8. kapitola
Masaru: "Hmm." zabručím. "Přijede třeba o víkendu?" kouknu na Yuichiho.
Yuichi: Cuknu sebou a sklopím pohled.
Masaru: "Nebo asi ne."
Yuichi: Pousměji se.
Masaru: "Tak máte oba smůlu." řeknu.
Kaito: "Nevím, ale cítím se ublíženě," hraně fňuknu.
Masaru: "Jdi si za Hirem." doporučím mu.
Kaito: "Jsi zlý."
Masaru: "jsem vlk."
Kaito: "Prostě jsi zlý vlk."
Masaru: "To mi ale neříkáš novinku. Tak já budu muset končit jinak nebude spát."
Kaito: "Dobře, ahoj."
Masaru: "Čau." schovám ho.
Yuichi: Spokojeně zavřu oči.
Masaru: "Ale někdy bych ti je rád představil."
Yuichi: "Ať klidně přijedou o víkendu."
Masaru: "Ale tobě to vadí. Tak to necháme na někdy jindy."
Yuichi: "Nevadí," otevřu oči a podívám se na něj. "Napiš jim ať klidně dorazí."
Masaru: "Ti to přežijí." mávnu nad nimi rukou.
Yuichi: "Chci, aby přijeli."
Masaru: "Tak dobře, pak jim napíšu."
Yuichi: Pousměji se a zase zavřu oči.
Masaru: POhladím ho.
Yuichi: Usměji se a pomalu usnu.
Masaru: Nechám ho spát.
Yuichi: Ze snu se zavrtím.
Masaru: Pousměji se.
Yuichi: Vzbudím se kolem čtvrté hodiny.
Masaru: Kouknu na něj a usměji se.
Yuichi: Pousměji se.
Masaru: "Tak jak se cítíš?"
Yuichi: "Líp."
Masaru: "To jsem rád. Půjdu najít doktora aby tě zkontroloval ju?"
Yuichi: "A donesl by jsi mi prosím něco k pití?"
Masaru: Přikývnu a vylezu z postele.
Yuichi: Koukám za ním.
Masaru: Najdu doktora a pošlu ho k němu a pak mu ještě skočím koupit pití.
Yuichi: Netrpělivě ho vyhlížím.
Masaru: Když je doktor v půlce vyšetřování vejdu.
Yuichi: Hned se po něm natáhnu.
Masaru: Přijdu k němu a sednu si na postel.
Yuichi: Hned se k němu natisknu.
Masaru: Podám mu pití a kouknu na doktora.
Doktor: "Vypadá to v pořádku, takže může jít do domácí péče
Masaru: "Dobře."
Doktor: "Tak já vás nechám a příští týden na kontrolu."
Masaru: Kývnu. "Nebojte."
Doktor: Kývnu a opustím pokoj.
Masaru: Kouknu na Yuichiho
Yuichi: Spokojeně vstanu a vytáhnu oblečení.
Masaru: "Ale opatrně."
Yuichi: "Neboj," zabručím a začnu se oblékat do kraťásků.
Masaru: Sleduju ho.
Yuichi: Stáhnu si triko a vezmu si čisté.
Masaru: Prohlížím si jeho postavičku.
Yuichi: Zčervenám a rychle si natáhnu triko.
Masaru: Zachichotám se.
Yuichi: Posadím se k němu na postel.
Masaru: "Půjdeme?"
Yuichi: "Jo."
Masaru: Zvednu se.
Yuichi: Pomalu se vydám ke dveřím.
Masaru: Kouknu na něj. Jdeme k mému autu. Otevřu mu.
Yuichi: Nasednu a zavřu oči.
Masaru: Rozjedu se k nám domů.
Yuichi: Dívám se na cestu.
Masaru: Zaparkuju před domem.
Yuichi: Vylezu a hrnu se ke dveřím.
Masaru: Koukám za ním. Zamknu a jdu za ním.
Yuichi: Stepuju i dveří.
Masaru: Otevřu mu.
Yuichi: Vběhnu dovnitř.
Masaru: Zvědavě se na něj dívám.
Yuichi: Hned běžím pro Royalla.
Masaru: Jdu za ním.
Yuichi: Přitisknu ho k sobě a hladím po ouškách.
Masaru: "Neboj jsou v pořádku oba." usměji se.
Yuichi: Přikývnu a pohladím i Sissi.
Masaru: "Měli jídlo a teď už tu s nimi budeme."
Yuichi: Usměji se a vstanu.
Masaru: "Půjdeme k tobě a ty si lehneš jo?"
Yuichi: Jdu pomalu do pokoje, kde se svalím na postel.
Masaru: Jdu za ním. "Jen se převlíknu." nakouknu.
Yuichi: "Já taky," zamumlám a vstanu.
Masaru: Oblíknu se do tepláků a volného trika. Vezmu mobil a jdu za ním a zaklepu.
Yuichi: Rychle na sebe navléknu dlouhé triko pod kterým mám jenom boxerky a otevřu mu.
Masaru: "Můžu dál?"
Yuichi: "Pojď," lehnu si do postele.
Masaru: Jdu za ním. Za chvilku se sem přibatolí ti dva.
Yuichi: Oba je dám na postel.
Masaru: Sednu si k posteli.
Yuichi: Sleduji ho.
Masaru: Napíšu Shirovi ať přijedou a pak kouknu na Yuichiho.
Yuichi: Zazubím se.
Masaru: Zasměji se.
Yuichi: Směji se s ním.
Masaru: "Tak co by si chtěl podniknout?"
Yuichi: "Nic mě nenapadá."
Masaru: Pousměji se. "Tak přemýšlej."
Yuichi: "Co zase nějaký film?"
Masaru: "No můžeme. Co by si rád?"
Yuichi: "To už nechám na tobě."
Masaru: Vyberu tedy komedii. Sednu si k němu a pustím to.
Yuichi: Opřu se o něj.
Masaru: Dívám se a očas se zasměji.
Yuichi: Uprostřed filmu zavřu oči.
Masaru: Kouknu se na něj a vypnu film.
Yuichi: Jenom se zavrtím.
Masaru: Přikryju ho.
Yuichi: Pousměji se a dál se k němu tisknu.
Masaru: "Klidně spinkej."
Yuichi: "Děkuju."
Masaru: "V pořádku." pohladím ho.
Yuichi: Po chvilce usnu.
Masaru: Pousměji se. Napůl se proměním a usnu taky.
Yuichi: Přitisknu se k němu.
Masaru: Přetočím se ve spánku a maličkého si dám na sebe.
Yuichi: Něco zabručím a obejmu ho. Ráno tiše vstanu a jdu udělat snídani.
Masaru: Přetočím se a spím dál.
Yuichi: Nechám snídani Masarovi na stolku a vezmu si věci na převlečení do koupelny. Obléknu si kraťásky pod zadek a tílko.
Masaru: Zavrtím se.
Yuichi: Vyčistím si zuby a jdu zpátky do pokoje.
Masaru: Jemně zastříhám oušky a spím dál.
Yuichi: Rozplynu se nad ním. Nemám srdce ho budit tak sejdu do kuchyně uklidit.
Masaru: Probudím se pozdě.
Yuichi: Jdu za ním do pokoje .
Masaru: "Moc se omlouvám. Měl si mě vzbudit."
Yuichi: "V pořádku," sednu si na postel.
Masaru: "Není." zabručím.
Yuichi: "Je, všechno hotové, na tobě je jenom se najíst," usměji se.
Masaru: Vrátím všechno do normálu a jdu dolů.
Yuichi: Cupitám za ním.
Masaru: Sednu si a pustím se do jídla.
Yuichi: Posadím se na linku.
Masaru: "Bylo to dobré děkuju." umyju nádobí.
Yuichi: "Není zač."
Masaru: Pousměji se.
Yuichi: Usměji se na něj a seskočím z linky.
Masaru: Zazvoní mi mobil, tak pro něj doběhnu.
Yuichi: Koukám za ním.
Masaru: Zvednu ho a chvilku poslouchám, kývnu a zaklapnu ho.
Yuichi: Zvědavě nakloním hlavu na stranu a dojdu k němu.
Masaru: "Za půl hodiny tady jsou."
Yuichi: Přikývnu a obejmu ho.
Masaru: Pohladím ho. "Já se jen půjdu převléct."
Yuichi: "Nepustím," vypláznu jazyk.
Masaru: Zvednu ho tedy pod zadečkem a rozejdu se k sobě.
Yuichi: Zrudnu jako rak.
Masaru: Dojdu k sobě a posadím ho na postel. "Tak teď prosím pusť."
Yuichi: Nakonec ho pustím.
Masaru: "Děkuji." dám mu malou pusu do vlásků.
Yuichi: Usměji se.
Masaru: Něco si vyberu a začne se převlékat.
Yuichi: Rentgenuji ho pohled.
Masaru: Nechám ho.
Yuichi: Spokojeně si ho prohlížím.
Masaru: "Tak co líbím?"
Yuichi: Nepatrně kývnu.
Masaru: Usměji se. "To jsem velice potěšen." řeknu.
Yuichi: Zčervenám a sklopím pohled.
Masaru: Někdo zazvoní. "To není půl hodina." zabrblu.
Yuichi: Zasměji se a vstanu.
Masaru: Jdu jim otevřít.
Yuichi: Jsem hned za ním.
Masaru: Otevřu a zamračím se.
Yuichi: Vykouknu.
Masaru: "Ahoj." pozdravím.
Kaito: "Ahoj," usměji se a nakouknu mu za záda.
Masaru: "To je Yuichi. Yuichi tohle je Kaito. Úplný blbec."
Kaito: Zamračím se.
Yuichi: "Zdravím," kniknu.
Masaru: "Neboj on je neškodný."
Yuichi: Přikývnu.
Kaito: "Tak pustíš nás dál?"
Masaru: Uhnu jim z cesty.
Kaito: Vejdu s Hirem za sebou.
Masaru: Odvedu je do obýváku. "Něco na pití?"
Kaito: "Limonádu," usměji se a stáhnu si Hira na klín.
Masaru: Kývnu a jdu jim ji připravit.
Yuichi: Poposednu a nervózně se po nich podívám.
Hiro: Usměji se na něj. "Jestli se nás bojíš tak běž klidně za ním. Zlobit se nebudeme.
Yuichi: Zavrtím hlavou a pokusím se o úsměv.
Hiro: "Moc ti to nejde." zasměji se.
Yuichi: Pousměji se.
Hiro: "To je lepší." kývnu.
Yuichi: "Jak dlouho se spolu znáte?"
Hiro: "S Masa-Masa? Já jen chvilku, ale ti dva hodně dlouho."
Yuichi: Zasměji se.
Hiro: "Copak?" zeptám se vesele.
Yuichi: "Ta přezdívka," uchechtnu se.
Hiro: Zazubím se.
Yuichi: "A vy dva jste spolu jak dlouho?"
Hiro: "Asi tak dva roky." kouknu se na Kaita.
Yuichi: "Páni," usměji se.
Hiro: Usměji se.
Yuichi: "Uhm.. A jeden z vás je stejný jako Masaru?"
Hiro: "Jo tady Kaito. Já jsem jeho ochránce."
Yuichi: Přikyvuji.
Hiro: "Ty jsi ochránce?" zeptám se.
Yuichi: "Ne," zavrtím hlavou.
Hiro: Zvednu jedno obočí,
Yuichi: "Řekl jsem něco špatně?"
Hiro: "Ale ne." nechám to radši být.
Yuichi: Projeví se moje zvědavost. "Řekni mi to."
Hiro: "Však on to řekne sám, že Lásko?"
Kaito: "Donutím ho k tomu až se vrátí," usměji se.
Hiro: Spokojeně kývnu.
Masaru: "K čemu mě donutíš?"
Kaito: "To, co má Yuichi vědět snad od doby, co jsi mi poprvé zavolal."
Masaru: "A co by to mělo být?" dělám blbého a položím na stůl čtyři skleničky a sednu si k maličkému.
Kaito: "Já mu to s radostí řeknu sám," pokrčím rameny.
Masaru: Zamračím se. "To neuděláš." zavrčím.
Kaito: "Myslíš?" zvednu obočí a otočím pohled k Yuichimu.
Masaru: "Opovaž se a vypráším ti kožich."
Kaito: "Tss.. Yuichi," zavrním a po očku sleduji Masara.
Masaru: Ztuhnu.
Kaito: "Tady ten přerostlý pes ti asi zapomněl říct že jsi jeho ochránce," nadechuju se k další větě.
Masaru: Hned po něm skočím.
Yuichi: Vyjeknu. "Masaru, hned ho nech!" zkusím.
Masaru: Zaseknu se.
Yuichi: Odtáhnu ho od Kaita a zamračím se na něj.
Masaru: Začnu na Kaita vrčet.
Yuichi: Plácnu ho po ruce.
Masaru: Nafouknu se.
Yuichi: "Netvař se tak! Nemáš důvod být uražený!" šťouchnu do něj.
Masaru: Pohodím hlavou.
Yuichi: Nechám ho být a otočím se na návštěvu.
Hiro: Pobaveně je sleduju. "Takhle zrovna jsi to říkat nemusel."
Kaito: "Ale musel."
Hiro: "To nestačil náznak? Já si myslím, že je chytrý a přišel by na to." řeknu.
Kaito: "Takhle to bylo rychlejší a stejně jsem neřekl všechno," políbím ho rychle, aby nic nenamítal.
Hiro: Oplatím mu ho. "No jak myslíš."
Kaito: Zazubím se a kouknu na Yuichiho.
Hiro: Taky se na něj kouknu.
Yuichi: Ošiju se pod jejich pohledem.
Hiro: Usměji se na něj. "Tak jak ti je? Slyšel jsem, že si byl v nemocnici."
Yuichi: "Jo měl jsem nádor, už je mi líp," oplatím mu úsměv.
Hiro: "To jsem rád."
Yuichi: Pousměji se.
Hiro: "A jak se cítíš?"
Yuichi: "Celkem to jde."
Hiro: "A neměl by si ležet?"
Yuichi: "Ležel jsem dost dlouho."
Hiro: "Takže by si měl." poberu si to po svém.
Yuichi: "Věř mi. Ležel jsem v kuse skoro tři roky," zašeptám.
Hiro: "Tak proto." zamumlám a střelím pohled po Masa-Masa.
Yuichi: "Co?"
Hiro: "No..." koukni na miláčka.
Kaito: "Jen hezky mluv," pohladím ho po vlasech.
Hiro: "Asi před třemi lety se tak trochu zbláznil."
Yuichi: "Zbláznil?" zvednu obočí.
Hiro: "Ano. Vymkl se kontrole a proto se už moc neproměňuje. Dalo nám docela práci ho uklidnit."
Yuichi: Zamračím se.
Hiro: Pousměji se. "Tak teď by se to aspoň vysvětlovalo."
Yuichi: Pousměji se. "A nebolela ho hodně sedmnáctého května hlava?"
Hiro: "Tak to nevím, on se moc nesvěřuje."
Yuichi: Přikývnu.
Hiro: Pousměji se.
Yuichi: Usměji se na ně.
Hiro: "Chtěl by si něco vědět? Ohledně strážců."
Yuichi: "Jak ho pořádně zkrotit?"
Hiro: "V jakém smyslu a v které podobě?"
Yuichi: "V obou. Když ho budu chtít dotáhnout mezi lidi."
Hiro: "Stačí mu říct a on tě poslechne." zazubím se. "Ale moc mu neporoučej. Pak by se mohl vzbouřit a zaútočit na tebe. Už se to párkrát stalo."
Yuichi: "Nechci to využívat, jenom občas," podívám se na Masara.
Masaru: Odfrknu si.
Yuichi: Smutně se na něj podívám.
Masaru: "Tam mě nedostaneš."
Yuichi: Dál se na něj dívám svým smutným pohledem.
Masaru: "Ne a nekoukej se na mě tak."