyndat lyže.
Kane: Ráno vstanu a nechám se zavést ke škole, kde máme sraz. Jen jak tak jsem, hodím tašku do kufru autobusu a zaberu si nějaké hezké místečko. Opřu se o okýnko a zavřu očka.
Rin: Jdeme k penzionu, kde jsme ubytováni. Se spolužáky si promýšlíme, co všechno budeme dělat ve volných chvílích. Rozhodneme si, kdo s kým bude na pokoji a jdeme se zabydlet.
Kane: Přijedeme na místo a soused do mě drcne, abych se vzbudil. Protáhnu se jako kočka a vyjdu ven. Vezmu si tašku a podle instrukcí se zabydlím.
Rin: Podívám se ke dveřím pokoje, které se otevřou. Zvednu obočí a podívám se na kluka, který vešel. "Tenhle pokoj je už zabraný."
Kane: "Ale pořád je tu volná postel a mě poslali sem." odpovím mu potichu, ale tak aby to slyšel.
Rin: Povzdechnu si. "Tak fajn. Ta vedle mě je volná," dám si z postele pryč tašku.
Kane: Přejdu k ní a položím si tam tašku.
Rin: Prohlédnu si ho a dám se zase do vybalování.
Kane: Vyndám si jen knížku a odejdu.
Rin: Když máme s ostatními vybaleno, jdeme za učitelem.
Kane: Sednu si v jídelně na gauč a čekám, až si nás zavolají.
Rin: Jdeme do jídelny na oběd.
Kane: Zavolají nás a jdeme si sednout do společenské místnosti.
Rin: Najíme se a jdeme na sjezdovku.
Kane: Řekneme si, jak se máme chovat a pak se jdeme najíst. Po jídle nás propustí a máme pak už volno.
Rin: Prohlédneme si ji a řekneme si nějaká pravidla. Potom jdeme na pokoje.
Kane: Lehnu si na postel a začtu se.
Rin: Jdu jako jediný k nám. Ostatní si jdou sednout k holkám.
Kane: Cuknu sebou, když se otevřou dveře.
Rin: Zuju si boty a padnu na postel.
Kane: Překvapeně ho sleduju.
Rin: Kouknu se na toho kluka. "Jak se jmenuješ?"
Kane: "Kane." šeptnu.
Rin: "Rin," natáhnu k němu ruku s úsměvem.
Kane: Jen kývnu. Kouknu se na jeho ruku, ale nepodám mu ji. Jen mu oplatím jemně úsměv.
Rin: Stáhnu ruku a lehnu si. Pozoruji ho, jak si čte.
Kane: Nervózně se ošiju a jedním očkem se na něj kouknu.
Rin: Nevinně se usměji.
Kane: "Potřebuješ něco?" zeptám se ho.
Rin: "Ne, jenom se dívám."
Kane: Povzdechnu si a čtu si dál.
Rin: Pousměji se a vyndám si telefon.
Kane: Oddechnu si, že mě přestal sledovat.
Rin: Napíšu rodičům.
Kane: Začtu se do děje a skoro ho i prožívám.
Rin: Uklidím zase telefon a dál ho zkoumavě sleduji.
Kane: Toho vedle sebe ignoruju.
Rin: Po chvilce vstanu a odejdu z pokoje.
Kane: Vnímám jen knížku.
Rin: Jdu za ostatními.
Kane: Nakonec u ní usnu.
Rin: Vrátíme se na pokoj pár minut před večerkou. Prostřídáme se v koupelně a jdeme si lehnout. Ještě než si lehnu tak založím Kanemu knížku a odložím ji na stolek. Svléknu ho opatrně z mikiny a přikryju.
Kane: Jen se zavrtím víc do peřiny a chrupkám dál.
Rin: Pousměji se nad ním a taky se zabalím do peřiny.
Kane: Probudí mě budík pod polštářem. Vstanu a pořádně se protáhnu. Vylezu z postele a jdu do koupelny. Zamknu se a vykoupu se. Ještě spáchám ranní hygienu a vyjdu ven.
Rin: Ráno se vzbudím, ustelu si a jdu do koupelny, kde se srazím s Kanem. "Dobré ráno," usměji se na něj. Když kolem něj projdu, pohladím ho po vlasech. Vyčistím si zuby a převléknu se.
Kane: Leknu se a prudce se otočím.
Rin: Jdu k posteli, na kterou se posadím.
Kane: Vezmu si věci a zapadnu znovu koupelny, kde se převleču.
Rin: Opřu se o stěnu a vyndám si knížku.
Kane: Lehnu si zpátky na postel a začtu se. Kouknu se na hodiny, a když už je čas, zvednu se a odejdu do jídelny.
Rin: Vzbudím ostatní.
Kane: Sednu si do koutku. Stejně si ke mně nikdo nesedne.
Rin: Společně jdeme do jídelny, kde se pozdravíme s ostatními. Rozhlédnu se po místě a ještě s jednou holkou si jdu sednout ke Kanovi.
Kane: Překvapeně se na ně kouknu.
Rin: Usměji se na něj.
Kane: Zase si začnu číst.
Rin: Donesou nám talíře se snídaní.
Kane: "Díky." šeptnu.
Rin: Poděkujeme a dáme se do jídla.
Kane: Pomalu se do toho pustím.
Rin: Povídáme si a občas se snažíme vtáhnout do hovoru i Kaneho.
Kane: Snažím se s nimi moc nemluvit a odpovídám jen jedním slovem.
Rin: "Do jaké školy chodíš?"
Kane: Řeknu mu název.
Rin: Přikývnu a usměji se na něj.
Kane: "A vy?" zeptám se nakonec.
Rin: Řeknu mu název. "Je to od sebe přes celé město."
Kane: "Ani ne. Možná tak půl hodinky."
Rin: "Možná."
Kane: "Já tvoji školu znáš." řekni potichu a dál snídám.
Rin: "Vážně?"
Kane: Jen přikývnu.
Rin: Usměji se na něj a počkám, až dojí.
Kane: Nakonec nechám půlku a zvednu se.
Rin: "Měl by ses pořádně najíst."
Kane: Vezmu talíř a odnesu ho.
Rin: Jdu za ním se svým.
Kane: Položím to a jdu k našemu kolečku, které je kolem učitele. Až tu jsou všichni, tak nám řekne dnešní plán.
Rin: Po snídani se jdeme převléct a s učitelem jdeme na sjezdovku.
Kane: Máme půl hodinky na to připravit se a pak sraz venku. Jdu tedy na pokoj a rychle se převleču. Vezmu si přilbu a vyjdu ven. Když jsme konečně všichni, vydáme se na sjezdovku. Začátečníci musí čekat, ale my můžeme vyrazit. Sednu si a zapnu si snowboard a rozjedu se k vlekům, který míří výš.
Rin: Připneme si lyže. V mém případě snowboard a jdeme si počkat do fronty na kotvu. Když vyjedeme všichni nahoru, počkáme, až dá učitel pokyn a jedeme dolů.
Kane: Jezdím nahoru a dolů. Odpoledne máme sraz.
Rin: Odpoledne si zajdeme do hospůdky na oběd.
Kane: Jdeme si sednout na jídlo. Sednu si do kouta, že mě skoro přehlédne i obsluha.
Rin: Po jídle tam ještě chvilku sedíme a povídáme si.
Kane: Dojím a jdu zpátky na svah. Mám to tam rád.
Rin: Po dvou hodinách si jdeme zajezdit.
Kane: U autobusu sem jako první.
Rin: Sbalíme si lyže a jdeme do hotelu.
Kane: Nastoupíme a jedeme na hotel. Tam nám dají volno až do večeře.
Rin: Jdeme do pokoje, kde se převlékneme. Kluci zase zmizí k holkám a já zůstanu na pokoji.
Kane: Vejdu na pokoj.
Rin: Lehnu si na postel a vezmu si knížku.
Kane: Vezmu si oblečení a zapadnu do koupelny.
Rin: U čtení usnu.
Kane: Vykouknu a všimnu si, že spí. Potichu pověsím věci a odejdu s knížkou.
Rin: "Nemusíš odcházet," zamumlám za ním
Kane: Překvapeně se otočím.
Rin: Pousměji se.
Kane: "Myslel jsem, že spíš." řeknu a zavřu.
Rin: "Slabý spánek, ale budu rád, když zůstaneš."
Kane: "Omlouvám se." hlesnu smutně.
Rin: "Ne! Nemyslel jsem to tak, aby ses mi omlouval."
Kane: Sklopím pohled a ani se nehnu. "Radši půjdu a nebudu rušit." otočím se ke dveřím.
Rin: "Nechoď… prosím. Nechci tu být sám."
Kane: Zaseknu se v půlce pohybu.
Rin: "Prosím."
Kane: Povzdechnu si a otočím se. Sednu si na postel. Uvelebím se a otevřu si knížku.
Rin: Usměji se a vezmu si svojí.
Kane: Začtu se do té svojí.
Rin: Občas se na něj podívám.
Kane: Leknu se a nadskočím, když někdo rozrazí dveře.
Rin: Omluvně na něj kouknu a podívám se na spolužáky
Kane: Schovám se za knížku.
Rin: Okřiknu je. Vrátím se ke čtení a občas odpovím na nějakou jejich otázku.
Kane: Založím ji a odložím na stolek vedle. Zahrabu se do peřin.
Rin: Po hodince klábosení si jdeme lehnout.
Kane: Jen jak je ticho, konečně se mi podaří usnout lehkým spánkem.
Rin: Nemůžu usnout tak se dívám na Kaneho.
Kane: Ze spánku se převaluju.
Rin: Vstanu a pohladím ho po vlasech a jdu do koupelny.
Kane: Cuknu sebou a posadím se.
Rin: Když se vrátím do pokoje, kouknu na Kaneho. "V pořádku?"
Kane: Jen kývnu. "Prosím, příště na mě nešahej." zavrtám se zpátky do peřin.
Rin: "Promiň," šeptnu a lehnu si.
Kane: Zase zavřu očka, ale tentokrát se mi hůř usíná.
Rin: Přetočím se a už spím.
Kane: Nakonec je otevřu a koukám se do stropu.
Rin: Ráno se vzbudím s ostatními nastejno.
Kane: Usnu nad ránem, ale pak mě zase vzbudí, protože je čas na snídani.
Rin: "Dobré ráno," usměji se na Kaneho a převléknu se.
Kane: Rozespale kývnu a vezmu si potřebné věci a zavřu se v koupelně. Přeci mě nebudou očumovat.
Rin: Seběhneme dolů a jdeme do jídelny.
Kane: Obložím pyžamo a jdu pomalu dolů.
Rin: Posedáme si a čekáme na ostatní.
Kane: Sejdu dolů a sednu si do kouta.
Rin: Zvednu se a jdu si sednout k němu.
Kane: Mám zavřená očka, protože jsem unavený, tak si ani nevšimnu, že někdo přišel.
Rin: "Je ti dobře?"
Kane: "Proč by nemělo?" odpovím.
Rin: "Jsi bledý."
Kane: "Jen jsem ospalý." řeknu. "Potřebuješ ještě něco?"
Rin: "Ne."
Kane: Kývnu a zase je zavřu.
Rin: Pozoruji ho.
Kane: Konečně je snídaně připravená, tak se zvednu a jdu si pro ni.
Rin: Dojdu si pro talíř a jdu zpátky.
Kane: Sednu si a pomalým tempem začnu jíst.
Rin: Pustím se do jídla a občas mrknu na Kaneho.
Kane: "Ano?" zeptám se ho.
Rin: "To nic."
Kane: "A ty nemáš přátele, že se bavíš a sedíš se mnou, koho znáš teprve druhý den?"
Rin: "Mám přátele. Chci se s tebou bavit," usměji se. "Nebo ti vadím?"
Kane: "Ani ne, jen se divím, že se chceš bavit z neznámým divným klukem." šeptnu.
Rin: "Nejsi divný."
Kane: "Ale ano."
Rin: "To nech na mě."
Kane: Nechám mu to a už se nehádám.
Rin: "Hodný," usměji se.
Kane: "Ale stejně si to myslím a všichni ti to taky potvrdí."
Rin: "Ale já si budu myslet stejně něco jiného."
Kane: Pokrčím rameny.
Rin: Pousměji se.
Kane: "Stejně tě to přestane bavit." řeknu spíš pro sebe.
Rin: "Nepřestane."
Kane: Většina už dosnídala. Jen postřehnu, že sem zamíří nějaký holky od nás.
Rin: Kouknu jeho směrem a povzdechnu si.
Kane: Zastaví se a začnou ho zvát k sobě. Mě přitom ignorují a dělají, že tu ani nejsem.
Rin: Všechny odmítnu. "Dámy, nebudu vám dávat plané naděje a řeknu vám to rovnou. Jsem gay. A ne nejde to léčit ani změnit."
Kane: Překvapeně se na něj podívám.
Rin: Mávnu jim a podívám se na Kaneho. "V pořádku?"
Kane: "Hmm." dojím poslední kousek. "Připrav se ještě na naše kluky." řeknu a vstanu.
Rin: "Ti za mnou taky poběží s nabídkami?"
Kane: Jen kývnu a odnesu to.
Rin: Zaúpím.
Kane: Jen se pousměji a odejdu na pokoj.
Rin: Jdu k naší třídě.
Kane: Po chvilce se vrátím a jdu učitelům, kteří nám řeknou co a jak.
Rin: Jdeme na pokoje, kde se převlékneme a jdeme na sjezdovku.
Kane: Vrátím se a rychle se převléknu. Dneska jdeme na sjezdovku a kňučení holek nikoho nezajímá.
Rin: Protáhneme se a necháme se vyvézt nahoru.
Kane: Připnu si prkno a jedu na vleky.
Rin: Počkáme na všechny a potom si dáme závody dolů.
Kane: Vyjedu nahoru a pomalu si jezdím.
Rin: Takhle to jde pořád dokola.
Kane: Odpoledne jdeme na oběd.
Rin: Jdeme na hotel až kolem třetí. Dáme si tam oběd a jdeme za učiteli, jestli můžeme jít na večerní lyžování.
Kane: Po jídle se vrátíme na svah a jsme tam až do pěti.
Rin: Kolem šesté se zvedneme a jdeme se obléknout. Pak vyrazíme na svah.
Kane: Vrátíme se a já dojdu na prázdný pokoj. Pokrčím rameny a začnu se převlékat.
Rin: Užijeme si skvělou zábavu. Kolem osmé jdeme zpět na hotel
Kane: Mokré věci dám na topení a začnu si číst. Když je čas večeře, sejdu dolů.
Rin: Dojdeme si na opožděnou večeři a jdeme tiše do pokojů.
Kane: Najím se a pak si jdu číst.
Rin: Vpadneme dovnitř a všichni se prostřídáme v koupelně. Když jsem už v pyžamu, lehnu si do postele a usměju se na Kaneho.
Kane: Jen se na něj kouknu a pak si dál čtu.
Rin: "Tak jak si se dneska měl?"
Kane: Jen kývnu a odložím knížku.
Rin: Povzdechnu si a vezmu si tu svojí.
Kane: Zapadnu do koupelny. Rychle se vykoupu a zapadnu do postele.
Rin: "Dobrou," popřeju mu.
Kane: "Dobrou noc." kňuknu.
Rin: Pousměji se.
Kane: Zavřu očka a snažím se spát.
Rin: Ještě chvilku si čtu a pak jdu taky na kutě.
Kane: Moc se mi nedaří usnout.
Rin: Občas se zavrtím, ale to je tak všechno.
Kane: Naštěstí se mi po nějaké době podaří usnout.
Rin: Vzbudím se jako první, tak se jenom otočím na bok a koukám na něj.
Kane: Ráno se probudím trhnutím. Posadím se a začnu se rozkoukávat.
Rin: Hned dělám, že spím.
Kane: Začnu pravidelně dýchat.
Rin: "V pořádku?" zeptám se šeptem.
Kane: Leknu se ho.
Rin: "Promiň."
Kane: Jen zavrtím hlavou a ruku si položím na místo, kde mám srdce.
Rin: Posadím se a starostlivě se na něj dívám.
Kane: Po chvilce se uklidním úplně.
Rin: "Nechceš obejmout?"
Kane: Překvapeně se na něj zadívám.
Rin: Nastavím náruč.
Kane: Slezu z postele a přejdu k němu.
Rin: Přitáhnu si ho do náruče.
Kane: Nechám se obejmout.
Rin: Lehnu si s ním a hladím ho po zádech.
Kane: Zavrtám se mu do náruče.
Rin: Políbím ho do vlasů.
Kane: Překvapeně k němu zvednu tvář.
Rin: Usměji se.
Kane: Rychle ji zase skloním, jelikož trochu zrudnu.
Rin: "Jsi roztomilý."
Kane: Bouchnu ho a začnu se zvedat.
Rin: "Prosím, zůstaň. Budu zticha."
Kane: Zavrtím hlavou a vrátím se do svojí postele.
Rin: Udělám na něj smutná očka.
Kane: Zavrtám se do peřinky, že mi koukají jen očka.
Rin: "A můžu já k tobě?"
Kane: Nic mu na to neřeknu.