Couple of unitato

Yuichi: Vzbudím se o půlnoci.

Masaru: Usnu s knížkou na hrudi.

Yuichi: Přikryji ho a usnu na něm.

Masaru: Ráno se probudím brzy a kouknu na klubíčko na mně.

Yuichi: Zavrtím se.

Masaru: Pohladím ho.

Yuichi: "Dobré ráno," řeknu rozespale.

Masaru: "Dobré. Jak si se vyspinkal?"

Yuichi: "Skvěle," protáhnu se.

Masaru: Usměji se. "Tak se najíme a půjdeme až to máme za sebou."

Yuichi: Chytnu se postele. "Já nejdu!"

Masaru: "Ale ano prcku půjdeš." chytnu ho opatrně kolem pasu.

Yuichi: Zčervenám a pustím se.

Masaru: Jdeme do kuchyně. "Výjimečně ti dovolím něco udělat."

Yuichi: "Platí," usměji se.

Masaru: Sednu si a nechám ho.

Yuichi: "Tak, co by jsi si dal?"

Masaru: "To je jedno. Nechám to na tobě."

Yuichi: Udělám topinky.

Masaru: Sleduju ho.

Yuichi: Dám před něj talíř a sednu si naproti.

Masaru: Pustím se do toho.

Yuichi: Pomalu jím.

Masaru: "V pořádku?"

Yuichi: "Jo."

Masaru: Dojím a kouknu na něj.

Yuichi: Pousměji se.

Masaru: "Můžeme?"

Yuichi: "Já nechci."

Masaru: Povzdechnu si. "Nic to není a pak budeš mít klid."

Yuichi: "Nemůžeš to udělat ty? Tady?"

Masaru: "Kdyby to šlo, tak už to udělám."

Yuichi: "Prosím!" Prudce ho obejmu.

Masaru: "Promiň broučku, ale nejde to."

Yuichi: Zarazím se a kouknu na něj.

Masaru: "Tak půjdeme." zvednu se i s ním, jelikož se ke mně prakticky přisál.

Yuichi: "Prosím Masaru já nechci!" popotáhnu a chytnu se futer.

Masaru: Zasměji se." "Ale no tak."

Yuichi: "Nikam nejdu."

Masaru: "Ale ano." plácnu ho po zadečku. Hned se pustí a já ho donesu do pokoje.

Yuichi: Zrudnu jak rak. Tvář mu zabořím do ramene.

Masaru: "Chceš pomoct?"

Yuichi: "S čím?"

Masaru: "Oblíkáním nebo chceš jít v pyžamu?"

Yuichi: "Z-Zvlá...Zvládnu to sám!" vystrkám ho ze dveří.

Masaru: Za smíchu odejdu. Něco na sebe dám.

Yuichi: Zase si vezmu kraťásky a košili.

Masaru: Počkám na něj u dveří.

Yuichi: Vyjdu ze dveří s menším baťůžkem.

Masaru: "Na co to bereš?" zeptám se zvědavě.

Yuichi: "Abych se mohl převléknout."

Masaru: "To je zbytečný. Budeš tam nejvíc čtyři tři dny."

Yuichi: "To je jedno, ale aspoň něco,"

Masaru: "Nechám to tedy. "Tak půjdeme."

Yuichi: "Když musíme," povzdechnu si.

Masaru: Vydám se ven. Otevřu mu dveře od auta.

Yuichi: Nasednu.

Masaru: Nastartuju a jedu směr nemocnice. Tam se ohlásíme a jdeme za doktorem.

Yuichi: Namáčku se na Masara a zpomaluji.

Masaru: Zaklepu a vejdu. Domluvíme se a Yuichi jde rovnou na sál. Ukážu jim průkaz a tak mě pustím sním.

Yuichi: Chytnu se ho.

Masaru: Řeknou ať si sundá triko a tak se na něj kouknu .

Yuichi: Zavrtím halvou.

Masaru: Tak se toho ujmu já. Pak ho položím na lehátko a chytnu ho za ruku.

Yuichi: Dívám se na něj smutným pohledem.

Masaru: Usměji se. Když mu dají rajský plyn a on skoro usne, dám mu malou pusu.

Yuichi: Pousměji se.

Masaru: trošku ustoupím a nechám doktory pracovat.

Yuichi: Úlevně oddechuji.

Masaru: Zkoumavě se na něj podívám.

Yuichi: Cuknu sebou.

Masaru: Přijdu k němu a políbím ho na čelo. Tím se všechna jeho bolest přenese na mě.

Yuichi: Probudím se na pokoji.

Masaru: Jen jak otevře očka nakloním se nad ním.

Yuichi: "A-Ahoj."

Masaru: "Ahoj." usměji se. "Tak jak se cítíš?"

Yuichi: "Vyčerpaně."

Masaru: "teď budeš jen odpočívat."

Yuichi: Přikývnu.

Masaru: Sednu si na postel. "Tak vidíš nebylo to tak hrozné nebo jo?"

Yuichi: "Ani ne," natisknu se na něj.

Masaru: Usměji se. "Ta jsem rád."

Yuichi: "Můžu už domů?"

Masaru: "Za dva dny si tě vezmu do domácí péče."

Yuichi: "Zítra."

Masaru: "Večer."

Yuichi: Přikývnu a obejmu ho kolem pasu.

Masaru: "Ale ještě se to musí usmlouvat."

Yuichi: "Věřím, že mě odsud dostaneš."

Masaru: Usměji se. "Tak když mě pustíš, půjdu to domluvit."

Yuichi: "Ještě chvilku."

Masaru: "Dobře." kývnu a začnu ho hladit.

Yuichi: Usměji se.

Masaru: Čekám až od něj dostanu povolení.

Yuichi: "Dobře, už můžeš," pustím ho.

Masaru: "Hned jsem zpátky." brouknu a odejdu.

Yuichi: Přikývnu a přivřu oči.

Masaru: Najdu doktora co ho operoval.

Doktor: "Přejete si?"

Masaru: "Chtěl bych si zítra večer odvést Yuichiho."

Doktor: Zamračím se. "Uvidím podle jeho stavu."

Masaru: "Já se o něj doma postarám. Bude to taky součást mé praxe."

Doktor: "Uvidíme."

Masaru: "Prosím."

Doktor: "Pokud budou potíže, nemůžu ho s vámi pustit."

Masaru: "Dobře." kývnu a jdu zas na pokoj.

Yuichi: Netrpělivě ho vyhlížím.

Masaru: Otevřu dveře. "Nějak nervózní."

Yuichi: Oddechnu si, když ho uvidím. Vypláznu jazyk a otočím se k němu zády.

Masaru: Sednu si na postel. "Tak to vypadá, že tu zůstaneš týden." řeknu a čekám jeho reacki.

Yuichi: Prudce si sednu a hned se chytnu za břicho. "Cože? Ne! Nechci," vrtím hlavou.

Masaru: "Lehni nebo tu tak dlouho vážně zůstaneš." zasměji se a položím ho. "Prý pokud budeš v pořádku, tak tě pustí." uklidním ho.

Yuichi: Stáhnu ho vedle sebe. "Nestraš mě. Nemám rád nemocnice."

Masaru: "Toho jsem si všiml."

Yuichi: "Tak proč mě strašíš?"

Masaru: "Musím tě přeci nějak pozlobit. Co bříško."

Yuichi: "Už nebolí," přitisknu se k němu.

Masaru: "Vážně?" ujišťuji se.

Yuichi: Přikývnu.

Masaru: Spokojeně kývnu.

Yuichi: Usměji se.

Masaru: Pohladím ho

Yuichi: Zavrním.

Masaru: Najednou přijde doktor.

Yuichi: Jenom vzhlédnu a zase se namáčknu na Masara.7

Masaru: Doktor nás jen sjede pohledem.

Doktor: "No nechci rušit, ale chci se podívat na pacienta."

Masaru: Vypáčím se z jeho objetí a slezu. Doktor ho zkontroluje.

Doktor: "No vypadá to v pořádku, tak uvidíme zítra a přes noc," usměji se.

Masaru: "Děkujeme." řeknu a vyprovodím ho.

Yuichi: Hned se po něm natáhnu.

Masaru: Vlezu si k němu.

Yuichi: Obejmu ho a spokojeně přivřu oči.

Masaru: Začnu ho hladit a tím i uspávat.

Yuichi: "Zůstaneš se mnou?"

Masaru: "Neboj zůstanu. Klidně spinkej, aspoň ti to uteče rychleji."

Yuichi: "Děkuju, vlčku," usnu s úsměvem na rtech.

Masaru: Pousměji se a začnu se koukat z okna.

Yuichi: Vzbudím se kolem sedmé ráno.

Masaru: Kouknu se na broučka. "Tak jak si se vyspinkat?" pozdravím ho.

Yuichi: "Skvěle," tulím se k němu.

Masaru: "To jsem rád a bříško?" starám se.

Yuichi: "Všechno v pořádku."

Masaru: Kývnu hlavou a kouknu na právě příchozí sestřičku.

Yuichi: Zamračím se a přitisknu se na Masara.

Masaru: Sestřička se hned začne přede mnou předvádět.

Yuichi: Zavrčím.

Masaru: Uchechtnu se.

Yuichi: Šťouchnu do něj.

Masaru: Kouknu se na něj.

Yuichi: Našpulím uraženě pusu.

Masaru: "Sice jste pěkná, ale to nezabere." řeknu jí nakonec.

Yuichi: Pousměji se.

Masaru: Naštvaně vydupe.

Yuichi: Vypláznu za ní jazyk.

Masaru: Zasměji se.

Yuichi: Přitisknu ho k sobě.

Masaru: Nechám ho.

Yuichi: Zavrtám mu nos do hrudi.

Masaru: Začnu ho hladit.

Yuichi: Zavrním.

Masaru: Pousměji se. "Nechceš spinkat Uteče ti to rychleji."

Yuichi: "Ne," zavrtím hlavou.

Masaru: "Tak to bude delší a delší."

Yuichi: "Nevadí. Musím hlídat."

Masaru: "Koho?" zajímám se.

Yuichi: "Sestřičky."

Masaru: Zvednu jedno obočí.

Yuichi: "No co?"

Masaru: "Ale co ten náhlý zájem?"

Yuichi: Zčervenám.

Masaru: "O sestřičky." dokončím.

Yuichi: "Není to náhlí zájem o sestřičky."

Masaru: "Tak?"

Yuichi: "Neřeknu."

Masaru: Lehce ho polechtám.

Yuichi: Zasměji se.

Masaru: "Tak bude to?"

Yuichi: "Nepovím."

Masaru: Povzdechnu si. "Nebo doktoři?"

Yuichi: Otočím se k němu zády.

Masaru: "ale no tak." obejmu ho.

Yuichi: Přitisknu se na něj, ale nic neříkám.

Masaru: Pohladím ho po bříšku. "Hm tak který to je?" zajímám se vesele.

Yuichi: Zčervenám a zavrním. "Nepovím," zamumlám.

Masaru "Tak ty si na starý jo?"

Yuichi: Odtáhnu se od něj a smutně zavrtám hlavu do polštáře.

Masaru: "Copak?"

Yuichi: "Nic."

Masaru: "Ale něco ano."

Yuichi: "Jenom chci spát."

Masaru: "A neříkal si před chvilkou, že nechceš?" zeptám se zvědavě.

Yuichi: "Tak teď chci!" odseknu.

Masaru: Zvednu se.

Yuichi: Kouknu na něj jedním očkem.

Masaru: Pousměji se. "Tak já půjdu."

Yuichi: Smutně kývnu.

Masaru: "Když mě tu nechceš." rozejdu se ke dveřím.

Yuichi: Rychle vylezu a chytnu ho.

Masaru: "měl by si hajat."

Yuichi: "Nemůžu usnout.... bez tebe," sklopím pohled.

Masaru: Pousměji se. "Ale ty mě tu nechceš."

Yuichi: "Chci."

Masaru: "Tak proč mi to nechceš říct?"

Yuichi: "Chci vědět jestli tě to napadne."

Masaru: "Co?"

Yuichi: "Koho mám rád."

Masaru: "Jen si to nech pro sebe. Přeci ti nebudu mluvit do soukromí." zavrtím hlavou.

Yuichi: Povzdechnu si.

Masaru: "Mám tu tedy zůstat?"

Yuichi: "Rozhodně."

Masaru: "Ale bude spinkat." kladu si podmínky.

Yuichi: Přikyvuju.

Masaru: Jdu tedy s ním k posteli. Jen jak si lehnu, zazvoní mi mobil.

Yuichi: Zvědavě ho sleduji.

Masaru: Zvednu ho a pousměji se.

Yuichi: Přitulím se k němu a zavřu oči.

Masaru: "Ahoj." pozdravím kamaráda s kterým jsem nedávno mluvil.

Kaito: "Ahoj, tak jak vám to jde?"

Masaru: "No jsme v nemocnici."

Kaito: "Stalo se něco vážného?" strachuji se.

Masaru: "Ne jen malý nádor." řeknu a hned dostanu lepoucha.

Yuichi: Zamračím se na něj

Masaru: Nevinně se na něj usměji.

Yuichi: Našpulím pusu.

Kaito: "Jsi v pořádku?"

Masaru: "Ale já jsem v pořádku to jen to malý klíště."

Kaito: Zasměji se.

Masaru: "A taky mě bije." postěžuji si hned.

Kaito: "Vážně?" zamračím se na telefon.

Masaru: "Jop před chvilkoú mě lepnul."

Kaito: Uchechtnu se. "To je ten tvůj ochránce?"

Masaru: "Asi jo. Nejsem si jistý."

Kaito: "Tak se ho zeptej," uchechtnu se.

Masaru: "Tak to zas ne."

Kaito: "Dělej! A chci to slyšet."

Masaru: "Co?"

Kaito: "Jak mu to říkáš."

Masaru: "Proč?"

Kaito: "Protože jsi zbabělec ohledně vyznávání citů."

Masaru: Urazím se. "Ty si zlý." fňuknu.

Kaito: "Náhodou jsem moc hodný. Kdybych byl zlý tak si tam dojedu a osobně na to dohlídnu."

Masaru: "Ani nevíš , kde bydlím a stejně se budeme stěhovat." trumfnu ho.

Kaito: "Můj brouček tě vyčmuchá."

Masaru: "To určitě."

Kaito: "Moc dobře víš, že to dokáže."

Masaru: "Vy mě nemáte rádi." zaskučím.

Kaito: "To přeháníš."

Masaru: "Tak trošku jo, ale když..." zarazím se.

Kaito: "Když?"

Masaru: "Ale nic." kouknu na prcka, který mě zvědavě sleduje. "Neměl by si spát?" zeptám se ho.

Yuichi: Otočím se k němu zády a zavřu oči.

Masaru: "Tak jsem to nemyslel." řeknu jemně a úplně ignoruju telefon.

Yuichi: Jenom se zavrtím a dál ho ignoruji.

Masaru: "Broučku no ták."

Yuichi: V duchu se pousměji se nad přezdívkou. "Hm?"

Masaru: "Nebuď uražený, ale on býdá občas docela otravný."

Yuichi: "Hm," pokrčím rameny.

Masaru: Povzdechnu si a slezu z postele.

Yuichi: Natáhnu se pro něj.

Masaru: Znovu tam vlezu.

Yuichi: "Ještě pořád voláš," připomenu mu a zavřu oči.

Masaru: "Tak já to ukončím nebo mám jít pryč?"

Yuichi: "Klidně volej, mě to nevadí," usměji se.

Masaru: Smutně sklopím pohled.

Yuichi: "Co je?"

Masaru: Zavrtím hlavou a znovu si přiložím sluchátko k uchu. Jen jak to udělám, uslyším smích.

Kaito: "No vidím, že se nenudíš, tak mu to konečně řekni!"

Masaru: "Ale co když to nedopadne dobře?" řeknu smutně.

Kaito: "Podle toho, co jsem slyšel tak dopadne."