Couple of unitato

Masaru: "Nechceš viděl svoje tělo? Třeba pak najdeš klid." řeknu po chvilce.

Yuichi: "To není tím," zavrtím hlavou.

Masaru: "Nechápu."

Yuichi: "Jak si odpoledne odešel asi po dvaceti minutách jsem měl velké křeče a bolesti."

Masaru: "Jak moc velké?" vyhrknu.

Yuichi: "Boleto to hrozně, hlavně bříško."

Masaru: "Lehni." zatláčím ho do postele.

Yuichi: Poslechnu ho.

Masaru: Vyhrnu mu triko a začnu mu jen sledovat bříško.

Yuichi: "Co?" zeptám se.

Masaru: "Vypadá to v pořádku, ale víc toho nezjistím."

Yuichi: Stáhnu si triko.

Masaru: "Jinak tě už nic nebolí?"

Yuichi: "Ne."

Masaru: K7vnu. "Kdyby něco řekneš mi že jo?"

Yuichi: "Neboj se," přikyvuji a sednu si.

Masaru: "Takže?"

Yuichi: "Co?" nakloním hlavu na stranu.

Masaru: "No vlastně jsou tu dvě otázky. Kdy budeme malovat a taky já vím jsem s tím otravný, ale mít tě na dvou místech je docela děsivé."

Yuichi: Zasměji se. "Dneska můžeme vybílit tu pracovnu."

Masaru: "Dobře a ta druhá věc? Nechci tě do toho tlačit." ujistím ho hned.

Yuichi: "Až zítra, slibuju."

Masaru: "To je jen na tobě. Jdeme?" vstanu.

Yuichi: "Jo," vyskočím na nohy.

Masaru: Z chodby vezmu barvu a jdu za ním.

Yuichi: Zavedu ho do pracovny.

Masaru: Odklidíme věci a pustíme se do toho. "Omlouvám se." začnu.

Yuichi: "Za co?"

Masaru: "No za tamtu věc." poukazuju na to vrčení.

Yuichi: S úsměvem zavrtím hlavou. "V pohodě," rozdělám barvu.

Masaru: "Ale jak to, že se mě nebojíš? Před tím to tak vypadalo."

Yuichi: "Zapomněl jsem, že mi nemůžeš ublížit a byl jsem překvapený."

Masaru: "No ublížit ti můžu." řeknu jen tak a dál maluju.

Yuichi: "Jak?" zajímám se.

Masaru: Tajemně se na něj usměji, ale neopovím.

Yuichi: Zabručím.

Masaru: Zachichotám se.

Yuichi: Pokračuji v malování.

Masaru: Když máme konečně hotovo je už večer.

Yuichi: Odložím štětec a protáhnu se.

Masaru: Zívnu.

Yuichi: "Unavený?"

Masaru: "Trochu." přikývnu.

Yuichi: "Jdi si lehnout," pohladím ho po vlasech.

Masaru: Pousměji se a poslechnu ho.

Yuichi: Převléknu se a lehnu si do postele.

Masaru: Vezmu si pyžamu a ještě se skočím vykoupat.

Yuichi: Vezmu si knížku.

Masaru: Padnu do postele a hned usnu.

Yuichi: Čtu si celou noc.

Masaru Zase se v noci probudím šokem, ale neotevřu oči.

Yuichi: Najednou se objevím u něho v pokoji.

Masaru: Vycítím jeho přítomnost.

Yuichi: Posadím se k posteli.

Masaru: Kouknu na něj jedním očkem.

Yuichi: "Spi," hladím ho ve vlasech.

Masaru: "Už nemůžu."

Yuichi: Lehnu si k němu.

Masaru: Kousek se posunu.

Yuichi: Hladím ho po zádech.

Masaru: "Je to příjemné, ale asi to nezabere."

Yuichi: Zarytě mlčím.

Masaru: Kouknu se na něj. "Stalo se něco?"

Yuichi: "Ne."

Masaru: "Hmm." zabručím.

Yuichi: "Spi."

Masaru: Zavrtím hlavou.

Yuichi: Zamračím se.

Masaru: "Radši ne, promiň."

Yuichi: Kývnu.

Masaru: "Kolik je?"

Yuichi: "Jedna ráno," odpovím.

Masaru: "Hmm tak co budeme dělat?"

Yuichi: "Ty budeš spinkat," zazubím se.

Masaru: "Nebudu. Už neusnu na to se bojím."

Yuichi: "Co chceš tedy dělat?"

Masaru: "To kdybych věděl."

Yuichi: "Můžeme zkusit tamto."

Masaru: "Tamto?"

Yuichi: "Jo," kývnu.

Masaru: "Co přesně myslíš?"

Yuichi: "Tělo."

Masaru: "No jestli chceš můžeme."

Yuichi: Přikývnu.

Masaru: "Tak se zvedneme." sednu si

Yuichi: Vyskočím z postele.

Masaru: Jdeme dolů.

Yuichi: Podívám se na své tělo.

Masaru: Začnu přeskakovat pohledem a čekám co se stane.

Yuichi: Lehnu si do těla.

Masaru: Napnu se.

Yuichi: Prohnu se v bolestné křeči a vykřiknu.

Masaru: Rychle si k němu kleknu a začnu ho kontrolovat.

Yuichi: Křečovitě sevřu víčka.

Masaru: "Ššššš." utěšuji ho.

Yuichi: Vyčerpaně se na něj podívám a znova vykřiknu a chytnu se za hlavu.

Masaru: Zakleji a rychle ho odnesu do koupelny. Vezmu lékárničku a začnu ji prohledávat.

Yuichi: Rozpláču se a prohnu se v další křeči.

Masaru: Rychle mu začnu ošetřovat hlavu. "Ještě to chviličku vydrž broučku."

Yuichi: Přikývnu. Po hodině všechno ustane.

Masaru: Obvážu mu ji. "Budeš tam mít jizvičku."

Yuichi: Přitisknu se k němu.

Masaru: Začnu ho hladit po zádech.

Yuichi: "D-Děkuju," dostanu ze sebe.

Masaru: "Za co mi děkuješ?"

Yuichi: "Pomohl jsi mi."

Masaru: "To bylo přeci samozřejmé." usměji se. "Ale budeš potřebovat prášky."

Yuichi: "Prášky? Na co?" Odtáhnu se.

Masaru: "Na bolest." odpovím.

Yuichi: "Aha," kývnu a

Masaru: "A ještě zašít, ale o to se postarám. Dnes už ale ne."

Yuichi: "Děkuju."

Masaru: Pousměji se.

Yuichi: Pokusím se vstát.

Masaru: Vezmu ho do náruče.

Yuichi: Zčervenám a přitisknu se k němu.

Masaru: "Kam teď?"

Yuichi: "Nevím. Asi do kuchyně."

Masaru: Odnesu ho tak. Posadím ho a pak mu podám sklenici vody. "Hodně se napij."

Yuichi: Poslechnu ho a postavím se.

Masaru: "Sedni. Jinak ti bude špatně." zabručím.

Yuichi: "Chci uvařit," udělám první krok.

Masaru: "Nebudeš vařit. Je moc brzy." podržím ho, když se zakymácí.

Yuichi: "Ale já chci něco dělat."

Masaru: "Tak já ti donesu Sissi a budeš se s ní mazlit."

Yuichi: "A co ty?"

Masaru: "Co já?" odnesu ho do obýváku, kde ho posadím.

Yuichi: "Co budeš dělat?"

Masaru: "Asi se podívám na to druhé třeštidlo." řeknu a skloním se pro ni.

Yuichi: Přikývnu.

Masaru: Kousek popojdu a skloním se k Royallovi. Odvážu packu a zkontroluji mu ji.

Yuichi: Hladím Sissi po hlavě.

Masaru: Zajdu si pro něco do pokoje.

Yuichi: Koukám za ním.

Masaru: Vezmu si gel a jdu zpátky. Dám si pořádnou vrstvu a začnu mu tlaku masírovat.

Yuichi: S úsměvem ho sleduju.

Masaru: Radši ji ještě obvážu a dám mu pamlsek.

Yuichi: "Odpoledne budeme bílit"

Masaru: "Nebudeme." zavrtím hlavou a se dnu si k němu.

Yuichi: "Proč ne?" fňuknu.

Masaru: "Jak to je říct." zamyslím se.

Yuichi: "Poslouchám."

Masaru: "Byl si mrtvý tři roky a teď si zase živý. Tvoje orgány si musí zvyknout a možná chvilku budeš zvracet. Nechci být hnusný, ale pochop to. Necháme to na jindy. Teď budeš odpočívat a odpočívat."

Yuichi: "Ale já jsem v pořádku," nafouknu se.

Masaru: "To věřím, ale tvoje tělo ne."

Yuichi: Zamračím se.

Masaru: Povzdechnu si. "Mám tě tedy vyšetřit, aby se vidělo jak na tom jsi?" stávkuju.

Yuichi: "Budu jenom rád."

Masaru: "Tak tu počkej." řeknu. Dojdu si pro vybavení a jdu zpátky. "Lehni si."

Yuichi: Lehnu si a koukám na něj

Masaru: Vyhrnu mu triko a začnu mu prohmatávat bříško.

Yuichi: Cuknu sebou.

Masaru: "Neboj." vytáhnu si stetoskop a začnu ho poslouchat, ale zarazím se.

Yuichi: "Děje se něco?"

Masaru: "Ne nic. Jen máš trochu nepravidelný tep."

Yuichi: "Nepravidelný? Jak nepravidelný?"

Masaru: "Nevím já teprve začínám. Ale to bude asi tím, že si se před chvilkou probudil."

Yuichi: "Není něco třeba špatně?"

Masaru: "Chceš snad k doktorovi?"

Yuichi: "Myslím, že by ten doktor dostal infarkt."

Masaru: "Tak vidíš. O srdci celkově se budeme bavit myslím že tento týden." zamyslím se.

Yuichi: Přikyvuji.

Masaru: Pobaveně se na něj podívám.

Yuichi: Vypláznu na něj jazyk.

Masaru: "Jinak všechno vypadá v pořádku, ale žaludek budeš mít stáhnutý. Takže nejez nic těžkého."

Yuichi: "Sladké můžu?"

Masaru: "Radši až zítra."

Yuichi: Kývnu a sednu si.

Masaru: "Ale teď odpočívej. Chceš něco donést?"

Yuichi: "Ne, děkuji."

Masaru: Kývnu a odnesu si věci.

Yuichi: Povzdechnu si.

Masaru: Jdu zpátky dolů než něco vyvede.

Yuichi: Udělám pár krůčků než do někoho narazím.

Masaru: "Yuichi." řeknu a dostanu tik do oka.

Yuichi: "Ano?" Zeptám se nevinně.

Masaru: "Co jsem řekl?"

Yuichi: "Říkal jsi toho hodně."

Masaru: "Já vín, že toho bylo hodně. Ale tohle sis mohl zapamatovat. Pokud tohle budeš dělat častěji půjde se k doktorovi a ty skončíš v nemocnici."

Yuichi: "Ne spíš bych skončil v laboratoři.

Masaru: "Proč myslíš?"

Yuichi: "Jsem tři roky mrtvý a objevím se u doktora?"

Masaru: "No mrtvý už nejsi a vcelku vzato jsi v pořádku."

Yuichi: "Jenom díky tobě."

Masaru: Usměji se.

Yuichi: Opřu se o něj, když se mi zamotá hlava.

Masaru: "a teď se vrátíme k předešlému tématu." řeknu a chytnu ho. Vezmu ho do náruče.

Yuichi: Vypísknu a chytnu se ho.

Masaru: Odnesu ho k němu.

Yuichi: Držím se ho jako klíště.

Masaru: Položím ho na postel. "A tady zůstaň nebo tě připoutám."

Yuichi: Odfrknu si.

Masaru: "Já to myslím vážně." upozorním ho.

Yuichi: Vypláznu na něj jazyk a sednu si.

Masaru: Zvednu jedno obočí.

Yuichi: Spustím nohy z postele a kouknu na něj.

Masaru: Zvednu i to druhý.

Yuichi: Pomalu se postavím.

Masaru: Odejdu a za chvilku se vrátím jak s pouty tak provazem. "Tak co si vybereš?"

Yuichi: Polknu a rychle se zahrabu do postele.

Masaru: "Tak je hodný." kývnu.

Yuichi: Zamručím.

Masaru: "Hmm. Tak si vyber."

Yuichi: "Ale, já se nudím."

Masaru: "Chceš počítač?"

Yuichi: "Musíš se učit?"

Masaru: "Ne proč?"

Yuichi: "Tak tu buď se mnou."

Masaru: "A chtěl by si ten počítač?" zeptám se jen tak.

Yuichi: "Ne."

Masaru: Kývnu. "Moment." řeknu a doběhnu pro ty dva. Vezmu je a vrátím se.

Yuichi: Přitáhnu k sobě Royalla.

Masaru: Sednu si k němu na postel a hladím Sissi.

Yuichi: Usměji se na něj.

Masaru: "Chtěl by si pak chodit do školy?"

Yuichi: "Jo," Přikývnu.

Masaru: "Akorát jinam než si chodil."

Yuichi: "Asi se budu muset změnit."

Masaru: "Jenom trošku."

Yuichi: Pousměji se.

Masaru: "Stačí si jinak ostříhat vlasy."

Yuichi: "A změnit se i v chování."

Masaru: "Proč?"

Yuichi: "Možná by mě někdo poznal."

Masaru: "No ještě se můžeme přestěhovat jinam."

Yuichi: "Ne, už si toho pro mě udělal dost. Mám peníze po rodičích, koupím si nějaký domek," zavrtím hlavou.

Masaru: Zvednu jedno obočí. "A kdepak by si ty peníze vzal?" jemně mu to naznačím.

Yuichi: "Vždyť ti říkám, že je mám."

Masaru: "Takže ti je nechali?"

Yuichi: "Něco jsem si našetřil a něco oni nechali.

Masaru: "Dobře. Tak já se podívám na domky kousek odtud."

Yuichi: "Nemusíš, nějaký si najdu."

Masaru: "A jak?" zajímám se vesele. "A jak si ho koupíš? Nejsi plnoletý." dál si vesele vedu svoji.

Yuichi: Zamračím se na něj.

Masaru: Zazubím se a čekám odpověď.

Yuichi: "Jsi zlý.. A protože zase žiju už je mi osmnáct." Vypláznu jazyk.

Masaru: "Nene tvoje tělo se zastavilo. Možná mentálně ti je osmnáct."

Yuichi: Nafouknu se. "Ty si prostě najdeš důvod."

Masaru: "Jsem přeci budoucí doktor." vezmu to s humorem.

Yuichi: Strčím do něj.

Masaru: Zasměji se.

Yuichi: Polechtám ho.

Masaru: Cuknu sebou.

Yuichi: Krutě se usměji a začnu ho lechtat.

Masaru: "A to si říkáš dospělý." dostanu ze sebe.

Yuichi: Ignoruji ho.

Masaru: Snažím se pořádně nadechnout.

Yuichi: Dám mu chvilku.

Masaru: Vydýchám se.

Yuichi: Stáhnu se.

Masaru: Zvědavě ho sleduju.

Yuichi: Začnu si hrát s Royallem.

Masaru: Položím Sissi a dojdu si pro počítač.

Yuichi: Sleduji ho.

Masaru: Vezmu si ho a vrátím se.

Yuichi: Lehnu si a koukám do stropu.

Masaru: Sednu si k němu.

Yuichi: Pohladím ho po vlasech.

Masaru: Kouknu na něj. "Máš tu gumičku?"

Yuichi: "Někde jo," vstanu.

Masaru: "Já bych si ji našel nebo došel pro svoji."

Yuichi: Zavrtím hlavou a jdu ke stolu.

Masaru: Nechám ho a já si zatím zapnu noťas.

Yuichi: Jednu mu najdu.

Masaru: Poděkuju a spletu si vlasy.

Yuichi: "Počkej. Můžu já?" rozzáří se mi oči.

Masaru: "No klidně." pootočím se.

Yuichi: Natáhnu se pro hřeben.

Masaru: Nechám ho a zatím začnu hledat.

Yuichi: Češu mu vlasy.