Jdi na obsah Jdi na menu
 


1. kapitola

19. 2. 2015

seme - Rin Matsuka, 17 let

uke - Kane Katsutoshi, 16 let

 

 

 

 

 

 

 

Rin: Otráveně vyjdu z přeplněného vlaku a protáhnu se. Nadhodím si svoji tašku a ještě si nechám vyndat lyže.

Kane: Ráno vstanu a nechám se zavést ke škole, kde máme sraz. Jen jak tak jsem, hodím tašku do kufru autobusu a zaberu si nějaké hezké místečko. Opřu se o okýnko a zavřu očka.

Rin: Jdeme k penzionu, kde jsme ubytováni. Se spolužáky si promýšlíme, co všechno budeme dělat ve volných chvílích. Rozhodneme si, kdo s kým bude na pokoji a jdeme se zabydlet.

Kane: Přijedeme na místo a soused do mě drcne, abych se vzbudil. Protáhnu se jako kočka a vyjdu ven. Vezmu si tašku a podle instrukcí se zabydlím.

Rin: Podívám se ke dveřím pokoje, které se otevřou. Zvednu obočí a podívám se na kluka, který vešel. "Tenhle pokoj je už zabraný."

Kane: "Ale pořád je tu volná postel a mě poslali sem." odpovím mu potichu, ale tak aby to slyšel.

Rin: Povzdechnu si. "Tak fajn. Ta vedle mě je volná," dám si z postele pryč tašku.

Kane: Přejdu k ní a položím si tam tašku.

Rin: Prohlédnu si ho a dám se zase do vybalování.

Kane: Vyndám si jen knížku a odejdu.

Rin: Když máme s ostatními vybaleno, jdeme za učitelem.

Kane: Sednu si v jídelně na gauč a čekám, až si nás zavolají.

Rin: Jdeme do jídelny na oběd.

Kane: Zavolají nás a jdeme si sednout do společenské místnosti.

Rin: Najíme se a jdeme na sjezdovku.

Kane: Řekneme si, jak se máme chovat a pak se jdeme najíst. Po jídle nás propustí a máme pak už volno.

Rin: Prohlédneme si ji a řekneme si nějaká pravidla. Potom jdeme na pokoje.

Kane: Lehnu si na postel a začtu se.

Rin: Jdu jako jediný k nám. Ostatní si jdou sednout k holkám.

Kane: Cuknu sebou, když se otevřou dveře.

Rin: Zuju si boty a padnu na postel.

Kane: Překvapeně ho sleduju.

Rin: Kouknu se na toho kluka. "Jak se jmenuješ?"

Kane: "Kane." šeptnu.

Rin: "Rin," natáhnu k němu ruku s úsměvem.

Kane: Jen kývnu. Kouknu se na jeho ruku, ale nepodám mu ji. Jen mu oplatím jemně úsměv.

Rin: Stáhnu ruku a lehnu si. Pozoruji ho, jak si čte.

Kane: Nervózně se ošiju a jedním očkem se na něj kouknu.

Rin: Nevinně se usměji.

Kane: "Potřebuješ něco?" zeptám se ho.

Rin: "Ne, jenom se dívám."

Kane: Povzdechnu si a čtu si dál.

Rin: Pousměji se a vyndám si telefon.

Kane: Oddechnu si, že mě přestal sledovat.

Rin: Napíšu rodičům.

Kane: Začtu se do děje a skoro ho i prožívám.

Rin: Uklidím zase telefon a dál ho zkoumavě sleduji.

Kane: Toho vedle sebe ignoruju.

Rin: Po chvilce vstanu a odejdu z pokoje.

Kane: Vnímám jen knížku.

Rin: Jdu za ostatními.

Kane: Nakonec u ní usnu.

Rin: Vrátíme se na pokoj pár minut před večerkou. Prostřídáme se v koupelně a jdeme si lehnout. Ještě než si lehnu tak založím Kanemu knížku a odložím ji na stolek. Svléknu ho opatrně z mikiny a přikryju.

Kane: Jen se zavrtím víc do peřiny a chrupkám dál.

Rin: Pousměji se nad ním a taky se zabalím do peřiny.

Kane: Probudí mě budík pod polštářem. Vstanu a pořádně se protáhnu. Vylezu z postele a jdu do koupelny. Zamknu se a vykoupu se. Ještě spáchám ranní hygienu a vyjdu ven.

Rin: Ráno se vzbudím, ustelu si a jdu do koupelny, kde se srazím s Kanem. "Dobré ráno," usměji se na něj. Když kolem něj projdu, pohladím ho po vlasech. Vyčistím si zuby a převléknu se.

Kane: Leknu se a prudce se otočím.

Rin: Jdu k posteli, na kterou se posadím.

Kane: Vezmu si věci a zapadnu znovu koupelny, kde se převleču.

Rin: Opřu se o stěnu a vyndám si knížku.

Kane: Lehnu si zpátky na postel a začtu se. Kouknu se na hodiny, a když už je čas, zvednu se a odejdu do jídelny.

Rin: Vzbudím ostatní.

Kane: Sednu si do koutku. Stejně si ke mně nikdo nesedne.

Rin: Společně jdeme do jídelny, kde se pozdravíme s ostatními. Rozhlédnu se po místě a ještě s jednou holkou si jdu sednout ke Kanovi.

Kane: Překvapeně se na ně kouknu.

Rin: Usměji se na něj.

Kane: Zase si začnu číst.

Rin: Donesou nám talíře se snídaní.

Kane: "Díky." šeptnu.

Rin: Poděkujeme a dáme se do jídla.

Kane: Pomalu se do toho pustím.

Rin: Povídáme si a občas se snažíme vtáhnout do hovoru i Kaneho.

Kane: Snažím se s nimi moc nemluvit a odpovídám jen jedním slovem.

Rin: "Do jaké školy chodíš?"

Kane: Řeknu mu název.

Rin: Přikývnu a usměji se na něj.

Kane: "A vy?" zeptám se nakonec.

Rin: Řeknu mu název. "Je to od sebe přes celé město."

Kane: "Ani ne. Možná tak půl hodinky."

Rin: "Možná."

Kane: "Já tvoji školu znáš." řekni potichu a dál snídám.

Rin: "Vážně?"

Kane: Jen přikývnu.

Rin: Usměji se na něj a počkám, až dojí.

Kane: Nakonec nechám půlku a zvednu se.

Rin: "Měl by ses pořádně najíst."

Kane: Vezmu talíř a odnesu ho.

Rin: Jdu za ním se svým.

Kane: Položím to a jdu k našemu kolečku, které je kolem učitele. Až tu jsou všichni, tak nám řekne dnešní plán.

Rin: Po snídani se jdeme převléct a s učitelem jdeme na sjezdovku.

Kane: Máme půl hodinky na to připravit se a pak sraz venku. Jdu tedy na pokoj a rychle se převleču. Vezmu si přilbu a vyjdu ven. Když jsme konečně všichni, vydáme se na sjezdovku. Začátečníci musí čekat, ale my můžeme vyrazit. Sednu si a zapnu si snowboard a rozjedu se k vlekům, který míří výš.

Rin: Připneme si lyže. V mém případě snowboard a jdeme si počkat do fronty na kotvu. Když vyjedeme všichni nahoru, počkáme, až dá učitel pokyn a jedeme dolů.

Kane: Jezdím nahoru a dolů. Odpoledne máme sraz.

Rin: Odpoledne si zajdeme do hospůdky na oběd.

Kane: Jdeme si sednout na jídlo. Sednu si do kouta, že mě skoro přehlédne i obsluha.

Rin: Po jídle tam ještě chvilku sedíme a povídáme si.

Kane: Dojím a jdu zpátky na svah. Mám to tam rád.

Rin: Po dvou hodinách si jdeme zajezdit.

Kane: U autobusu sem jako první.

Rin: Sbalíme si lyže a jdeme do hotelu.

Kane: Nastoupíme a jedeme na hotel. Tam nám dají volno až do večeře.

Rin: Jdeme do pokoje, kde se převlékneme. Kluci zase zmizí k holkám a já zůstanu na pokoji.

Kane: Vejdu na pokoj.

Rin: Lehnu si na postel a vezmu si knížku.

Kane: Vezmu si oblečení a zapadnu do koupelny.

Rin: U čtení usnu.

Kane: Vykouknu a všimnu si, že spí. Potichu pověsím věci a odejdu s knížkou.

Rin: "Nemusíš odcházet," zamumlám za ním

Kane: Překvapeně se otočím.

Rin: Pousměji se.

Kane: "Myslel jsem, že spíš." řeknu a zavřu.

Rin: "Slabý spánek, ale budu rád, když zůstaneš."

Kane: "Omlouvám se." hlesnu smutně.

Rin: "Ne! Nemyslel jsem to tak, aby ses mi omlouval."

Kane: Sklopím pohled a ani se nehnu. "Radši půjdu a nebudu rušit." otočím se ke dveřím.

Rin: "Nechoď… prosím. Nechci tu být sám."

Kane: Zaseknu se v půlce pohybu.

Rin: "Prosím."

Kane: Povzdechnu si a otočím se. Sednu si na postel. Uvelebím se a otevřu si knížku.

Rin: Usměji se a vezmu si svojí.

Kane: Začtu se do té svojí.

Rin: Občas se na něj podívám.

Kane: Leknu se a nadskočím, když někdo rozrazí dveře.

Rin: Omluvně na něj kouknu a podívám se na spolužáky

Kane: Schovám se za knížku.

Rin: Okřiknu je. Vrátím se ke čtení a občas odpovím na nějakou jejich otázku.

Kane: Založím ji a odložím na stolek vedle. Zahrabu se do peřin.

Rin: Po hodince klábosení si jdeme lehnout.

Kane: Jen jak je ticho, konečně se mi podaří usnout lehkým spánkem.

Rin: Nemůžu usnout tak se dívám na Kaneho.

Kane: Ze spánku se převaluju.

Rin: Vstanu a pohladím ho po vlasech a jdu do koupelny.

Kane: Cuknu sebou a posadím se.

Rin: Když se vrátím do pokoje, kouknu na Kaneho. "V pořádku?"

Kane: Jen kývnu. "Prosím, příště na mě nešahej." zavrtám se zpátky do peřin.

Rin: "Promiň," šeptnu a lehnu si.

Kane: Zase zavřu očka, ale tentokrát se mi hůř usíná.

Rin: Přetočím se a už spím.

Kane: Nakonec je otevřu a koukám se do stropu.

Rin: Ráno se vzbudím s ostatními nastejno.

Kane: Usnu nad ránem, ale pak mě zase vzbudí, protože je čas na snídani.

Rin: "Dobré ráno," usměji se na Kaneho a převléknu se.

Kane: Rozespale kývnu a vezmu si potřebné věci a zavřu se v koupelně. Přeci mě nebudou očumovat.

Rin: Seběhneme dolů a jdeme do jídelny.

Kane: Obložím pyžamo a jdu pomalu dolů.

Rin: Posedáme si a čekáme na ostatní.

Kane: Sejdu dolů a sednu si do kouta.

Rin: Zvednu se a jdu si sednout k němu.

Kane: Mám zavřená očka, protože jsem unavený, tak si ani nevšimnu, že někdo přišel.

Rin: "Je ti dobře?"

Kane: "Proč by nemělo?" odpovím.

Rin: "Jsi bledý."

Kane: "Jen jsem ospalý." řeknu. "Potřebuješ ještě něco?"

Rin: "Ne."

Kane: Kývnu a zase je zavřu.

Rin: Pozoruji ho.

Kane: Konečně je snídaně připravená, tak se zvednu a jdu si pro ni.

Rin: Dojdu si pro talíř a jdu zpátky.

Kane: Sednu si a pomalým tempem začnu jíst.

Rin: Pustím se do jídla a občas mrknu na Kaneho.

Kane: "Ano?" zeptám se ho.

Rin: "To nic."

Kane: "A ty nemáš přátele, že se bavíš a sedíš se mnou, koho znáš teprve druhý den?"

Rin: "Mám přátele. Chci se s tebou bavit," usměji se. "Nebo ti vadím?"

Kane: "Ani ne, jen se divím, že se chceš bavit z neznámým divným klukem." šeptnu.

Rin: "Nejsi divný."

Kane: "Ale ano."

Rin: "To nech na mě."

Kane: Nechám mu to a už se nehádám.

Rin: "Hodný," usměji se.

Kane: "Ale stejně si to myslím a všichni ti to taky potvrdí."

Rin: "Ale já si budu myslet stejně něco jiného."

Kane: Pokrčím rameny.

Rin: Pousměji se.

Kane: "Stejně tě to přestane bavit." řeknu spíš pro sebe.

Rin: "Nepřestane."

Kane: Většina už dosnídala. Jen postřehnu, že sem zamíří nějaký holky od nás.

Rin: Kouknu jeho směrem a povzdechnu si.

Kane: Zastaví se a začnou ho zvát k sobě. Mě přitom ignorují a dělají, že tu ani nejsem.

Rin: Všechny odmítnu. "Dámy, nebudu vám dávat plané naděje a řeknu vám to rovnou. Jsem gay. A ne nejde to léčit ani změnit."

Kane: Překvapeně se na něj podívám.

Rin: Mávnu jim a podívám se na Kaneho. "V pořádku?"

Kane: "Hmm." dojím poslední kousek. "Připrav se ještě na naše kluky." řeknu a vstanu.

Rin: "Ti za mnou taky poběží s nabídkami?"

Kane: Jen kývnu a odnesu to.

Rin: Zaúpím.

Kane: Jen se pousměji a odejdu na pokoj.

Rin: Jdu k naší třídě.

Kane: Po chvilce se vrátím a jdu učitelům, kteří nám řeknou co a jak.

Rin: Jdeme na pokoje, kde se převlékneme a jdeme na sjezdovku.

Kane: Vrátím se a rychle se převléknu. Dneska jdeme na sjezdovku a kňučení holek nikoho nezajímá.

Rin: Protáhneme se a necháme se vyvézt nahoru.

Kane: Připnu si prkno a jedu na vleky.

Rin: Počkáme na všechny a potom si dáme závody dolů.

Kane: Vyjedu nahoru a pomalu si jezdím.

Rin: Takhle to jde pořád dokola.

Kane: Odpoledne jdeme na oběd.

Rin: Jdeme na hotel až kolem třetí. Dáme si tam oběd a jdeme za učiteli, jestli můžeme jít na večerní lyžování.

Kane: Po jídle se vrátíme na svah a jsme tam až do pěti.

Rin: Kolem šesté se zvedneme a jdeme se obléknout. Pak vyrazíme na svah.

Kane: Vrátíme se a já dojdu na prázdný pokoj. Pokrčím rameny a začnu se převlékat.

Rin: Užijeme si skvělou zábavu. Kolem osmé jdeme zpět na hotel

Kane: Mokré věci dám na topení a začnu si číst. Když je čas večeře, sejdu dolů.

Rin: Dojdeme si na opožděnou večeři a jdeme tiše do pokojů.

Kane: Najím se a pak si jdu číst.

Rin: Vpadneme dovnitř a všichni se prostřídáme v koupelně. Když jsem už v pyžamu, lehnu si do postele a usměju se na Kaneho.

Kane: Jen se na něj kouknu a pak si dál čtu.

Rin: "Tak jak si se dneska měl?"

Kane: Jen kývnu a odložím knížku.

Rin: Povzdechnu si a vezmu si tu svojí.

Kane: Zapadnu do koupelny. Rychle se vykoupu a zapadnu do postele.

Rin: "Dobrou," popřeju mu.

Kane: "Dobrou noc." kňuknu.

Rin: Pousměji se.

Kane: Zavřu očka a snažím se spát.

Rin: Ještě chvilku si čtu a pak jdu taky na kutě.

Kane: Moc se mi nedaří usnout.

Rin: Občas se zavrtím, ale to je tak všechno.

Kane: Naštěstí se mi po nějaké době podaří usnout.

Rin: Vzbudím se jako první, tak se jenom otočím na bok a koukám na něj.

Kane: Ráno se probudím trhnutím. Posadím se a začnu se rozkoukávat.

Rin: Hned dělám, že spím.

Kane: Začnu pravidelně dýchat.

Rin: "V pořádku?" zeptám se šeptem.

Kane: Leknu se ho.

Rin: "Promiň."

Kane: Jen zavrtím hlavou a ruku si položím na místo, kde mám srdce.

Rin: Posadím se a starostlivě se na něj dívám.

Kane: Po chvilce se uklidním úplně.

Rin: "Nechceš obejmout?"

Kane: Překvapeně se na něj zadívám.

Rin: Nastavím náruč.

Kane: Slezu z postele a přejdu k němu.

Rin: Přitáhnu si ho do náruče.

Kane: Nechám se obejmout.

Rin: Lehnu si s ním a hladím ho po zádech.

Kane: Zavrtám se mu do náruče.

Rin: Políbím ho do vlasů.

Kane: Překvapeně k němu zvednu tvář.

Rin: Usměji se.

Kane: Rychle ji zase skloním, jelikož trochu zrudnu.

Rin: "Jsi roztomilý."

Kane: Bouchnu ho a začnu se zvedat.

Rin: "Prosím, zůstaň. Budu zticha."

Kane: Zavrtím hlavou a vrátím se do svojí postele.

Rin: Udělám na něj smutná očka.

Kane: Zavrtám se do peřinky, že mi koukají jen očka.

Rin: "A můžu já k tobě?"

Kane: Nic mu na to neřeknu.

 

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář