Jdi na obsah Jdi na menu
 


6. kapitola

26. 1. 2015

Masaru: Pohladím ho.

Yuichi: "Masaru?" udělám smutné oči.

Masaru: Kouknu na něj. "Ano?"

Yuichi: "Opravdu musím do nemocnice?"

Masaru: "Ano, musíš." zasměji se. "Neboj nebude to bolet."

Yuichi: "Co když bude?"

Masaru: "Budeš spát."

Yuichi: "Co když se neprobudím?" schovám mu tvář do hrudi.

Masaru: "Ale probudíš. Proč by si neměl?" pohladím ho po zádech."

Yuichi: "Já mám strach."

Masaru: "Budu tam s tebou."

Yuichi: "Slibuješ?" kouknu mu do očí.

Masaru: "Slibuju na malíček."

Yuichi: "Platí," usměju se.

Masaru: Usměji se.

Yuichi: "Co budeme dělat?"

Masaru: "Nevím. Procházka."

Yuichi: "Jo," vypísknu a vyletím z postele.

Masaru: "Ale musíš se chovat hezky."

Yuichi: "Budu poslouchat." Kleknu si k němu a bradou se opřu o postel.

Masaru: Usměji se a vstanu. "Vezmeme i Royalla. a Sissi."

Yuichi: "Jop," začnu se převlékat.

Masaru: Nechám ho a zajdu se taky převléct.

Yuichi: Podívám se ven, kde je teplo. Vezmu si kraťásky a košili.

Masaru: Vezmu si tílko a kraťasy. Zaklepu.

Yuichi: "Hm?" vykouknu ze dveří.

Masaru: "Hotovo?" zeptám se.

Yuichi: Vesele kývnu.

Masaru: "Tak půjdeme."

Yuichi: Vezmu do náruče Royalla.

Masaru: Sjedu ho pohledem a povzdechnu si.

Yuichi: "Děje se něco?"

Masaru: "Nic neříkám."

Yuichi: "Ale povzdechl sis."

Masaru: Zavrtím hlavou. Vezmu si Sissi a jdu dolů.

Yuichi: Jdu pomalu za ním.

Masaru: Vyjdu ven a počkám až vyjde a pak zamknu.

Yuichi: "Kam půjdeme?" zajímám se.

Masaru: "Někam kde nebude moc lidí."

Yuichi: "Do parku. Půjdeme do parku," rozhodnu.

Masaru: Kývnu. "Tak mě veď."

Yuichi: Rozejdu se tam.

Masaru: Jdu za ním.

Yuichi: Překvapí mě ta spousta lidí.

Masaru: Zatáhnu ho do odlehlé části.

Yuichi: Dívám se na Masara.

Masaru: Postavím Sissi na zem.

Yuichi: Sednu si a opřu se o strom.

Masaru: Sednu si vedle něj.

Yuichi: Pustím Royalla.

Masaru: Koukám se na ně, jak si hrají.

Yuichi: "Proč jsme nezůstali v přední části?"

Masaru: "Je tam moc lidí."

Yuichi: "A to vadí?"

Masaru: "Mně to vadí."

Yuichi: "Proč?" vyptávám se dál.

Masaru: "Nemám rád davy. Bývám totiž občas nezvladatelný."

Yuichi: Povzdechnu si.

Masaru: "Co vzdycháš?"

Yuichi: "Ale nic."

Masaru: "Tak to řekni." drcnu do něj.

Yuichi: "Neřeknu."

Masaru: Udělám na něj ˇštěněcí pohled.

Yuichi: "To ti nepomůže," odvětím vážně.

Masaru: Ještě zamrkám.

Yuichi: Oplatím mu to.

Masaru: Proměním se, sklopím ouška a zamávám ocáskem. Zkusím to znovu.

Yuichi: Trhnu sebou a odvrátím pohled. "Tohle nedělej!"

Masaru: Posunu se.

Yuichi: Zavřu oči.

Masaru: Olíznu ho

Yuichi: "Nekouknu na tebe."

Masaru: Zakňučím.

Yuichi: "Masaru, dost!" zabručím.

Masaru: Drbnu do něj nosánkem.

Yuichi: "Proměň se zpátky," přikážu.

Masaru: Zavrtím hlavou.

Yuichi: "Dělej!"

Masaru: Zakňučím.

Yuichi: "Masaru!" zavrčím.

Masaru: Zkusím to znovu.

Yuichi: "Ani to nezkoušej! Když se proměníš, řeknu ti tajemství."

Masaru: Proměním se, ale nechám si ouška a ocas.

Yuichi: "Tak je hodný," pohladím ho po vlasech.

Masaru: Zastříhám ouškama. "Tak povídej."

Yuichi: "Jsi roztomilý pejsek," usměju se.

Masaru: Dostanu tik do oka a šlehnu ocasem.

Yuichi: Zasměji se.

Masaru: Nechám schovat jak ocas tak ouška.

Yuichi: Smutně na něj kouknu.

Masaru: Uraženě pohodím hlavou.

Yuichi: Obejmu ho a udělám smutný kukuč.

Masaru: "Umím hezčí."

Yuichi: Nafouknu se.

Masaru: "Ty si mi taky nechtěl nic říct."

Yuichi: "Ale řekl."

Masaru: "Tak proč sis povzdechl?"

Yuichi: "Nepovzdechl."

Masaru: "Ale ano po tom co jsem ti řekl, že bývám nezvladatelný."

Yuichi: Zabodnu mu prst do hrudi. "Protože to určitě nebyl jediný důvod."

Masaru: "Ale byl." kývnu

Yuichi: "Vážně?"

Masaru: "Jo. Dalo by se říct, že se davů i bojím. Co kdybych se neovládl a někomu ještě ublížil?"

Yuichi: "Nezapomínej, že tě umím zkrotit."

Masaru: "To je sice pravda, ale ten strach je už zakořeněný."

Yuichi: "Promiň," dám mu hlavu na rameno a pohladím po zádech.

Masaru: Zabručím.

Yuichi: Pohladím ho po vlasech.

Masaru: Nechám si vykouknout ouška.

Yuichi: Pohladím ho po nich.

Masaru: Zastříhám jimi.

Yuichi: "Tak je můj hodný vlček," zamumlám.

Masaru: Spokojeně kývnu.

Yuichi: Silněji ho obejmu.

Masaru: "Copak?"

Yuichi: "Nic," zašeptám.

Masaru: Nechám to tedy být.

Yuichi: Spokojeně zavřu oči a nosánkem mu přejedu po rameni

Masaru: Podrbu ho ve vláskách.

Yuichi: Zavrním.

Masaru: Pokračuju. Když se začne ochlazovat, zavolám ty dva.

Yuichi: Odtáhnu se.

Masaru: Zvednu se a natáhnu k němu ruku.

Yuichi: Chytnu se ho.

Masaru: Vytáhnu ho na nohy.

Yuichi: Opráším se,

Masaru: Tentokrát vezmu Royalla.

Yuichi: Vezmu k sobě Sissi.

Masaru: Rozejdu se domů.

Yuichi: Ťapu za ním.

Masaru: Odemknu a pustím o dál.

Yuichi: Pustím Sissi na zem.

Masaru: Já jdu s Royall do obýváku, kde mu odmotám obvaz.

Yuichi: Nakouknu. "Je to pořád zlé?"

Masaru: "Ne. Už je v pořádku."

Yuichi: Usměji se.

Masaru: "Pojď. Taky tě zkontroluju."

Yuichi: Sednu si na gauč.

Masaru: položím ho a vyhrnu mu košili.

Yuichi: Zčervenám,

Masaru: Uchechtnu se a začnu mu prohmatávat bříško.

Yuichi: Občas tiše kniknu.

Masaru: Nechám toho.

Yuichi: Podívám se na něj.

Masaru: Stáhnu mu košili.

Yuichi: Dívám se, co dělá.

Masaru: "Hodný." poplácám ho p hlavičce.

Yuichi: Pousměji se.

Masaru: "Tak pojď najíme se." vytáhnu ho na nohy.

Yuichi: Chytnu se ho a rozejdu se do jídelny.

Masaru: Začnu dělat jídlo.

Yuichi: Odstrčím ho.

Masaru: Zamračím se a vysadím ho na linku.

Yuichi: Seskočím a znova ho odstrčím.

Masaru: "Nesmíš se namáhat jinak se ti to zhorší." znovu ho vysadím.

Yuichi: Smutně si povzdychnu.

Masaru: "Nebo by sis chtěl pobyt v nemocnici prodloužit?"

Yuichi: "To ne," zavrtím hlavou.

Masaru: "Tak vidíš."

Yuichi: "Ale když já ti chci uvařit."

Masaru: "Však budeš mít prostor až se uzdravíš."

Yuichi: "Moc dlouho, ale ne."

Masaru: "Proč pak?"

Yuichi: "Nezapomeň, že si brzo někoho najdeš."

Masaru: "A to řekl kdo?ů

Yuichi: "Já," sklopím pohled.

Masaru: "A od které doby tě poslouchám?" zeptám se zvědavě.

Yuichi: "Dvakrát si mě poslechl na slovo."

Masaru: "To se nepočítá."

Yuichi: "Ale počítá."

Masaru: Nafouknu se.

Yuichi: Zasměji se.

Masaru: Pohodím hlavou.

Yuichi: Obejmu ho kolem krku.

Masaru: Kouknu se na něj jedním okem.

Yuichi: "Nezlob se, šmudlo."

Masaru: "Hmm."

Yuichi: Pohladím ho po zádech.

Masaru: Spokojeně zabručím.

Yuichi: Usměji se a kouknu na něj.

Masaru: "Asi někomu zavolám."

Yuichi: "Proč?"

Masaru: "T-a-j-e-m-s-t-v-í." hláskuju mu s úsměvem.

Yuichi: Nafouknu se.

Masaru: Zasměji se.

Yuichi: "Řekni mi to a já ti řeknu, co budeš chtít," smlouvám.

Masaru: Zavrtím hlavou.

Yuichi: Povzdechnu si.

Masaru: "Pak ti to řeknu."

Yuichi: "Děkuju," dál ho objímám.

Masaru: Přikývnu.

Yuichi: Kouknu na něj.

Masaru: Dodělám jídlo.

Yuichi: Slezu z linky a vytáhnu talíře.

Masaru: Jen jak je to hotovo, nandám to na talíře.

Yuichi: Dám ´to na stůl.

Masaru: Sednu si a pustím se do jídla.

Yuichi: Začnu pomalu jíst

Masaru: "Je to poživatelný?" zeptám se.

Yuichi: "Je to výborný," pohladím si bříško.

Masaru: "To jsem rád."

Yuichi: Usměji se.

Masaru: Zvednu se. "Když tak si běž hajnout." umyju nádobí a jdu ven.

Yuichi: "Hm.." zabručím a zamířím do pokoje.

Masaru: Vytočím číslo a zatím si vyskočím na strom.

Yuichi: Převléknu se a spadnu do postele.

Masaru: Konečně se dovolám.

Yuichi: Kaito: "U telefonu. Co potřebuješ Masaru?"

Masaru: "Chtěl by se na něco zeptat." začnu nejistě.

Yuichi: "Poslouchám."

Masaru: "Jak poznám, že je to můj ochránce? Vím, že ty sis ho už našel. Tak jak si to poznal?"

Yuichi: "No, když jsem se řízl a zůstal mi strup Hiro ho měl za chvilku taky. Nebo jak se málem utopil tak jsem měl nos plný vody."

Masaru: Zarazím se. "A je možný, že když jsem potlačoval proměnu a měl jsem menší křeče, měl by je i on?"

Yuichi: "To je taky možně, ale on by je měl ve větších bolestech."

Masaru: "Dobře tak děkuju. A jak se vám jinak daří?" zeptám se a seskočím.

Yuichi: "Zrovna se chystáme na zkoušky," usměju se do telefonu.

Masaru: "Tak to přeji hodně štěstí. Někdy zas přijedu."

Yuichi: "A vezmi sebou i svůj objev," zasměji se.

Masaru: "Neboj vezmu. Je to klíště takže by mě minimálně sledovalo." zasměji se s ním.

Yuichi: "Tak zatím," rozloučím se.

Masaru: "Mějte se." pozdravím.

Yuichi: Yuichi: Zabalím se do deky a zavřu oči.

Masaru: Jdu k němu do pokoje.

Yuichi: Otevřu očka.

Masaru: Usměji se na něj.

Yuichi: Pousměji se.

Masaru: Sednu si k němu na postel. "Chceš něco?"

Yuichi: "Ne," Zavrtím hlavou.

Masaru: Kývnu a zvednu se.

Yuichi: Sleduji ho.

Masaru: Odejdu, ale nechám pootevřeno.

Yuichi: Posadím se a cupitám za ním.

Masaru: Kouknu se za sebe.

Yuichi: Zazubím se na něj.

Masaru: Zamračím se.

Yuichi: Zarazím se a sklopím hlavu.

Masaru: "Měl jsi být v postýlce." zabručím.

Yuichi: Otočím se a mířím do pokoje.

Masaru: Koukám za ním a povzdechnu si.

Yuichi: Lehnu si do postele a smutně zavřu oči.

Masaru: Vezmu si knížku a jdu za ním.

Yuichi: Oddechuji.

Masaru: "Copak copak?" sednu si k němu.

Yuichi: "Nic," zabručím.

Masaru: Ale něco ano." drcnu do něj.

Yuichi: "Nic mi není."

Masaru: "Tak pročpak sis oddechnl?"

Yuichi: "Tak jsem si oddechl, no bože!" podívám se na něj.

Masaru: Uchechtnu se.

Yuichi: Zase si lehnu.

Masaru: Opřu se o zeď a začnu si číst.

Yuichi: Koukám nu něj jedním očkem.

Masaru: Zakousnu se do toho.

Yuichi: Pousměji se a zavřu oči. Přitulím se k němu.

Masaru: Nechám ho.

Yuichi: Přehodím přes něj ruku

Masaru: Kouknu na něj jedním očkem.

Yuichi: Pousměji se a pomalu usnínám.

Masaru: Jemně ho začnu hladit.

Yuichi: Zavrním.

Masaru: Usměji se a dál si čtu.

Yuichi: Po chvilce usnu.

Masaru: Opatrně přes něj pořádně přetáhnu peřinu.

Yuichi: Zavrtím se.

Masaru: Pohladím ho po vláskách.

Yuichi: Silněji ho obejmu.

Masaru: Vydechnu.

Yuichi: Jenom něco zamumlám.

Masaru: Dál ho hladím a čtu si.

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář