Couple of unitato

Masaru: "Šikula." pochválím ho.

Yuichi: Pousěji se.

Masaru: "Tak vidíš. tohle ti sluší víc."

Yuichi: Dám mu pusu na bradu.

Masaru: Usměji se.

Yuichi: Políbím ho.

Masaru: Oplatím mu to.

Yuichi: Obejmu ho kolem krku.

Masaru: Pohladím ho po zádech.

Yuichi: Zavrním.

Masaru: Pousměji se a odtáhnu se.

Yuichi: Zabručím. Dám mu hlavu na rameno.

Masaru: "No přeci se neudusíme." jemně se zasměji.

Yuichi: Zazubím se.

Masaru: "Tak chtěl by ses ještě na něco zeptat?"

Yuichi: "Jak si zjistil, že jsem tvůj ochránce?"

Masaru: "Nějak jsem to cítil. A hlavně když ses potápěl." zamyslím se.

Yuichi: Pohladím ho po tváři.

Masaru: "A i ty si měl ty křeče."

Yuichi: "To jsem měl," potvrdím.

Masaru: "A ty byly kvůli mě." kňuknu.

Yuichi: "Kvůli čemu jsme je měli?" zavrčím.

Masaru: "Já se dlouho neproměnil a tak jsem to potlačoval." stane se ze mě hromádka neštěstí.

Yuichi: "Obden budeš dvě hodiny proměněný. Slibuješ?" Chytnu ho za tváře.

Masaru: "Ale to není potřeba. Před tím jsme se dva roky neměnil."

Yuichi: "Promiň mi to," řeknu a dám mu facku.

Masaru: Překvapeně se chytnu za tvář.

Yuichi: "Blbe," zabořím mu tvář do hrudi.

Masaru: Zamrkám.

Yuichi: Silně ho obejmu. "Slib mi, že se budeš měnit."

Masaru: "neboj už ano. Předtím to bylo kvůli ostatním."

Yuichi: Přikývnu a podívám se na něj.

Masaru: Pousměji se.

Yuichi: "Promiň mi tu facku."

Masaru: "V pořádku."

Yuichi: Políbím ho na červenou tvář.

Masaru: Trošku syknu. "Musím ale říct, že máš tedy ránu." usměji se.

Yuichi: Fňuknu. "Tak moc jsem nechtěl."

Masaru: "To je dobrý." políbím ho.

Yuichi: Oplatím mu polibek.

Masaru: Jen jak nemáme vzduch, odtáhnu se.

Yuichi: Dám mu nohy kolem pasu a víc se na něj natisknu.

Masaru: Trošku si odsednu od opěradla, aby se mu líp sedělo.

Yuichi: "Děkuju."

Masaru: "Za co?"

Yuichi: "Že na mě tak myslíš," zazubím se.

Masaru: "To je přeci samozřejmost." sladce se usměji.

Yuichi: "Máš krásný úsměv," zašeptám mu do ucha.

Masaru: "Děkuju." jemně zrůžovím.

Yuichi: "Snad tě neuvádím do rozpaků," uchechtnu se.

Masaru: "Ty máš co říkat, že ty moje papričko."

Yuichi: "Neříkej mi tak!" naberu červenou barvu.

Masaru: Zasměji se.

Yuichi: Nafouknu se.

Masaru: Políbím ho na tvářičky.

Yuichi: Vyfouknu se.

Masaru: "Tak je to lepší." spokojeně kývnu.

Yuichi: "Můžu mít osobní otázku? Nemusíš na ní odpovídat."

Masaru: "Ano?" pobídnu ho.

Yuichi: "Měl jsi přítele před ním než jsi se nastěhoval sem?"

Masaru: "Ne neměl. Jak víš nemám moc rád davy a celkově lidi. Takže jsem se všem vyhýbal."

Yuichi: Kývnu a začnu ho hladit po zádech.

Masaru: Nechám se a bokem se opřu o opěradlo. "Budeš chtít nějaký nový nábytek?"

Yuichi: "Jo, ale zaplatím ho já," kladu si podmínku.

Masaru: "Ne broučky. Ty si budeš hezky šetřit."

Yuichi: "Mám dost peněz," našpulím trucovitě pusu.

Masaru: "To já věřím." políbím ho. "Ale mě se to pak všechno vrátí z prodeje tohohle nábytku a domku."

Yuichi: Povzdechnu si.

Masaru: Usměji se.

Yuichi: "A můžu alespoň přispět?"

Masaru: "Můžeš nám koupit barvu do pokoje." svolím.

Yuichi: "Něco víc!"

Masaru: "Ne ne."

Yuichi: "Masaru," zakňučím.

Masaru: "Ano lásko?"

Yuichi: "Prosím, připadám si potom jako vyžírka."

Masaru: "A to jako proč?" zeptám se překvapeně.

Yuichi: "Všechno kupuješ nebo platíš ty."

Masaru: "To je samozřejmé, broučku. Já jsem tu pro to abych tě chránil."

Yuichi: "Ne to je moje povinnost," zavrtím hlavou.

Masaru: "Tvoje povinnost je abych nezvlčil. Jinak se o tebe budu starat já."

Yuichi: "Ale já něco zvládnu sám."

Masaru: "A jak pak, když nejsi plnoletý?"

Yuichi: "Něco, ale koupit můžu."

Masaru: "Jídlo."

Yuichi: "Ty mě nemáš rád!"

Masaru: "To máš pravdu. Já tě miluju."

Yuichi: "Tak mě nech něco koupit nebo přispět," smutně na něj kouknu.

Masaru: "Nene. budeš kupovat jídlo a můžeš i barvu."

Yuichi: "Fajn."

Masaru: Usměji se. "Tak je hodný brouček." políbím ho do vlásků.

Yuichi: Odfrknu si.

Masaru: Zasměji se.

Yuichi: Přejedu mu prsty po žebrech.

Masaru: Nadskočím.

Yuichi: Ďábelsky se zasměji-

Masaru: "Nic takovýho zlato." rychle mu chytnu ruce.

Yuichi: Zatvářím se jako andílek a natáhnu se pro polibek.

Masaru: Ten mu rád dám.

Yuichi: Uvolním si ruce a dám mu je kolem krku.

Masaru: Narovnám se a vím si ho na sebe natisknu.

Yuichi: Silněji ho obejmu nohama kolem pasu.

Masaru: Kousek se odtáhnu, když není vzduch.

Yuichi: Pohladím ho po tváři.

Masaru: Pousměji se.

Yuichi: "Hm," zavrním a zase ho políbím.

Masaru: Jemně ho pohladím po zádech.

Yuichi: Do polibku se usměju

Masaru: Zase se kousek odtáhnu.

Yuichi: Vydechnu.

Masaru: Zářivě se usměji.

YuichiYuichi: Přitulím se k němu.

Masaru: Dál ho hladím.

Yuichi: "Jsi dokonalý."

Masaru: "Nejsem to ty."

Yuichi: Ironicky se zasměju.

Masaru: "Je to pravda." políbím ho.

Yuichi: "Není."

Masaru: Zvednu jedno obočí.

Yuichi: Dám mu ho dolů.

Masaru: Zvednu to druhé.

YuichiYuichi: Zasměji se.

Masaru: Usměji se.

Yuichi: "Tak co budeme dělat?"

Masaru: "Nic mě nenapadá." zamyslím se.

Yuichi: Zavrtím se na něm a zapřemýšlím.

Masaru: Obočí mi vyletí nahoru.

Yuichi: Kouknu na něj

Masaru: "Copak zase prohokuješ?"

Yuichi: "Co?" nakloním hlavu na stranu.

Masaru: "Ale nic."

Yuichi: Pokrčím rameny.

Masaru: "Tak už si něco vymyslel?"

Yuichi: "Můžeme vzít ven ty dva," kouknu na Royalla a Sissi.

Masaru: "Dobrý nápad."

Yuichi: Zvednu se a dojdu pro vodítka.

Masaru: Já se dojdu převléct.

Yuichi: Podívám se jak je venku a jdu za Masarem.

Masaru: Kouknu se ke dveřím.

Yuichi: "Masaru?" začnu s andělským pohledem.

Masaru: "Ano broučku?"

Yuichi: "Můžu si vzít kraťásky?" zamrkám prosebně.

Masaru: Povzdechnu si. "Tak dobře."

Yuichi: "Děkuju," běžím se převléknout.

Masaru: Jdu dolů.

Yuichi: Přijdu už převlečený.

Masaru: "Můžeme?" zeptám se.

Yuichi: "Jop," vezmu si jedno vodítko.

Masaru: Vezmu druhé a připnu Royalla. Vyjdeme a já broučka obejme kolem pasu.

Yuichi: Přitulím se a šťastně se usměji.

Masaru: Jdeme do parku.

Yuichi: Víc se k němu přitisknu.

Masaru: Začnu vrčet na ty co se divně dívají na broučka.

Yuichi: "Lásko," zavrním.

Masaru: Kouknu se na něj.

Yuichi: "Pro mě existuješ jenom ty."

Masaru: "Já vím, ale nikdo se takhle na tebe dívat nebude."

Yuichi: Pohladím ho po tváři.

Masaru: Pousměji se a dovedu ho na travnatý plácek.

Yuichi: Posadím se do trávy.

Masaru: Sednu si vedle a jeho si vysadím na klín.

Yuichi: Políbím ho.

Masaru: Oplatím mu ho a pak pustím ty dva.

Yuichi: Pozoruji je.

Masaru: "Jsem rád, že se spravili."

Yuichi: Přikývnu.

Masaru: Pozoruju je.

Yuichi: Sleduji místo prcků Masara¨.

Masaru: Najednou něco uslyším.

Yuichi: Zaposlouchám se.

Masaru: Začnu nebezpečně vrčet.

Yuichi: "Co to je?" kniknu.

Masaru: "Nevím."

Yuichi: "Chceš to zjistit?"

Masaru: "Radši půjdeme."

Yuichi: "Dobře," vstanu a zavolám na prcky.

Masaru: Vezmu je a jdeme rychle pryč.

Yuichi: Držím se u Masara.

Masaru: Dojdeme domů.

Yuichi: Zavřu za námi a oddechnu si.

Masaru: "Jsi v pořádku?" strachuju se.

Yuichi: "Nic mi není," pousměji se.

Masaru: Oddechnu si.

Yuichi: Vezmu mu prcky a jdu jim dát najíst.

Masaru: Nechám ho a zatím se proměním a vyběhnu ven, kde si vyskočím na strom.

Yuichi: Vyjdu na zahradu a usměji se.

Masaru: Ležím si na větvi se zavřenýma očima

Yuichi: Posadím se ke dveřím a pozoruji ho.

Masaru: Otevřu jedno očko a kouknu na něj.

Yuichi: Usměji se.

Masaru: Vypláznu jazyk a usměji se.

Yuichi: Taky ho na něj vyplánu.

Masaru: Schovám ho a položím si hlavu na tlapky.

Yuichi: Zvednu se a zaběhnu dovnitř. Vrátím se se skicákem a tužkou.

Masaru: Sleduju ho.

Yuichi: "Moc se nehýbej!" nařídím.

Masaru: Poslechnu.

Yuichi: Když už mám skoro hotovo, kývnu mu.

Masaru: Trošku se zavrtím.

Yuichi: "Hotovo."

Masaru: Seskočím a přiběhnu za ním.

Yuichi: Podrbu ho za uchem.

Masaru: Olíznu ho.

Yuichi: Dám mu pusu na čumák.

Masaru: Olíznu mu obličej.

Yuichi: Zavrním.

Masaru: Začnu ho vytrvale lízat.

Yuichi: Zasměji se.

Masaru: Po chvilce přestanu a zelhnu ho.

Yuichi: Pohladím ho.

Masaru: Zadívám se mu do očí.

Yuichi: Pousměji se.

Masaru: Slezu z něj a protáhnu se.

Yuichi: Políbím ho do srsti.

Masaru: Otočím na ně hlavu.

Yuichi: "Máš hladík?"

Masaru: Přikývnu.

Yuichi: Vstanu a běžím do kuchyně.

Masaru: Klušu za ním.

Yuichi: "Dáš si rybičku?"

Masaru: ´Nechám to na tobě.´

Yuichi: Přikývnu a vytáhnu rybu.

Masaru: Proměním se jen na půl a sednu si za stůl.

Yuichi: "A co by jsi si k tomu dal?"

Masaru: "Nevím. Co tam máme?"

Yuichi: "Pojď se podívat."

Masaru: Zvednu se a jdu k němu.

Yuichi: Chytnu ho za ruku.

Masaru: Nechám se odvést.

Yuichi: "Můžu udělat hranolky, kaši nebo jenom zeleninu."

Masaru: "Tak kaši." rozhodnu.

Yuichi: "Jak si přeješ."

Masaru: Usměji se a jdu si zas sednout.

Yuichi: Dám se do přípravy.

Masaru: Sleduju ho.

Yuichi: Po hodince před něj dám jídlo.

Masaru: Poplácám si na klín.

Yuichi: Vezmu si svůj talíř a posadím se mu na něj.

Masaru: Pomalu se pustím do jídla.

Yuichi: Spokojeně jím.

Masaru: "Máš to moc dobré." políbím ho do vlásků.

Yuichi: "Děkuji," zčervenám.

Masaru: Usměji se a dojím.

Yuichi: Sklidím ze stolu.¨

Masaru: Jdu do pokoje.

Yuichi: Ťapu za ním.

Masaru: Padnu do postele.

Yuichi: Sednu si vedle něj.

Masaru: Kouknu se na něj.

Yuichi: "Unavený?"

Masaru: "Ani ne, ale těším se na zítřek."

Yuichi: "Já taky," zavrním.

Masaru: Stáhnu si ho k sobě.

Yuichi: Dám si jeho hlavu na hruď a hladím ho ve vlasech.

Masaru: Spokojeně zavrním.

Yuichi: "Jsem šťastný. Tak moc."

Masaru: "Já taky."

Yuichi: "Ale já víc."

Masaru: Usměji se.

Yuichi: Políbím ho do vlasů.¨

Masaru: Zavrním.

Yuichi: Zavřu oči a dál ho hladím.

Masaru: Pevně ho obejmu a usnu.

Yuichi: Pousměji se.

Masaru: Pořád ho pevně tisknu.

Yuichi: Trochu se zavrtím, aby povolil.

Masaru: Trošku povolím.

Yuichi: Vydechnu.

Masaru: Něco zabručím.

Yuichi: Políbím ho do vlasů a usnu.