Couple of unitato

Masaru: Je to příjemné.

Yuichi: Začnu mu dělat cop.

Masaru: Najdu pár domků.

Yuichi: Nakouknu mu přes rameno.

Masaru: Začnu mu je ukazovat.

Yuichi: Dám mu hlavu na rameno.

Masaru: Nechám ho a pokračuju.

Yuichi: Pohladím ho po zádech.

Masaru: "Tak líbí se ti nějaký?"

Yuichi: Ukážu na jeden

Masaru: Prohllídnu si ho blíž.

Yuichi: Nakloním se.

Masaru: "Tenhle?" ujistím se.

Yuichi: "Jop," přikývnu a dál ho hladím po zádech.

Masaru: "Tak já tam pak zavolám. Nějak se ti to zalíbilo."

Yuichi: Usměji se.

Masaru: "Mám najít i jiné nebo to necháme až po prohlídce?"

Yuichi: "Až po prohlídce."

Masaru: Kývnu.

Yuichi: Zase mu dám hlavu na rameno.

Masaru: "Chceš se na něco podívat?"

Yuichi: "Ne."

Masaru: "Dobře." nechám ho a já se zatím podívám na mail.

Yuichi: Dál ho hladím.

Masaru: Jemně se přitisknu k jeho ruce.

Yuichi: Pousměji se.

Masaru: "Co podnikneme?"

Yuichi: "Nevím," přejedu mu po rameni prsty.

Masaru: "Hmm."

Yuichi: Pohladím ho po hlavě.

Masaru: "Víš, že se ke mně chováš jak je kočce?"

Yuichi: "Proč?"

Masaru: Pokrčím rameny.

Yuichi: Dál ho hladím.

Masaru: Nechám ho. Najednou sebou trhnu.

Yuichi: "Co je?" starám se.

Masaru: "To nic." hlesnu a začnu se zvedat.

Yuichi: Zamračím se.

Masaru: "Ale asi si na chvilku odskočím." začnu vstávat.

Yuichi: "Půjdu s tebou."

Masaru: "Ne." zavrtím hlavou.

Yuichi: "Nenechám tě v tomhle stavu někam jít."

Masaru: "Ne prosím radši ne."

Yuichi: Smutně na něj kouknu.

Masaru: "Promiň."

Yuichi: "Masaru," chytnu ho za ruku.

Masaru: Projede mnou znovu křeč.

Yuichi: Chytnu se za bříško.

Masaru: "Je ti něco?" překonám to.

Yuichi: "Bolí to," dál se držím za břicho.

Masaru: Jemně mu ho zmáčknu.

Yuichi: Podívám se na něj.

Masaru: Starostlivě se na něj dívám.

Yuichi: Chytnu se ho.

Masaru: Podržím ho.

Yuichi: Pousměji se.

Masaru: Oddechnu si.

Yuichi: Narovnám se.

Masaru: "Je ti líp?"

Yuichi: "Trochu."

Masaru: "Tak já půjdu."

Yuichi: "A já s tebou"

Masaru: "Radši ne."

Yuichi: "Dovol mi to."

Masaru: "Ale pak mě budeš nenávidět."

Yuichi: "Nebudu."

Masaru: "Ale ano."

Yuichi: "Věř mi."

Masaru: Jdu na zahradu.

Yuichi: Jdu pomalu za ním.

Masaru: Dojdu doprostřed.

Yuichi: Sleduji ho.

Masaru: Začnu se pomalu měnit. Trošku to, ale bolí.

Yuichi: Vyjeveně ho sleduji.

Masaru: Proměním se a kouknu na něj.

Yuichi: Strnule stojím na místě. "Myslel jsem, že to bude horší," Dostanu ze sebe po chvilce.

Masaru: Ironicky se na něj kouknu. Zvednu se a poodejdu pryč.

Yuichi: Jdu k němu.

Masaru: Couvnu.

Yuichi: "Masaru," natáhnu k němu ruku.

Masaru: Ještě couvnu.

Yuichi: "Masaru, stůj!" naštvaně zavrčím.

Masaru: Zavrtím hlavou.

Yuichi: "Neštvi mě!"

Masaru: Uteču.

Yuichi: Rozběhnu se za ním.

Masaru: Kličkuju uličkami.

Yuichi: Zastavím a chytnu se za břicho.

Masaru: Vyskočím na střechu a podívám se dolů. Začnu ho hledat.

Yuichi: Opřu se o zeď, po které sjedu na zem.

Masaru: Uvidím ho. A kruci, pomyslím si. Doběhnu k němu a v letu se proměním. Kleknu si k němu.

Yuichi: Podívám se na něj.

Masaru: "Co ti je?" strachuju se.

Yuichi: "Bolí.. Bolí mě břicho."

Masaru: Položím ho a zkontroluju. Pak ho vezmu do náruče a běžím do nemocnice.

Yuichi: "Ne, počkej!"

Masaru: Střelím po něm pohledem. Vejdu a jdu rovnou na recepci.

Yuichi: Dám mu hlavu na rameno. "Poznají mě," zašeptám.

Masaru: "Dobrý den, potřebuje doktora a to okamžitě." vyhrknu.

Yuichi: Snažím se mu vytrhnout.

Masaru: Jen jak mě nasměruje, rozběhnu se tam.

Yuichi: "Masaru.." snažím se ho nějak zastavit.

Masaru: "Ne." řeknu prostě a zaklepu na dveře.

Yuichi: "Prosím."

Masaru: "Ne máš nádor."

Yuichi: "Nádor?"

Masaru: Přikývnu a vejdu do ordinace.

Yuichi: Pevně se ho držím.

Masaru: "Dobrý den." pozdravím doktora a Yuichiho posadím na lehátko.

Yuichi: Hned se po něm natáhnu. Chytnu se ho kolem krku.

Masaru: Povzdechnu si, ale nechám ho.

Doktor: Podívám se na mladíka. "Tak, co tu máme?" pokusím se mu vytáhnout triko.

Masaru: "Má nádor." řeknu a položím to klíště, ale pořád ho držím.

Doktor: Přikývnu a začnu ho prohlížet.

Masaru: Nechám ho a čekám na to co řekne.

Doktor: "Měl by se vyoperovat."

Masaru: Kývnu. "Dobře a kdy?"

Doktor: "Pozítří."

Masaru: "Můžeme domů nebo tu máme zůstat?"

Doktor: "Můžete domů, ale ať je v klidu!" nakážu.

Masaru: "No." kouknu na prcka.

Yuichi: Hned se ho chytnu.

Masaru: "Ale budeš poslouchat." diktuju si podmínky.

Yuichi: "Neboj," přikyvuji.

Masaru: "Dobře tak za dva dny přijdeme." řeknu a vezmu ho do náruče.

Yuichi: Držím se ho jako klíště.

Masaru: Jdu pomalu domů.

Yuichi: "Nemůže mi to nějak odoperovat ty?"

Masaru: "To bych potřeboval sál a všechno potřebné, ale možná by se dalo zařídit, abych tam mohl být taky.

Yuichi: Kývnu a dál už se na nic neptám.

Masaru: "Ještě něco?"

Yuichi: "Ne," špitnu a pohladím ho po zádech.

Masaru: Pousměji se a dojdu domů.

Yuichi: Dál ho hladím.

Masaru: Vejdu dovnitř a zanesu ho do pokoje.

Yuichi: Silněji ho obejmu.

Masaru: Položím ho do postele.

Yuichi: Stáhnu ho k sobě.

Masaru: Padnu vedle něj. "Sepneš mi vlasy? Docela to tahá."

Yuichi: "Jo," zkusím se posadit.

Masaru: Pomůžu mu.

Yuichi: Natáhnu se pro hřeben a gumičku.

Masaru: Podám mu je a sednu si k němu zády.

Yuichi: Pečlivě mu rozčešu vlasy.

Masaru: Trpělivě čekám.

Yuichi: Udělám mu cop a odložím hřeben.

Masaru: "Děkuju." dám si ho přes rameno.

Yuichi: Kývnu a zase si lehnu.

Masaru: kouknu se ke dveřím, kde se objeví ti dva. Poplácám na postel.

Yuichi: Pousměji se.

Masaru: Natáhnu se pro počítač, který jsem tu nechal.

Yuichi: Sleduji ho a hladím Royalla a Sissi.

Masaru: Najdu telefonní číslo na ten domek a natáhnu se pro mobil a vytočím ho.

Yuichi: Zavřu oči.

Masaru: Domluvíme se na prohlídku za týden.

Yuichi: Pohladím ho po zádech a kouknu na něj jedním očkem.

Masaru: Zavěsím.

Yuichi: Zvědavě se na něj podívám a sednu si.

Masaru: "Lehni." zatlačím ho do peřin.

Yuichi: Povzdechnu si.

Masaru: "Tak prohlídku máme domluvenou za týden."

Yuichi: "Myslíš, že mě pustí?"

Masaru: "Určitě. Kdyžtak se o to postarám."

Yuichi: "Děkuju," natáhnu se a obejmu ho.

Masaru: "No jo."

Yuichi: Tisknu se k němu.

Masaru: Nechám ho a pohladím ho po zádech.

Yuichi: Dám mu hlavu na rameno a nasaji jeho vůni.

Masaru: "Fetuješ?" zeptám se pobaveně.

Yuichi: "Vůbec, ne."

Masaru: Pousměji se a nic neřeknu.

Yuichi: Pohladím ho po vlasech.

Masaru: Spokojeně zabručím.

Yuichi: Usměji se a znovu ho pohladím.

Masaru: "Jak ti je?" zeptám se.

Yuichi: "Trochu to bolí, ale jinak v pořádku."

Masaru: "Tak si radši lehni." zabručímm.

Yuichi: "Ne, takhle je mi dobře."

Masaru: Povzdechnu si.

Yuichi: Uchechtnu se.

Masaru: "Už nic neříkám." řeknu rezignovaně.

Yuichi: "Tak je hodný."

Masaru: "Sice jsem pes, ale nemluv tak." nafouknu se.

Yuichi: "Vadí ti to hodně?"

Masaru: "Jo." řeknu.

Yuichi: "Promiň," zašeptám.

Masaru: "To je v pořádku." mávnu nad tím rukou.

Yuichi: "Dál ho hladím po vláskách.

Masaru: "Vadí ti to moc?"

Yuichi: "Co?" zajímám se.

Masaru: "To že jsem vlk."

Yuichi: "Nevadí mi to vůbec," otřu se mu nosánkem o rameno.

Masaru: Zasměji se.

Yuichi: Pousměji se.

Masaru: "Ale teď si hajni."

Yuichi: "Nechce se mi!"

Masaru: "To věříl, ale lehni si."

Yuichi: "Ne," zavrtím hlavou a zasměju se.

Masaru: Lehnu si tedy já a on ,usí se mnou

Yuichi: Spokojeně se uvelebím.

Masaru: Povzdechnu si. "Ale stejně tě asi někdy opustím." začnu.

Yuichi: "Pro... Proč?"

Masaru: "Každý měnič potřebuje svého ochránce."

Yuichi: "A jak zjistíš, že je někdo tvůj ochránce?"

Masaru: "Já nevím. Tohle ví jen oni." pokrčím rameny. "Já to nikdy nepoznal."

Yuichi: "Ah...Tak... Tak dobře," zašeptám.

Masaru: "Neboj se. Všechno bude dobrý."

Yuichi: "To nevíš," špitnu.

Masaru: "Ale vím."

Yuichi: "Co, když se mi zase vrátí ty křeče?"

Masaru: "Já zůstanu s tebou."

Yuichi: "Ale před chvilkou jsi říkal něco jiného," fňuknu.

Masaru: "Dobře tak já si nikoho hledat nebudu." nechám to být.

Yuichi: "To ne! Nechci, aby jsi musel být pořád sám. To nechci. Stačí, když za mnou občas zajdeš."

Masaru: "To by nešlo."

Yuichi: "Proč ne?"

Masaru: "Musím být věrný a málo kdy se dovolují návštěvy, musel bych za sebou nechat minulost a už s nikým se nevidět." vysvětlím.

Yuichi: "Aha," řeknu po chvilce ticha. "Někoho si najdi."

Masaru: "Proč?"

Yuichi: "Nechci tě u sebe zbytečně držet. Musíš být volný," zvednu se. "Půjdu do vany."

Masaru: "Ale já nejsem pták."

Yuichi: Jenom se pousměju a zamknu se v koupelně.

Masaru: Zvednu se a jdu ven na zahradu. Proměním se a vyskočím na strom.

Yuichi: Napustím si vanu. Svléknu se a vlezu si do ní.

Masaru: Uvelebím se na silné větvi.

Yuichi: Potopím se.

Masaru: Najednou v nose ucítím vodu.

Yuichi: Zavřu spokojeně oči.

Masaru: Zvednu hlavu.

Yuichi: Vypustím pár bublinek.

Masaru: Začne mi být nějak zvláštně.

Yuichi: Začne se mi motat hlava.

Masaru: Seskočím a běžím rychle do domu.

Yuichi: Nic nedělám.

Masaru: Vletím do koupelny.

Yuichi: Uslyším tlumeno ránu. Jenom se lehce zamračím.

Masaru: Přiřítím se k vaně a vytáhnu ho.

Yuichi: Rozkašlu se a malátně se podívám na Masara.

Masaru: "Co sis sakra myslel?" zavrčím.

Yuichi: "Promiň."

Masaru: Mračím se a vytáhnu ho. "Jedeme do nemocnice."

Yuichi: "Ne!" vyjeknu.

Masaru: "Ale ano." řeknu nesmlouvavě.

Yuichi: "Řekl jsem, že ne!"

Masaru: "Utři se." hodím na něj ručník.

Yuichi: Smutně sklopím hlavu a začnu se utírat.

Masaru: Donesu mu oblečení, pak ho vezmu do náruče a nesu ho do nemocnice.

Yuichi: Celou cestu se vrtím.

Masaru: "Nech toho." zabručím.

Yuichi: "Nenechám."

Masaru: Protočím očima.

Yuichi: "Pusť mě!" zavrčím.

Masaru: "Ty mě radši neštvi." zavrčím a promění se mi oči. "Jelikož nemám ochránce hůř se ovládám. To by měl dělat za mě on."

Yuichi: "Tak mě pusť!" zaječím a hodím sebou.

Masaru: Nebezpečně zavrčím.

Yuichi: Znovu sebou cuknu.

Masaru: Pevněji ho stisknu a vejdu do nemocnice. Jdu rovnou za doktorem, který nás dovede na lůžko.

Yuichi: Zavrčím a pokusím se sednout si.

Masaru: Zatlačím ho do postele a sednu si k němu.

Yuichi: Otočím se k němu zády.

Masaru: Nechám ho a já se zatím snažím uklidnit, ale moc to nejde.

Yuichi: Posadím se a spustím nohy z postele.

Masaru: Seknu po něm pohledem a skoro ho přikovám na místě pohledem.

Yuichi: Ignoruji ho a postavím se.

Masaru: Zatlačím ho zpátky. Vytáhnu pouta. Dám mu je na jednu ruku a pak k tyči na posteli.

Yuichi: Zle se na něj podívám. "Tohle je trochu moc ne?"

Masaru: Seknu po něm pohledem.

Yuichi: "Rozepni to!" nařídím mu.

Masaru: Cuknu sebou.