6. kapitola
Masaru: Pohladím ho.
Yuichi: "Masaru?" udělám smutné oči.
Masaru: Kouknu na něj. "Ano?"
Yuichi: "Opravdu musím do nemocnice?"
Masaru: "Ano, musíš." zasměji se. "Neboj nebude to bolet."
Yuichi: "Co když bude?"
Masaru: "Budeš spát."
Yuichi: "Co když se neprobudím?" schovám mu tvář do hrudi.
Masaru: "Ale probudíš. Proč by si neměl?" pohladím ho po zádech."
Yuichi: "Já mám strach."
Masaru: "Budu tam s tebou."
Yuichi: "Slibuješ?" kouknu mu do očí.
Masaru: "Slibuju na malíček."
Yuichi: "Platí," usměju se.
Masaru: Usměji se.
Yuichi: "Co budeme dělat?"
Masaru: "Nevím. Procházka."
Yuichi: "Jo," vypísknu a vyletím z postele.
Masaru: "Ale musíš se chovat hezky."
Yuichi: "Budu poslouchat." Kleknu si k němu a bradou se opřu o postel.
Masaru: Usměji se a vstanu. "Vezmeme i Royalla. a Sissi."
Yuichi: "Jop," začnu se převlékat.
Masaru: Nechám ho a zajdu se taky převléct.
Yuichi: Podívám se ven, kde je teplo. Vezmu si kraťásky a košili.
Masaru: Vezmu si tílko a kraťasy. Zaklepu.
Yuichi: "Hm?" vykouknu ze dveří.
Masaru: "Hotovo?" zeptám se.
Yuichi: Vesele kývnu.
Masaru: "Tak půjdeme."
Yuichi: Vezmu do náruče Royalla.
Masaru: Sjedu ho pohledem a povzdechnu si.
Yuichi: "Děje se něco?"
Masaru: "Nic neříkám."
Yuichi: "Ale povzdechl sis."
Masaru: Zavrtím hlavou. Vezmu si Sissi a jdu dolů.
Yuichi: Jdu pomalu za ním.
Masaru: Vyjdu ven a počkám až vyjde a pak zamknu.
Yuichi: "Kam půjdeme?" zajímám se.
Masaru: "Někam kde nebude moc lidí."
Yuichi: "Do parku. Půjdeme do parku," rozhodnu.
Masaru: Kývnu. "Tak mě veď."
Yuichi: Rozejdu se tam.
Masaru: Jdu za ním.
Yuichi: Překvapí mě ta spousta lidí.
Masaru: Zatáhnu ho do odlehlé části.
Yuichi: Dívám se na Masara.
Masaru: Postavím Sissi na zem.
Yuichi: Sednu si a opřu se o strom.
Masaru: Sednu si vedle něj.
Yuichi: Pustím Royalla.
Masaru: Koukám se na ně, jak si hrají.
Yuichi: "Proč jsme nezůstali v přední části?"
Masaru: "Je tam moc lidí."
Yuichi: "A to vadí?"
Masaru: "Mně to vadí."
Yuichi: "Proč?" vyptávám se dál.
Masaru: "Nemám rád davy. Bývám totiž občas nezvladatelný."
Yuichi: Povzdechnu si.
Masaru: "Co vzdycháš?"
Yuichi: "Ale nic."
Masaru: "Tak to řekni." drcnu do něj.
Yuichi: "Neřeknu."
Masaru: Udělám na něj ˇštěněcí pohled.
Yuichi: "To ti nepomůže," odvětím vážně.
Masaru: Ještě zamrkám.
Yuichi: Oplatím mu to.
Masaru: Proměním se, sklopím ouška a zamávám ocáskem. Zkusím to znovu.
Yuichi: Trhnu sebou a odvrátím pohled. "Tohle nedělej!"
Masaru: Posunu se.
Yuichi: Zavřu oči.
Masaru: Olíznu ho
Yuichi: "Nekouknu na tebe."
Masaru: Zakňučím.
Yuichi: "Masaru, dost!" zabručím.
Masaru: Drbnu do něj nosánkem.
Yuichi: "Proměň se zpátky," přikážu.
Masaru: Zavrtím hlavou.
Yuichi: "Dělej!"
Masaru: Zakňučím.
Yuichi: "Masaru!" zavrčím.
Masaru: Zkusím to znovu.
Yuichi: "Ani to nezkoušej! Když se proměníš, řeknu ti tajemství."
Masaru: Proměním se, ale nechám si ouška a ocas.
Yuichi: "Tak je hodný," pohladím ho po vlasech.
Masaru: Zastříhám ouškama. "Tak povídej."
Yuichi: "Jsi roztomilý pejsek," usměju se.
Masaru: Dostanu tik do oka a šlehnu ocasem.
Yuichi: Zasměji se.
Masaru: Nechám schovat jak ocas tak ouška.
Yuichi: Smutně na něj kouknu.
Masaru: Uraženě pohodím hlavou.
Yuichi: Obejmu ho a udělám smutný kukuč.
Masaru: "Umím hezčí."
Yuichi: Nafouknu se.
Masaru: "Ty si mi taky nechtěl nic říct."
Yuichi: "Ale řekl."
Masaru: "Tak proč sis povzdechl?"
Yuichi: "Nepovzdechl."
Masaru: "Ale ano po tom co jsem ti řekl, že bývám nezvladatelný."
Yuichi: Zabodnu mu prst do hrudi. "Protože to určitě nebyl jediný důvod."
Masaru: "Ale byl." kývnu
Yuichi: "Vážně?"
Masaru: "Jo. Dalo by se říct, že se davů i bojím. Co kdybych se neovládl a někomu ještě ublížil?"
Yuichi: "Nezapomínej, že tě umím zkrotit."
Masaru: "To je sice pravda, ale ten strach je už zakořeněný."
Yuichi: "Promiň," dám mu hlavu na rameno a pohladím po zádech.
Masaru: Zabručím.
Yuichi: Pohladím ho po vlasech.
Masaru: Nechám si vykouknout ouška.
Yuichi: Pohladím ho po nich.
Masaru: Zastříhám jimi.
Yuichi: "Tak je můj hodný vlček," zamumlám.
Masaru: Spokojeně kývnu.
Yuichi: Silněji ho obejmu.
Masaru: "Copak?"
Yuichi: "Nic," zašeptám.
Masaru: Nechám to tedy být.
Yuichi: Spokojeně zavřu oči a nosánkem mu přejedu po rameni
Masaru: Podrbu ho ve vláskách.
Yuichi: Zavrním.
Masaru: Pokračuju. Když se začne ochlazovat, zavolám ty dva.
Yuichi: Odtáhnu se.
Masaru: Zvednu se a natáhnu k němu ruku.
Yuichi: Chytnu se ho.
Masaru: Vytáhnu ho na nohy.
Yuichi: Opráším se,
Masaru: Tentokrát vezmu Royalla.
Yuichi: Vezmu k sobě Sissi.
Masaru: Rozejdu se domů.
Yuichi: Ťapu za ním.
Masaru: Odemknu a pustím o dál.
Yuichi: Pustím Sissi na zem.
Masaru: Já jdu s Royall do obýváku, kde mu odmotám obvaz.
Yuichi: Nakouknu. "Je to pořád zlé?"
Masaru: "Ne. Už je v pořádku."
Yuichi: Usměji se.
Masaru: "Pojď. Taky tě zkontroluju."
Yuichi: Sednu si na gauč.
Masaru: položím ho a vyhrnu mu košili.
Yuichi: Zčervenám,
Masaru: Uchechtnu se a začnu mu prohmatávat bříško.
Yuichi: Občas tiše kniknu.
Masaru: Nechám toho.
Yuichi: Podívám se na něj.
Masaru: Stáhnu mu košili.
Yuichi: Dívám se, co dělá.
Masaru: "Hodný." poplácám ho p hlavičce.
Yuichi: Pousměji se.
Masaru: "Tak pojď najíme se." vytáhnu ho na nohy.
Yuichi: Chytnu se ho a rozejdu se do jídelny.
Masaru: Začnu dělat jídlo.
Yuichi: Odstrčím ho.
Masaru: Zamračím se a vysadím ho na linku.
Yuichi: Seskočím a znova ho odstrčím.
Masaru: "Nesmíš se namáhat jinak se ti to zhorší." znovu ho vysadím.
Yuichi: Smutně si povzdychnu.
Masaru: "Nebo by sis chtěl pobyt v nemocnici prodloužit?"
Yuichi: "To ne," zavrtím hlavou.
Masaru: "Tak vidíš."
Yuichi: "Ale když já ti chci uvařit."
Masaru: "Však budeš mít prostor až se uzdravíš."
Yuichi: "Moc dlouho, ale ne."
Masaru: "Proč pak?"
Yuichi: "Nezapomeň, že si brzo někoho najdeš."
Masaru: "A to řekl kdo?ů
Yuichi: "Já," sklopím pohled.
Masaru: "A od které doby tě poslouchám?" zeptám se zvědavě.
Yuichi: "Dvakrát si mě poslechl na slovo."
Masaru: "To se nepočítá."
Yuichi: "Ale počítá."
Masaru: Nafouknu se.
Yuichi: Zasměji se.
Masaru: Pohodím hlavou.
Yuichi: Obejmu ho kolem krku.
Masaru: Kouknu se na něj jedním okem.
Yuichi: "Nezlob se, šmudlo."
Masaru: "Hmm."
Yuichi: Pohladím ho po zádech.
Masaru: Spokojeně zabručím.
Yuichi: Usměji se a kouknu na něj.
Masaru: "Asi někomu zavolám."
Yuichi: "Proč?"
Masaru: "T-a-j-e-m-s-t-v-í." hláskuju mu s úsměvem.
Yuichi: Nafouknu se.
Masaru: Zasměji se.
Yuichi: "Řekni mi to a já ti řeknu, co budeš chtít," smlouvám.
Masaru: Zavrtím hlavou.
Yuichi: Povzdechnu si.
Masaru: "Pak ti to řeknu."
Yuichi: "Děkuju," dál ho objímám.
Masaru: Přikývnu.
Yuichi: Kouknu na něj.
Masaru: Dodělám jídlo.
Yuichi: Slezu z linky a vytáhnu talíře.
Masaru: Jen jak je to hotovo, nandám to na talíře.
Yuichi: Dám ´to na stůl.
Masaru: Sednu si a pustím se do jídla.
Yuichi: Začnu pomalu jíst
Masaru: "Je to poživatelný?" zeptám se.
Yuichi: "Je to výborný," pohladím si bříško.
Masaru: "To jsem rád."
Yuichi: Usměji se.
Masaru: Zvednu se. "Když tak si běž hajnout." umyju nádobí a jdu ven.
Yuichi: "Hm.." zabručím a zamířím do pokoje.
Masaru: Vytočím číslo a zatím si vyskočím na strom.
Yuichi: Převléknu se a spadnu do postele.
Masaru: Konečně se dovolám.
Yuichi: Kaito: "U telefonu. Co potřebuješ Masaru?"
Masaru: "Chtěl by se na něco zeptat." začnu nejistě.
Yuichi: "Poslouchám."
Masaru: "Jak poznám, že je to můj ochránce? Vím, že ty sis ho už našel. Tak jak si to poznal?"
Yuichi: "No, když jsem se řízl a zůstal mi strup Hiro ho měl za chvilku taky. Nebo jak se málem utopil tak jsem měl nos plný vody."
Masaru: Zarazím se. "A je možný, že když jsem potlačoval proměnu a měl jsem menší křeče, měl by je i on?"
Yuichi: "To je taky možně, ale on by je měl ve větších bolestech."
Masaru: "Dobře tak děkuju. A jak se vám jinak daří?" zeptám se a seskočím.
Yuichi: "Zrovna se chystáme na zkoušky," usměju se do telefonu.
Masaru: "Tak to přeji hodně štěstí. Někdy zas přijedu."
Yuichi: "A vezmi sebou i svůj objev," zasměji se.
Masaru: "Neboj vezmu. Je to klíště takže by mě minimálně sledovalo." zasměji se s ním.
Yuichi: "Tak zatím," rozloučím se.
Masaru: "Mějte se." pozdravím.
Yuichi: Yuichi: Zabalím se do deky a zavřu oči.
Masaru: Jdu k němu do pokoje.
Yuichi: Otevřu očka.
Masaru: Usměji se na něj.
Yuichi: Pousměji se.
Masaru: Sednu si k němu na postel. "Chceš něco?"
Yuichi: "Ne," Zavrtím hlavou.
Masaru: Kývnu a zvednu se.
Yuichi: Sleduji ho.
Masaru: Odejdu, ale nechám pootevřeno.
Yuichi: Posadím se a cupitám za ním.
Masaru: Kouknu se za sebe.
Yuichi: Zazubím se na něj.
Masaru: Zamračím se.
Yuichi: Zarazím se a sklopím hlavu.
Masaru: "Měl jsi být v postýlce." zabručím.
Yuichi: Otočím se a mířím do pokoje.
Masaru: Koukám za ním a povzdechnu si.
Yuichi: Lehnu si do postele a smutně zavřu oči.
Masaru: Vezmu si knížku a jdu za ním.
Yuichi: Oddechuji.
Masaru: "Copak copak?" sednu si k němu.
Yuichi: "Nic," zabručím.
Masaru: Ale něco ano." drcnu do něj.
Yuichi: "Nic mi není."
Masaru: "Tak pročpak sis oddechnl?"
Yuichi: "Tak jsem si oddechl, no bože!" podívám se na něj.
Masaru: Uchechtnu se.
Yuichi: Zase si lehnu.
Masaru: Opřu se o zeď a začnu si číst.
Yuichi: Koukám nu něj jedním očkem.
Masaru: Zakousnu se do toho.
Yuichi: Pousměji se a zavřu oči. Přitulím se k němu.
Masaru: Nechám ho.
Yuichi: Přehodím přes něj ruku
Masaru: Kouknu na něj jedním očkem.
Yuichi: Pousměji se a pomalu usnínám.
Masaru: Jemně ho začnu hladit.
Yuichi: Zavrním.
Masaru: Usměji se a dál si čtu.
Yuichi: Po chvilce usnu.
Masaru: Opatrně přes něj pořádně přetáhnu peřinu.
Yuichi: Zavrtím se.
Masaru: Pohladím ho po vláskách.
Yuichi: Silněji ho obejmu.
Masaru: Vydechnu.
Yuichi: Jenom něco zamumlám.
Masaru: Dál ho hladím a čtu si.