21. kapitola
Yuichi: "Ne."
Masaru: "Zavři oči." načnu ho navádět.
Yuichi: Poslechnu ho.
Masaru: "A teď si mě představ."
Yuichi: "Hm." kývnu.
Masaru: "A zaměř se na moji náladu. Mysli jakou má asi náladu. Jak se cítí."
Yuichi: "Dobře, ale kdyby něco hned si lehneš!"7
Masaru: Povzdechnu si.
Yuichi: Pohladím ho po tváři.
Masaru: "Tak?"
Yuichi: "Jdeme na ten stolek."
Masaru: Zvednu se a jdu pro krabice.
Yuichi: Běžím mu pomoct.
Masaru: Donesu je do obýváku a začnu je rozbalovat.
Yuichi: Vytáhnu jednotlivé části.
Masaru: Donesu nářadí.
Yuichi: Začnu sestavovat.
Masaru: Pomáhám mu.
Yuichi: Usměji se.
Masaru: "Tak kam přijde?"
Yuichi: "Kousek před gauč."
Masaru: Vezmu ho a odnesu ho tam.
Yuichi: Starostlivě ho sleduju.
Masaru: "Sem?" zeptám se.
Yuichi: Dojdu k němu a trochu ho pošoupnu.
Masaru: "Lepší?" sleduju ho.
Yuichi: Spokojeně kývnu.
Masaru: "Co dál? Asi stolek na televizi." zamyslím se.
Yuichi: Starostlivě na něj kouknu.
Masaru: "Nekoukej tak. Ale prvně se najíš."
Yuichi: "Nemám hlad," jdu do kuchyně pro něco k pití.
Masaru: "Ale najíš se." řeknu a jdu za ním.
Yuichi: "Nemám hlad."
Masaru: "To je jednu. Aspoň něco malého."
Yuichi: Natáhnu se pro jogurt.
Masaru: "a ještě nějaké ovoce."
Yuichi: Zavrtím hlavou.
Masaru: "Ale ano."
Yuichi: "Ne."
Masaru: "Já zase uteču."
Yuichi: "Tohle je vydírání."
Masaru: "Ano já vím."
Yuichi: "Opravdu utečeš? Protože tou žiletkou by to šlo klidně i přes krk."
Masaru: "To máš pravdu, ale já bych tě zase vyléčil a možná bych už po tomhle zemřel." zamyslím se.
Yuichi: "A ty myslíš, že mě je k světu, když mě tu necháš a mluvíš se mnou jenom přes myšlenky? Pak mě od sebe skoro odstrčíš, když se tě dotknu. Víš jak mě to bolí?!" nechám pár slz stéct.
Masaru: "Ale já tě do sebe neodstrčil. Jen jsem se lekl jak jsem to nečekal." zabručím a obejmu ho.
Yuichi: Přitisknu se k němu.
Masaru: Hladím ho po zádech.
Yuichi: Uklidním se.
Masaru: "Tak?"
Yuichi: "Nemám hlad," vedu si svou.
Masaru: "Ale bude ti pak špatně."
Yuichi: "Nebude."
Masaru: "Ale ano."
Yuichi: "Masaru," zabručím.
Masaru: "Ano lásko?"
Yuichi: "Prosím nechme už toho."
Masaru: "Postavíme jeden nábytek a ty si dáš ještě jabko."
Yuichi: "Nekoupil jsem je."
Masaru: Vytáhnu jedno. "A teď sněz ten jogurt."
Yuichi: Povzdechnu si a dojím ho.
Masaru: "Tak co dál? Nějaký rychlý."
Yuichi: "Nevím."
Masaru: "Ten stolek." vzpomenu si.
Yuichi: ´"Tak pojď."
Masaru: Jdu za ním.
Yuichi: Kleknu si a rozbalím krabici.
Masaru: Začnu ho pomalu skládat.
Yuichi: Pomůžu mu.
Masaru: "Tak tohle dáme kam?" zeptám se.
Yuichi: Ukážu mu, kde by se mi líbil.
Masaru: Posunu ho tam.
Yuichi: Dám mu pusu.
Masaru: "Tak a teď to jablko."
Yuichi: "Nekoupil jsem ho."
Masaru: Dojdu pro jedno, které jsem si dovezl a hodím mu ho.
Yuichi: Nafouknu se a zakousnu se do něj.
Masaru: Sednu si na gauč.
Yuichi: Posadím se mu na klín.
Masaru: Obejmu ho.
Yuichi: Uvelebím se. "Máš mě ještě rád?"
Masaru: "Proč bych tě neměl rád?" zeptám se překvapeně.
Yuichi: "Protože si kvůli mě málem umřel."
Masaru: "Ale neumřel."
Yuichi: "Byl jsi úplně bledý," zakňučím.
Masaru: "Jen jsem to dlouho nedělal."
Yuichi: "Omlouvám se."
Masaru: "V pořádku."
Yuichi: "To není v pořádku."
Masaru: "Ale je. Pro tebe všechno." políbím ho do vlásků.
Yuichi: Zavrtím hlavou.
Masaru: "Spapaný?"
Yuichi: "Uhm."
Masaru: "Tak se pustíme do dalšího, abych tu mohli bydlet co nejdřív."
Yuichi: "Nešlo by tu být už zítra?"
Masaru: "Tak zítra najdeme školu a pojedeme pro zbytek věcí." souhlasím. "A máme koupenou elektroniku nebo dovezeme tu starou?"
Yuichi: "Myslím, že jsem vybíral jenom televizi," zamyslím se.
Masaru: "Takže já ji zapojím a zítra dovezeme popřípadě koupíme nové."
Yuichi: S úsměvem kývnu.
Masaru: Posadím ho vedle sebe a jdu pro ni.
Yuichi: "Pomůžu ti."
Masaru: Pousměji se. Postavím si na stolek a začnu ji zapojovat. "Zapni ji." poprosím.
Yuichi: Sáhnu po ovladači.
Masaru: "Baterky jsou na stolku."
YuichiYuichi: Dám je do ovladače a zapnu televizi.
Masaru: "Tak jak?" zeptám se za televizí.
Yuichi: "Funguje to."
Masaru: "A nezrní?"
Yuichi: "Vůbec."
Masaru: Zasunu stolek a jdu si sednout vedle broučka.
Yuichi: Políbím ho na krk.
Masaru: Vezmu si od něj ovladač a najedu do nastavení a začnu ji nastavovat a broučka nechám mě okusovat.
Yuichi: "Máš.. všude.. po krku.. cucfleky," začnu se smát.
Masaru: "To abych se na to pak podíval." zakřením se.
Yuichi: Uchechtnu se.
Masaru: "Tak co tu chybí?"
Yuichi: "Kde?"
Masaru: "Tady v obýváku."
Yuichi: "Obrazy a možná pořádný huňatý koberec."
Masaru: "Takže na to se podíváme asi taky zítra." zamyslím se. "Pracovnu si nechám jako poslední. Teď uděláme koupelnu."
Yuichi: Zvednu se.
Masaru: Vezmu krabice a jdu za ním. "Záchody a vana se sprchou tu je že?" zeptám se.
Yuichi: "Jo," přikývnu.
Masaru: "Ještě bych koupil prkýnka." zašklebím se.
Yuichi: Uchechtnu se.
Masaru: "CO je ještě důležité?" zajdu do koupelny.
Yuichi: Začnu přemýšlet.
Masaru: Rozbalím krabici a začnu skládat stolek pod umyvadlo.
Yuichi: "Chceš pomoct?"
Masaru: "To je dobrý. Ty zatím mysli."
Yuichi: Zabručím a prohlížím si koupelnu.
Masaru: "Doskládám ji."
Yuichi: "Co?" zatřepu hlavou.
Masaru: "Nic. Tak co další?"
Yuichi: "Hm.. zatím mě nic nenapadlo."
Masaru: "Pokoj je asi hotový. Obývák, koupelna."
Yuichi: "Tak pak něco dokoupíme, když si vzpomeneme.
Masaru: "Jo. Co nám ještě zbylo za nábytek? Vím, že je tam ještě jídelní stůl."
Yuichi: "Stůl, židle a pak ještě botník."
Masaru: "Tak jde se na to."
Yuichi: Chytnu ho za ruku a zastavím.
Masaru: Usměji se na něj.
Yuichi: Nakloním se k němu.
Masaru: Čekám co udělá.
Yuichi: Políbím ho.
Masaru: Přitisknu ho k sobě.
Yuichi: Vyskočím a dám mu nohy kolem pasu.
Masaru: Chytnu ho pod zadečkem a jdu s ním do pokoje.
Yuichi: Kousek se odtáhnu, abychom nabrali dech.
Masaru: Sednu si s ním na postel.
Yuichi: Zase se mu přisaju na rty.
Masaru: Oplácím mu to. "Měli bychom pokračovat." řeknu, když se zase odtáhneme.
Yuichi: S povzdechem se zvednu a mířím pro další krabice.
Masaru: Zachichotám se a jdu za ním.
Yuichi: "Tak co bude první?"
Masaru: "Tak kuchyň. Ty se můžeš pustit do židlí a dá udělám stůl."
Yuichi: "Konečně budu něco dělat," zaraduji se.
Masaru: Zasměji se a vezmu si ten stůl.
Yuichi: Hned se pustím do své práce.
Masaru: Postavím ho a kouknu na broučka jak se mu daří.
Yuichi: "Hotovo."
Masaru: "Kolik jich je?"
Yuichi: "Čtyři," odpovím.
Masaru: "Takže jedna pro nás a tři pro hosty. To stačí." zazubím se.
Yuichi: "Jak jedna pro nás?"
Masaru: "No jedna. Ty si myslíš že tě na ní nechám sedět?"
Yuichi: "Ne. Dvě pro nás," vypláznu jazyk.
Masaru: Udělám na něj vlčí kukuč. "Ale ty si mi vždycky sedával na klíně."
Yuichi: "Tak dobře tedy."
Masaru: Zakřením se.
Yuichi: Obejmu ho.
Masaru: Přitisknu ho k sobě. "Teď ještě ten botník a je hotovo."
Yuichi: "Hm."
Masaru: "A pak bych jel asi do starýho domu."
Yuichi: "A zítra už se tam nebudeme muset vracet?"
Masaru: "Přesně. Vezmeme ten zbytek."
Yuichi: Usměji se.
Masaru: "Tak se do něj pustíme."
Yuichi: Přikývnu.
Masaru: Vezmu poslední krabici a jdu do předsíňky.
Yuichi: Cupitám za ním.
Masaru: Rozbalím ji.
Yuichi: Vrhnu se do práce.
Masaru: Máme ho za chvilinku hotový.
Yuichi: Postavím ho ke stěně.
Masaru: "Tak hotovo?"
Yuichi: "Poslušně hlásím, že ano."
Masaru: Zachichotám se. "Tak pojedeme?"
YuichiYuichi: Kývnu.
Masaru: Vezmu si klíče a jdeme k autu.
Yuichi: Ještě vezmu ty dva.
Masaru: Otevřu jim a nechám všechny nasednout. Pak zavřu a nasednu i já. Rozjedu se domů.
Yuichi: Koukám na cestu.
Masaru: Zastavím před domem. "Tak vystupovat." zahlásím.
Yuichi: Vystoupím.
Masaru: Zamknu a jdu za nimi.
Yuichi: Pustím je a jdu jim nasypat jídlo.
Masaru: Jdu zatím do koupelny.
Yuichi: Usměji se.
Masaru: Napustím vanu.
Yuichi: Jdu za ním do koupelny.
Masaru: "Doneseš pyžama?" poprosím.
Yuichi: Jdu hned pro ně.
Masaru: Zastavím vodu.
Yuichi: Dám je na stoličku a začnu se vysvlékat.
Masaru: Pousměji se a taky se začnu vysvlékat.
Yuichi: Vlezu si do vany.
Masaru: Jsem hned za ním.
Yuichi: Opřu se o Masara.
Masaru: Obejmu ho.
Yuichi: Natáhnu se pro houbičku.
Masaru: Nechám se umýt a pak mu ji vezmu a začnu ho zas já umývat.
Yuichi: Nastavuji se mu.
Masaru: Začnou se mi třást ramena.
Yuichi: Přihmouřím oči a podívám se na něj.
Masaru: Uhnu pohledem.
Yuichi: "Masaru, koukni na mě!"
Masaru: Nadechnu se a kouknu na něj.
Yuichi: Skenuji ho pohledem
Masaru: "ANO?"
Yuichi: Jenom něco zabručím.
Masaru: Pousměji se.
Yuichi: Dám mu dětskou pusu.
Masaru: Když jsem hotový, opláchnu ho.
Yuichi: Pousměji se a zase se opřu.
Masaru: Pohladím ho po bříšku.
Yuichi: Zavrním.
Masaru: Pokračuju na jeho bok.
Yuichi: Tiše vzdychnu.
Masaru: Usměji se.
Yuichi: Zavrtím se.
Masaru: Přestanu.
Yuichi: "Ne mě se to líbilo," zafňukám.
Masaru: "Tak se mi tu nevrť." zabručím.
Yuichi: "Promiň."
Masaru: "V pořádku. Příště prvně hlaš." pousměji se a začnu ho zase hladit.
Yuichi: Kývnu.
Masaru: "Kde to máš nejradši?" šeptnu.
Yuichi: Dám mu ruku na svoje bříško.
Masaru: Začnu ho tam hladit.
Yuichi: Usměji se.
Masaru: Když voda začne chladnout, zvednu se s ním.
Yuichi: Zavrním.
Masaru: Vezmu osušku a začnu ho utírat,
Yuichi: Poslušně se mu nastavuji.
Masaru: Obleču mu tričko a plácnu ho po zadečku.
Yuichi: Zasměji se.
Masaru: Utřu se.
Yuichi: Podám mu oblečení.
Masaru: Usměji se a obleču si kalhoty.
Yuichi: SKčím mu na záda.
Masaru: Zasměji se a chytnu mu nohy.
Yuichi: Políbím ho na šíji.
Masaru: Jdu s ním do pokojíka.
Yuichi: Usmívám se.
Masaru: Sednu si na postel.
Yuichi: Slezu z něj.
Masaru: Lehnu si.
Yuichi: Pohladím ho po vlasech.
Masaru: Usměji se.
Yuichi: Lehnu si na něj.
Masaru: Obejmu ho.
Yuichi: Povalím ho na sebe.
Masaru: Přetočím nás zpátky.
Yuichi: Nafouknu se.
Masaru: Usměji se a držím ho.
Yuichi: "Na chvilinku."
Masaru: "Dobře." povzdechnu si.
Yuichi: Zazubím se.