Jdi na obsah Jdi na menu
 


22. kapitola (The end)

Masaru: Přetočím se.

Yuichi: Hladím ho po zádech.

Masaru: Vydržím tak jen chvilku.

Yuichi: Snažím se ho tak udržet co nejdéle.

Masaru: Zase se přetočím.

Yuichi: Pohladím ho po tváři.

Masaru: "Půjdeme spinkat. "

Yuichi: "Asi ano."

Masaru: Usměji se a začnu ho hladit.

Yuichi: Políbím ho na dobrou noc.

Masaru: Oplatím mu to.

Yuichi: "Dobrou."

Masaru: "Dobrou noc a sladce se vyspinkej."

Yuichi: "Ty taky lásko."

Masaru: Pousměji se.

Yuichi: Po chvilce usnu.

Masaru: Počkám si dokud neusne a pak usnu taky.

Yuichi: Ve spánku se odkulím na svoji stranu postele.

Masaru: Když se mi z náruče něco odkutálí, přitáhnu si to zpátky.

Yuichi: Přitisknu se k teplíčku.

Masaru: Spokojeně se usměji a spím dál.

Yuichi: Ráno se jenom zavrtím.

Masaru: Probudím se a kouknu se na šmudlíka.

Yuichi: Jenom se víc zabalím do peřiny.

Masaru: Políbím ho.

Yuichi: Pousměji se.

Masaru: Začnu mu jemně pusinkovat celý obličej.

Yuichi: "Kolik je hodin?"

Masaru: Kouknu se a řeknu mu to.

Yuichi: Rozlepím oči.

Masaru: "Dobré ráno lásko."

Yuichi: "Dobré ránko."

Masaru: "Vyspinkaný?"

Yuichi: Přikývnu.

Masaru: "Tak pojedeme? Tedy až se nasnídáme."

Yuichi: Vstanu a hned zamířím do koupelny. Pak běžím do kuchyně.

Masaru: Zasměji se a taky vstanu a jdu se zkulturnit.

Yuichi: Pustím se do snídaně.

Masaru: Obleču se a jdu za broučkem.

Yuichi: Dám jídlo na stůl.

Masaru: Posadím se a poplácám si na klín.

Yuichi: Posadím se mu na něj.

Masaru: Obejmu ho a začnu krmit.

Yuichi: "Já už měl."

Masaru: Zvednu jedno obočí.

Yuichi: Když jsem dělal tvoji porci.

Masaru: "Však sníst ještě trošku ti neublíží." usměji se.

Yuichi: Nafouknu se.

Masaru: Dám mu sousto k pusince.

Yuichi: Ukousnu si.

MasaruMasaru: Pochválím ho polibkem.

Yuichi: Usměji se.

Masaru: Dál ho krmím, ale víc toho sním já.

Yuichi: Pohladím ho po tváři.

Masaru: "Pojedeme?"

Yuichi: Urychleně kývnu.

Masaru: "Tak se běž oblíknout a já odnosím krabice."

Yuichi: Poslechnu ho. Vezmu si na sebe kraťásky a modročernou kostkovanou košili.

Masaru: "Zase kraťásku?" řeknu, když přijde dolů. Už mám půlku krabic naskládaných v autě.

Yuichi: Zasměji se a vezmu jednu krabici.

Masaru: Donosíme tam všechny.

Yuichi: Vezmu prcky a nasednu.

Masaru: "Někdy se sem stavím a vyfotím. Na prodej." řeknu.

Yuichi: Přikývnu a chytnu ho za ruku.

Masaru: Nasedneme.

Yuichi: "Máme všechno?"

Masaru: "Snad ano. Popřípadě pro to skočím.

Yuichi: "Dobře," připoutám se.

Masaru: Rozjedu se k novému domovu. "Asi to vyložíme a pojedeme na ty školy.

Yuichi: "Platí."

Masaru: Zastavím před domem. Začneme odnášet krabice a ty dva se nám pořád motají pod nohama.

Yuichi: Chytnu je a zavřu do ložnice.

Masaru: "Chudáčci." zasměji se.

Yuichi: "Pff prý chudáčci," zasměji se a jdu pro další krabici.

Masaru: Odnosíme je všechny. "Tak je vypustíme a pojedeme?"

Yuichi: Přikývnu a pustím ty dva.

Masaru: Zamávám jim a nasednu.

Yuichi: Připoutám se.

Masaru: "Tak znáš to tu?"

Yuichi: "Co si pamatuji."

Masaru: "Víš, jestli jsou tu nějaké střední?"

Yuichi: "Mám za to že jenom jedna."

Masaru: "Tak jedeme tam." brouknu a za jeho navigaci se tam rozjedu.

Yuichi: Podívám se na školu.

Masaru: Vystoupím a rozejdu se tam.

Yuichi: Jdu za ním.

Masaru: Najdu ředitelnu a zaklepu. Naštěstí je hodina.

Yuichi: Kouknu na Masara.

Masaru: Usměji se na broučka a na vyzvání vejdu.

Yuichi: Držím se u něho.

Masaru: Pozdravíme a sedneme si do křesel.

Yuichi: Polknu.

Masaru: "Dobrý den. Chtěl bych tady Yuichiho přihlásit na vaši školu." řeknu.

Ředitel: "Ano a do jaké školy chodil, aby jsme si zažádali o záznamy?"

Masaru: "Jsme hodně z daleka. A chodil jen na základku takže by tu šel do prváku. Učivo by dohnal. Je hodně chytrý."

Yuichi: Oddechnu si, když ředitel dovolí, aby sem chodil.

Masaru: Podepíšu papíry a podám broučkovi to co mi dá ředitel.

Yuichi: Když je vše vyřízeno rozloučíme se a jdeme k autu. Bohužel to vychytáme na přestávku, tak po nás, každý kouká.

Masaru: Natáhnu k němu ruku a nechám to na něm.

Yuichi: S úsměvem se ho chytnu.

Masaru: Palcem ho pohladím a jdu k autu.

Yuichi: Přitulím se k němu.

Masaru: Nechám ho nasednout a pak taky nasednu a jedu domů.

Yuichi: Když zastavíme počkám na něj a jdu domů.

Masaru: Otevřu mu. "Ještě pojedu nakoupit. Pojedeš taky?"

Yuichi: "Já zatím něco vybalím."

Masaru: "Tak já až tam budu tak se ti ozvu. Nevím co přesně mám vzít."

Yuichi: "Dobře," políbím ho a vezmu první krabici a zamířím do kuchyně.

Masaru: Nasednu a jedu do velkého supermarketu.

Yuichi: Všechno pouklízím do skříněk.

Masaru: ´Zlato? Tak jsem tu.´

Yuichi: 'Zeleninu, těstoviny, nějaké maso, ovoce, čaje, kávu.' začnu v mysli jmenovat.

Masaru: ´Trošku zpomal, je to tu velký.´ zachichotám se.

Yuichi: 'Tak až budeš mít tak řekni.' zasměji se a dál vybaluji.

Masaru: Říkám mu v jakém oddělení zrovna jsem.

Yuichi: 'Tady asi nic.'

Masaru: Něco zabručím a jedu dál. Občas si tam taky něco přihodím.

Yuichi: 'A vezmi hlavně šlehačku a jahody.'

Masaru: "Už to tam mám."

Yuichi: Spokojeně kývnu.

Masaru: Ještě štěstí, že mám dva vozíky, pomyslím si. ´Ještě něco?´

Yuichi: 'Máš už to maso?'

Masaru: ´Mířím k němu. Jaké?´

Yuichi: ´Kuřecí.´

Masaru: ´Jenom?´

Yuichi: ´Můžeš vzít ještě nějaké´

Masaru: ´Dobře.´ vyberu pěkné kuřecí a vezmu ho ještě dvakrát a pak ještě dva druhy.

Yuichi: ´Máš všechno?´

Masaru: ´No pokud si mi to všechno řekl.´

Yuichi: ´Jop.´

Masaru: ´Tak to asi bude vše. Když tak skočím do krámku.´

Yuichi: ´Hlavně jeď opatrně!´

Masaru: ´Neboj. Posílám pusu.´ brouknu a jedu k pokladně.

Yuichi: ´Miluji tě.´ Zamířím s další krabicí do ložnice.

Masaru: Pousměji se. Začnu to všechno dávat na pás. Chudák pokladní.

Yuichi: Zbývá mi poslední krabice se kterou se rozejdu do koupelny.

Masaru: Naložím to a jedu domů.

Yuichi: Pustím ty dva na zahradu a sednu si do trávy.

Masaru: Když přijedu, zatroubím.

Yuichi: Vyběhnu vrátky ven.

Masaru: Vystoupím a usměji se na něj.

Yuichi: Obejmu ho.

Masaru: "Ahoj lásko. Tak jak si se tu měl?"

Yuichi: "Všechno vybaleno."

Masaru: "Ty si mi ale šikulka." pochválím ho.

Yuichi: "Pomůžu ti s nákupem."

Masaru: "To bys byl hodný." Jdu otevřít kufr.

Yuichi: Vezmu dvě tašky.

Masaru: Vezmu jich víc, ale stejně se musíme vrátit. "Zatím to vybal. Dojdu pro zbytek."

Yuichi: Kývnu a uklidím nákup.

Masaru: Donesu ten zbytek.

Yuichi: Zapískám na ty dva a uklidím zbytek.

Masaru: Ještě se vrátím zamknout auto.

Yuichi: Koukám na něj.

Masaru: Vrátím se.

Yuichi: Pousměji se. "Tak co teď?"

Masaru: "Nevím." padnu na židli.

Yuichi: "Udělám večeři a dáme si vanu?"

Masaru: "To je skvělý nápad."

Yuichi: Posadím se mu na klín. "Co by jsi si přál?"

Masaru: "To je jedno. Cokoli od tebe je vynikající." usměji se.

Yuichi: "Myslíš," zasměji se.

Masaru: "Já to vím."

Yuichi: Uchechtnu se a dám se do vaření.

Masaru: Sleduju ho.

Yuichi: Dám před něj hotové jídlo.

Masaru: Přitáhnu si ho k sobě. "Děkuju."

Yuichi: "Není zač," usměji se.

Masaru: Obejmu ho.

Yuichi: Začnu ho krmit.

Masaru: Poslušně otvírám pusinku.

Yuichi: Po jídle jdu napustit vanu.

Masaru: Zajdu pro pyžama.

Yuichi: Dám do ní pěnu a nějakou sůl.

Masaru: "Tak jak to vypadá?" obejmu ho kolem pasu.

Yuichi: "Můžeme."

Masaru: Začnu ho svlékat.

Yuichi: Zčervenám.

Masaru: Jen jak na něm zůstanou jenom boxerky, začnu se svlékat taky.

Yuichi: Sundám je ze sebe a zalezu do vany.

Masaru: Jen jak na sobě nemám ani nitku, vlezu si za ním.

Yuichi: "Miluju tě," přitulím se.

Masaru: "Já tebe taky." pohladím ho.

Yuichi: "Teď už se mě nikdy, nikdy nezbavíš," hluboce ho políbím.

- The end -

 

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář