20. kapitola
Yuichi: Opřu se o něj.
Masaru: Pohladím ho po boku.
Yuichi: Zatetelím se blahem.
Masaru: Jen jak dojíme, podívám se na něj.
Yuichi: Usměji se a políbím ho.
Masaru: "Tak jde se balit."
Yuichi: Přikývnu a běžím do obýváku.
Masaru: Následuji ho. Vezmu si jednu stanu a pobalím těch pár věcí.
Yuichi: Kouknu po něm a dál balím.
Masaru: Přijdu k němu a pomůžu mu.
Yuichi: Děkovně se usměji.
Masaru: "Co teď?" zeptám se, když to máme všechno.
Yuichi: Odpočineme si.
Masaru: Padnu tedy na gauč a broučka stáhnu sebou.
Yuichi: Uchechtnu se.,
Masaru: Usměji se a položím ho na sebe.
Yuichi: Políbím ho na krk.
Masaru: Nakloním hlavu na stranu.
Yuichi: Kousnu ho.
Masaru: "Ty sis nějak oblíbil mě kousat." zasměji se.
Yuichi: "Když ti to nevadí."
Masaru: "Nevadí." přitakám.
Yuichi: Znovu ho kousnu.
Masaru: Nechám ho a já zavřu oči.
Yuichi: Líbám ho a okusuji.
Masaru: "Hlavně mi tam nech nějakou kůži."
Yuichi: "No nevím. Chutnáš výborně."
Masaru: "Tak druhá strana."
Yuichi: Přesunu se.
Masaru: Nakloním hlavu zas na druhou stranu.
Yuichi: Něžně ho okusuji.
Masaru: Začnu ho hladit.
Yuichi: Zavrním.
Masaru: Pousměji se. "Asi bych později vyjel a odvezl krabice.
Yuichi: "Hm," zabručím a dál ho koušu a pusinkuji.
Masaru: Zachichotám se.
Yuichi: Kousnu ho zlehka do nosu.
Masaru: KOuknu se na něj.
Yuichi: Usměji se.
Masaru: "Tak pojedeme."
Yuichi: "Jop."
Masaru: Zvednu se s ním.
Yuichi: Dám mu hlavu na rameno.
Masaru: Jdu do pokoje.
Yuichi: "Odvezeme už všechno?"
Masaru: "Ne." posadím ho na postel.
Yuichi: Přikývnu.
Masaru: "Tak se obleč a vyrazíme." usměji se a lípnu mu pusu do vlásků.
Yuichi: Něco na sebe hodím.
Masaru: Obleču se a počkám dole.
Yuichi: Seběhnu.
Masaru: "Tak které vezmeme jako první?"
Yuichi: "Asi tyhle z obýváku."
Masaru: "Dobře." kývnu a začnu nosit krabice do auta.
Yuichi: Pomůžu mu.
Masaru: Jen jak je tam máme naženeme tak i prcky.
Yuichi: Nasednu a připoutám se.
Masaru: Taky nasednu a rozjedu se.
Yuichi: Pousměji se.
Masaru: Po nějaké domě zastavím před domkem.
Yuichi: Vystoupím.
Masaru: Otevřu jim a začnu odnášet krabice.
Yuichi: Hned mu pomůžu a odnáším je za ním.
Masaru: Pokládám je v obýváku.
Yuichi: "Sestavíme i nějaký nábytek?" zeptám se s pohledem štěněte.
Masaru: "Samozřejmě a hlavně postel." pohladím ho.
Yuichi: Zazubím se.
Masaru: Jdeme nahoru a začneme skládat. "Napadlo mě, že bych tě přihlásil do školy."
Yuichi: "Kam?"
Masaru: "Ještě nevím. Zítra bychom je obešli."
Yuichi: S radostí kývnu.
Masaru: Pousměji se. "A kam přijde?" zeptám se, když je hotová.
Yuichi: Ukážu mu kde by měla být.
Masaru: Začnu ji tam posunovat.
Yuichi: Přiženu se, abych mu pomohl.
Masaru: "V pořádku jen mi řekni kam přesně." odeženu ho.
Yuichi: "Nějak sem," nasměruji ho.
Masaru: Posunu ji tam. "Takhle?"
Yuichi: "Jo," přikývnu.
Masaru: "Další by byla asi skříň." zamyslím se.
Yuichi: "Ta je se zrcadlem nebo bez?"
Masaru: "Co já vím. Tak se podívám."
Yuichi: Nakukuji mu přes rameno.
Masaru: "Tak obě sem můžeme dát tak si vyber."
Yuichi: "Tak tu se zrcadlem."
Masaru: "Říkáš budeme se na sebe dívat." zachechtám se.
Yuichi: "Jo," kývnu.
Masaru: Odnosím tam krabice a broučka pověřím aby je zatím rozdělal.
Yuichi: Začnu ji i sestavovat.
Masaru: "Ty si mi šikulka." pochválím ho a začnu mu pomáhat.
Yuichi: Spokojeně se usměji.
Masaru: Jen jak máme hotovo, zas chci navigaci.
Yuichi: Ukazuji mu kam ji dát.
Masaru: Šoupu ji tam.
Yuichi: Spokojen kývnu.
Masaru: Tak teď noční stolečky. Každý si vezme jeden."
Yuichi: "Platí."
Masaru: Donesu je a jeden mu podám.
Yuichi: Začnu sestavovat.
Masaru: Když mám svůj hotový, kouknu se na broučka.
Yuichi: Utáhnu poslední šroubek.
Masaru: Postavím ho k posteli. "Tak co teď?"
Yuichi: Pokrčím rameny a obejmu ho.
Masaru: "Jedině začít obývákem. Kuchyň už je hotová. Dalo by se říct." řeknu a přitisknu si ho k sobě.
Yuichi: "Tak dobře."
Masaru: Chytnu ho pod zadečkem a nesu ho dolů.
Yuichi: Zčervenám.
Masaru: Posadím ho na gauč. "Ten přijde kam?"
Yuichi: Zamyslím se. "Dal bych ho ke stěně."
Masaru: Přikývnu. Opřu se o něj a začnu táhnout i s broučkem.
Yuichi: "Netahej se tak!" rychle vyskočím.
Masaru: "To je dobrý. Mám víc síly než na jakou vypadám." usměji se a dotáhnu ho tam.
Yuichi: Povzdechnu si.
Masaru: "Tady?" ujistím se.
Yuichi: ´"Jo," vyskočím na nohy.
Masaru: "Tak co dál? Nebo se pojedeme najíst."
Yuichi: "Jak se ti chce."
Masaru: "Nebo si dáme aspoň pauzičku."
Yuichi: "Ty si dej pauzičku."
Masaru: "Já jsem v pořádku, ale ty musíš papat."
Yuichi: "Proč? Vždyť mám docela velkou váhu," nafouknu se.
Masaru: "Ale musíš jíst pravidelně."
Yuichi: "Ty taky."
Masaru: "Však já se najím s tebou."
Yuichi: Přihmouřím oči
Masaru: "Pojedeme někam nebo mám jet nakupovat?"
Yuichi: "Zvu tě na oběd," zdůrazním slovíčko zvu.
Masaru: "Nene já to navrhl, takže tě zvu."
Yuichi: "Nechci se hádat. Prostě tě zvu a konec!"
Masaru: "Nezveš broučku." políbím ho, aby nemohl protestovat.
Yuichi: "Zvu!" zamračím se.
Masaru: "Tak já nebudu jíst."
Yuichi: "Fajn tak já taky ne," jdu do jiné místnosti.
Masaru: "Yuichi." zavrčím.
Yuichi: Nevracím se.
Masaru: Proměním se a uteču.
Yuichi: Zaslechnu zavírání dveří. Vběhnu do obýváku a zarazím se. "Masaru?" zkusím.
Masaru: Běžím na zahradu, kde se schovám na stromě.
Yuichi: Začnu popotahovat.
Masaru: Koukám se na něj oknem.
Yuichi: Posadím se na zem a obejmu si kolena.
Masaru: ´Budeš jíst?´ ozvu se mu v hlavě, ale nevylízám.
Yuichi: Zavrtím hlavou.
Masaru: Povzdechnu si a položím si hlavičku na tlapky.
Yuichi: Zavřu oči.
Masaru: Čekám až povolí.
Yuichi: "Nebudu jíst." nafouknu se.)
Masaru: ´Proč?´
Yuichi: "Protože jsi mě tu nechal."
Masaru: ´A to řekl kdo? Já bych tě nikdy neopustil."´
Yuichi: "Tak proč nejsi tady u mě, abych se mohl přitulit?"
Masaru: ´To máš za trest, protože neposloucháš.´
Yuichi: "Já neposlouchám? Ty neposloucháš!"
Masaru: ´Já se o tebe chci postarat a ty mi děláš tohle.´
Yuichi: "Já tě pozval!"
Masaru: ´Ale mojí životní úlohou je se o tebe postarat a ne že za mě budeš platit oběd.´
Yuichi: Začnu znovu fňukat.
Masaru: Znovu si povzdechnu.
Yuichi: Schoulím se do klubíčka.
Masaru: ´Zlatíčko.´
Yuichi: Neodpovím mu.
Masaru: ´Když myslíš.´
Yuichi: Trhnu sebou.
Masaru: Přestanu s ním mluvit.
Yuichi: Nechám téct slzy.
Masaru: Smutně ho sleduju.
Yuichi: Snažím se uklidnit.
Masaru: Začnu k němu vysílat uklidňující vlny.
Yuichi: "Nech mě!"
Masaru: Neodpovím a pokračuju.
Yuichi: Naštvaně se zvednu.
Masaru: Pokračuju a čekám kam půjde.
Yuichi: Zamknu se v koupelně.
Masaru: Zaměřím se na něj.
Yuichi: Svezu se po dveřích na zem.
Masaru: Čekám jestli něco nevyvede a pořád mu posílám vlny.
Yuichi: Snažím se najít něco ostrého.
Masaru: Vyčkávám.
Yuichi: Najdu starou žiletku.
Masaru: Když ucítím, že se začíná řezat, začnu ho na dálku léčit.
Yuichi: Říznu se silněji.
Masaru: Dál ho léčím, ale mě se začíná dělat špatně.
Yuichi: Přestanu, když zjistím, že je to zbytečné.
Masaru: Zrychleně dýchám a mám problém se udržet na stromě.
Yuichi: Upustím žiletku a obvážu si ruce.
Masaru: Vyléčím mu to úplně.
Yuichi: Povzdechnu si. "Fajn," zabručím.
Masaru: Zavírají se mi oči a už mu vůbec nerozumím.
Yuichi: "Masaru?"
Masaru: Musím se proměnit zpátky do lidské podoby.
Yuichi: Vyběhnu ven.
Masaru: Snažím se uklidnit hlavu, která se mi hodně motá.
Yuichi: Běžím k němu.
Masaru: Rychle si vyléčím i svoje zápěstí.
Yuichi: Podívám se na něj.
Masaru: Mám zavřené oči.
Yuichi: "Pojď dolů!"
Masaru: "Ne." řeknu slabě.
Yuichi: "Prosím, broučku."
Masaru: Jemně zavrtím hlavou.
Yuichi: "Dělej!"7
Masaru: Ani se nehnu.
Yuichi: Sednu si na zem a dál ho skenuji pohledem-
Masaru: Snažím se nabrat sílu.
Yuichi: "Tak?"
Masaru: Zavrtím hlavou.
Yuichi: "Broučku."
Masaru: Zopakuju to.
Yuichi: S povzdechem kývnu.
Masaru: Nechám ho a dál se uklidňuju.
Yuichi: Zavřu oči.
Masaru: Po hodince jsem jakž takž v pořádku, takže opatrně seskočím dolů.
Yuichi: Hned ho podepřu.
Masaru: Sednu si na zem.
Yuichi: Posadím se naproti němu.
Masaru: Znovu zavřu oči.
Yuichi: Pohladím ho po tváři.
Masaru: Cuknu sebou.
Yuichi: Hned ruku stáhnu.
Masaru: Unaveně se na něj podívám jedním okem.
Yuichi: Sklopím pohled.
Masaru: Povzdechnu si.
Yuichi: "Pojď dovnitř. Lehneš si na gauč a já ti doběhnu pro něco k jídlu."
Masaru: "V pořádku. Pro něco zajedu."
Yuichi: "Takhle?" zvednu obočí. "Nekecej a pojď."
Masaru: "To je dobrý." zvednu se.
Yuichi: Chytnu ho za ruku a vedu dovnitř. "A zkus ceknout!" zamračím se.
Masaru: Hluboce si povzdechnu.
YuichiYuichi: Posadím ho na gauč. "Za chvilku jsem tu."
Masaru: Mračím se.
Yuichi: "Nemrač se," políbím ho do vlasů a natáhnu se po mojí peněžence.
Masaru: Nepřestanu se mračit.
Yuichi: "Lehni si,."
Masaru: Dál na něho koukám.
Yuichi: Mávnu mu a vyjdu.
Masaru: Propojím se s ním.
Yuichi: Běžím do krámu.
Masaru: Čekám na něj.
Yuichi: Nakoupím a jdu domů.
Masaru: Začnu netrpělivě poklepávat nohou.
Yuichi: "Tak jsem tu."
Masaru: Jemně si oddechnu.
Yuichi: Jdu do kuchyně, kde ohřeji jídlo.
Masaru: Lehnu si.
Yuichi: Vrátím se už s jídlem.
Masaru: Kouknu se na něj.
Yuichi: "Chceš krmit?"
Masaru: Přikývnu.
Yuichi: Dám před něj vidličku s jídlem.
Masaru: Otevřu pusu a poslušně jím.
Yuichi: Dám mu poslední sousto.
Masaru: Dožvýkám.
Yuichi: Pousměji se.
Masaru: "Tak budeme pokračovat." hlesnu.
Yuichi: "Ne!" zavrtím hlavou. "Lež," nařídím.
Masaru: "Ne." zvednu se.
Yuichi: Zatlačím ho zpátky.
Masaru: Zapřu se.
Yuichi: Zamračím se.
Masaru: "Tak co je další?"
Yuichi: "Nic."
Masaru: "Takže stůl." odpovím si na otázku.
Yuichi: Chytnu ho za ruku.
Masaru: Kouknu se na něj.
Yuichi: "Odpočiň si!"
Masaru: "Já jsem v pořádku."
Yuichi: Ironicky se na něj podívám.
Masaru: "Fakt." povzdechnu si.
Yuichi: "Nevěřím ti."
Masaru: "Copak to necítíš?"