22. kapitola (The end)
Masaru: Přetočím se.
Yuichi: Hladím ho po zádech.
Masaru: Vydržím tak jen chvilku.
Yuichi: Snažím se ho tak udržet co nejdéle.
Masaru: Zase se přetočím.
Yuichi: Pohladím ho po tváři.
Masaru: "Půjdeme spinkat. "
Yuichi: "Asi ano."
Masaru: Usměji se a začnu ho hladit.
Yuichi: Políbím ho na dobrou noc.
Masaru: Oplatím mu to.
Yuichi: "Dobrou."
Masaru: "Dobrou noc a sladce se vyspinkej."
Yuichi: "Ty taky lásko."
Masaru: Pousměji se.
Yuichi: Po chvilce usnu.
Masaru: Počkám si dokud neusne a pak usnu taky.
Yuichi: Ve spánku se odkulím na svoji stranu postele.
Masaru: Když se mi z náruče něco odkutálí, přitáhnu si to zpátky.
Yuichi: Přitisknu se k teplíčku.
Masaru: Spokojeně se usměji a spím dál.
Yuichi: Ráno se jenom zavrtím.
Masaru: Probudím se a kouknu se na šmudlíka.
Yuichi: Jenom se víc zabalím do peřiny.
Masaru: Políbím ho.
Yuichi: Pousměji se.
Masaru: Začnu mu jemně pusinkovat celý obličej.
Yuichi: "Kolik je hodin?"
Masaru: Kouknu se a řeknu mu to.
Yuichi: Rozlepím oči.
Masaru: "Dobré ráno lásko."
Yuichi: "Dobré ránko."
Masaru: "Vyspinkaný?"
Yuichi: Přikývnu.
Masaru: "Tak pojedeme? Tedy až se nasnídáme."
Yuichi: Vstanu a hned zamířím do koupelny. Pak běžím do kuchyně.
Masaru: Zasměji se a taky vstanu a jdu se zkulturnit.
Yuichi: Pustím se do snídaně.
Masaru: Obleču se a jdu za broučkem.
Yuichi: Dám jídlo na stůl.
Masaru: Posadím se a poplácám si na klín.
Yuichi: Posadím se mu na něj.
Masaru: Obejmu ho a začnu krmit.
Yuichi: "Já už měl."
Masaru: Zvednu jedno obočí.
Yuichi: Když jsem dělal tvoji porci.
Masaru: "Však sníst ještě trošku ti neublíží." usměji se.
Yuichi: Nafouknu se.
Masaru: Dám mu sousto k pusince.
Yuichi: Ukousnu si.
MasaruMasaru: Pochválím ho polibkem.
Yuichi: Usměji se.
Masaru: Dál ho krmím, ale víc toho sním já.
Yuichi: Pohladím ho po tváři.
Masaru: "Pojedeme?"
Yuichi: Urychleně kývnu.
Masaru: "Tak se běž oblíknout a já odnosím krabice."
Yuichi: Poslechnu ho. Vezmu si na sebe kraťásky a modročernou kostkovanou košili.
Masaru: "Zase kraťásku?" řeknu, když přijde dolů. Už mám půlku krabic naskládaných v autě.
Yuichi: Zasměji se a vezmu jednu krabici.
Masaru: Donosíme tam všechny.
Yuichi: Vezmu prcky a nasednu.
Masaru: "Někdy se sem stavím a vyfotím. Na prodej." řeknu.
Yuichi: Přikývnu a chytnu ho za ruku.
Masaru: Nasedneme.
Yuichi: "Máme všechno?"
Masaru: "Snad ano. Popřípadě pro to skočím.
Yuichi: "Dobře," připoutám se.
Masaru: Rozjedu se k novému domovu. "Asi to vyložíme a pojedeme na ty školy.
Yuichi: "Platí."
Masaru: Zastavím před domem. Začneme odnášet krabice a ty dva se nám pořád motají pod nohama.
Yuichi: Chytnu je a zavřu do ložnice.
Masaru: "Chudáčci." zasměji se.
Yuichi: "Pff prý chudáčci," zasměji se a jdu pro další krabici.
Masaru: Odnosíme je všechny. "Tak je vypustíme a pojedeme?"
Yuichi: Přikývnu a pustím ty dva.
Masaru: Zamávám jim a nasednu.
Yuichi: Připoutám se.
Masaru: "Tak znáš to tu?"
Yuichi: "Co si pamatuji."
Masaru: "Víš, jestli jsou tu nějaké střední?"
Yuichi: "Mám za to že jenom jedna."
Masaru: "Tak jedeme tam." brouknu a za jeho navigaci se tam rozjedu.
Yuichi: Podívám se na školu.
Masaru: Vystoupím a rozejdu se tam.
Yuichi: Jdu za ním.
Masaru: Najdu ředitelnu a zaklepu. Naštěstí je hodina.
Yuichi: Kouknu na Masara.
Masaru: Usměji se na broučka a na vyzvání vejdu.
Yuichi: Držím se u něho.
Masaru: Pozdravíme a sedneme si do křesel.
Yuichi: Polknu.
Masaru: "Dobrý den. Chtěl bych tady Yuichiho přihlásit na vaši školu." řeknu.
Ředitel: "Ano a do jaké školy chodil, aby jsme si zažádali o záznamy?"
Masaru: "Jsme hodně z daleka. A chodil jen na základku takže by tu šel do prváku. Učivo by dohnal. Je hodně chytrý."
Yuichi: Oddechnu si, když ředitel dovolí, aby sem chodil.
Masaru: Podepíšu papíry a podám broučkovi to co mi dá ředitel.
Yuichi: Když je vše vyřízeno rozloučíme se a jdeme k autu. Bohužel to vychytáme na přestávku, tak po nás, každý kouká.
Masaru: Natáhnu k němu ruku a nechám to na něm.
Yuichi: S úsměvem se ho chytnu.
Masaru: Palcem ho pohladím a jdu k autu.
Yuichi: Přitulím se k němu.
Masaru: Nechám ho nasednout a pak taky nasednu a jedu domů.
Yuichi: Když zastavíme počkám na něj a jdu domů.
Masaru: Otevřu mu. "Ještě pojedu nakoupit. Pojedeš taky?"
Yuichi: "Já zatím něco vybalím."
Masaru: "Tak já až tam budu tak se ti ozvu. Nevím co přesně mám vzít."
Yuichi: "Dobře," políbím ho a vezmu první krabici a zamířím do kuchyně.
Masaru: Nasednu a jedu do velkého supermarketu.
Yuichi: Všechno pouklízím do skříněk.
Masaru: ´Zlato? Tak jsem tu.´
Yuichi: 'Zeleninu, těstoviny, nějaké maso, ovoce, čaje, kávu.' začnu v mysli jmenovat.
Masaru: ´Trošku zpomal, je to tu velký.´ zachichotám se.
Yuichi: 'Tak až budeš mít tak řekni.' zasměji se a dál vybaluji.
Masaru: Říkám mu v jakém oddělení zrovna jsem.
Yuichi: 'Tady asi nic.'
Masaru: Něco zabručím a jedu dál. Občas si tam taky něco přihodím.
Yuichi: 'A vezmi hlavně šlehačku a jahody.'
Masaru: "Už to tam mám."
Yuichi: Spokojeně kývnu.
Masaru: Ještě štěstí, že mám dva vozíky, pomyslím si. ´Ještě něco?´
Yuichi: 'Máš už to maso?'
Masaru: ´Mířím k němu. Jaké?´
Yuichi: ´Kuřecí.´
Masaru: ´Jenom?´
Yuichi: ´Můžeš vzít ještě nějaké´
Masaru: ´Dobře.´ vyberu pěkné kuřecí a vezmu ho ještě dvakrát a pak ještě dva druhy.
Yuichi: ´Máš všechno?´
Masaru: ´No pokud si mi to všechno řekl.´
Yuichi: ´Jop.´
Masaru: ´Tak to asi bude vše. Když tak skočím do krámku.´
Yuichi: ´Hlavně jeď opatrně!´
Masaru: ´Neboj. Posílám pusu.´ brouknu a jedu k pokladně.
Yuichi: ´Miluji tě.´ Zamířím s další krabicí do ložnice.
Masaru: Pousměji se. Začnu to všechno dávat na pás. Chudák pokladní.
Yuichi: Zbývá mi poslední krabice se kterou se rozejdu do koupelny.
Masaru: Naložím to a jedu domů.
Yuichi: Pustím ty dva na zahradu a sednu si do trávy.
Masaru: Když přijedu, zatroubím.
Yuichi: Vyběhnu vrátky ven.
Masaru: Vystoupím a usměji se na něj.
Yuichi: Obejmu ho.
Masaru: "Ahoj lásko. Tak jak si se tu měl?"
Yuichi: "Všechno vybaleno."
Masaru: "Ty si mi ale šikulka." pochválím ho.
Yuichi: "Pomůžu ti s nákupem."
Masaru: "To bys byl hodný." Jdu otevřít kufr.
Yuichi: Vezmu dvě tašky.
Masaru: Vezmu jich víc, ale stejně se musíme vrátit. "Zatím to vybal. Dojdu pro zbytek."
Yuichi: Kývnu a uklidím nákup.
Masaru: Donesu ten zbytek.
Yuichi: Zapískám na ty dva a uklidím zbytek.
Masaru: Ještě se vrátím zamknout auto.
Yuichi: Koukám na něj.
Masaru: Vrátím se.
Yuichi: Pousměji se. "Tak co teď?"
Masaru: "Nevím." padnu na židli.
Yuichi: "Udělám večeři a dáme si vanu?"
Masaru: "To je skvělý nápad."
Yuichi: Posadím se mu na klín. "Co by jsi si přál?"
Masaru: "To je jedno. Cokoli od tebe je vynikající." usměji se.
Yuichi: "Myslíš," zasměji se.
Masaru: "Já to vím."
Yuichi: Uchechtnu se a dám se do vaření.
Masaru: Sleduju ho.
Yuichi: Dám před něj hotové jídlo.
Masaru: Přitáhnu si ho k sobě. "Děkuju."
Yuichi: "Není zač," usměji se.
Masaru: Obejmu ho.
Yuichi: Začnu ho krmit.
Masaru: Poslušně otvírám pusinku.
Yuichi: Po jídle jdu napustit vanu.
Masaru: Zajdu pro pyžama.
Yuichi: Dám do ní pěnu a nějakou sůl.
Masaru: "Tak jak to vypadá?" obejmu ho kolem pasu.
Yuichi: "Můžeme."
Masaru: Začnu ho svlékat.
Yuichi: Zčervenám.
Masaru: Jen jak na něm zůstanou jenom boxerky, začnu se svlékat taky.
Yuichi: Sundám je ze sebe a zalezu do vany.
Masaru: Jen jak na sobě nemám ani nitku, vlezu si za ním.
Yuichi: "Miluju tě," přitulím se.
Masaru: "Já tebe taky." pohladím ho.
Yuichi: "Teď už se mě nikdy, nikdy nezbavíš," hluboce ho políbím.
- The end -