Couple of unitato

Yuichi: Spokojeně kývnu a vlezu si do vany.

Masaru: Svléknu se a vlezu si za ním.

Yuichi: Natáhnu se pro žínku.

Masaru: Vezmu mu ji a začnu ho umývat.

Yuichi: Nafouknu se.

Masaru: Uchechtnu se.

Yuichi: "Já chtěl první."

Masaru: Podám mu ji.

Yuichi: S radostí ho začal umývat.

Masaru: Nechám ho a ještě se mu vystavuju.

Yuichi: Prohlížím si ho.

Masaru: Zvědavě na něj kouknu.

Yuichi: Usměji se na něj.

Masaru: Oplatím mu to a opřu se.

Yuichi: Sednu si blíž k němu.

Masaru: Vysadím si ho na klín.

Yuichi: Zavrním.

Masaru: Začnu jen tak relaxovat.

Yuichi: Nespokojeně se zavrtím.

Masaru: "Ano?"

Yuichi: "Ale to nic," usměji se a ještě se trochu zavrtím.

Masaru: Zavrčím.

Yuichi: "Promiň," kniknu.

Masaru: "Ale dobrý, jen to nedělej." usměji se a líbnu ho do vlásků.

Yuichi: Přestanu se hýbat.

Masaru: Začnu ho hladit.

Yuichi: Chytnu ho za ruce.

Masaru: Nechám se.

Yuichi: Hladím ho po rukách.

Masaru: Pousměji se.

Yuichi: "Miluji tě," špitnu.

Masaru: "Já tě taky miluji." políbím ho na krček.

Yuichi: ´Vzdychnu.

Masaru: Pousměji se a udělám to znovu.

Yuichi: "Ma..Masaru," vydechnu.

Masaru: "Ano broučku?" zavrkám.

Yuichi: "Pokud to nechceš dotáhnout do úplného konce tak to nedělej!" zabručím.

Masaru: "Já počkám." položím si hlavu na jeho rameno.

Yuichi: Pohladím ho po vlasech a natočím tvář k němu.

Masaru: Jemně do něj drcnu hlavou.

Yuichi: Usměji se.

Masaru: "Už vylezeme." brouknu.

Yuichi: "Dobře," natáhnu se pro ručník.

Masaru: Vezmu ho a začnu ho utírat.

Yuichi: Zčervenám.

Masaru: Podám mu tričko a zatím se začnu utírat.

Yuichi: Obléknu se a čekám na něj. "Můžu ti udělat cop?"

Masaru: "Klidně. Budu rád, ale asi si je ostříhám." zamyslím se a vezmu hřeben.

Yuichi: Stisknu mu ruku. "Zkus to a nepřej si mě!"

Masaru: "Proč?" podivím se. Vezmu ho do náruče a odnesu do pokoje.

Yuichi: "Prostě ne!" rozhodnu za něj.

Masaru: "Dobře." stávkuju. Posadím ho na postel a sednu si.

Yuichi: Pohladím ho.

Masaru: Dám mu hřeben.

Yuichi: Rozčešu mu vlasy a udělám rybí cop.

Masaru: Jako poděkování ho políbím.

Yuichi: Uculím se a dám mu hlavu na rameno.

Masaru: Pousměji se a lehnu si.

Yuichi: Hned se k němu přitisknu.

Masaru: Obejmu ho a začnu ho hladit a uspávat.

Yuichi: Usnu s úsměvem na tváři

Masaru: Usnu hned po něm.

Yuichi: Ráno se zavrtím a otevřu oči.

Masaru: Něco zamručím a spím dál.

Yuichi: Opatrně, abych Masara nevzbudil vstanu a jdu tiše do kuchyně.

Masaru: Probudí mě samota. Zaňufám.

Yuichi: Dám se do vaření.

Masaru: Jen v kalhotách seběhnu dolů.

Yuichi: Otočím se s tácem jídla, když ho uvidím ve dveřích.

Masaru: "dobré ráno lásko." zavrkám.

Yuichi: Odložím tác. "Dobrá ráno."

Masaru: Rozejdu k němu a obejmu ho a dám mu ranní pusu.

Yuichi: Spokojeně mu oplatím polibek.

Masaru: Odtáhnu se. "Proč si mě nevzbudil?"

Yuichi: "Chtěl jsem tě nechat vyspat," vysvětlím.

Masaru: "Já jsem v pořádku, nepotřebuji tolik spánku." pohladím ho po vláskách. "Ale slib mi, že kdyby si třeba někam šel a já spal tak do mě aspoň žduchni. Moc se bojím, když nevím kde jsi."

Yuichi: "Nemusíš se bát. Sám nikam nepůjdu," usměji se. "Pojď se najíst.

Masaru: "Ale já se bojím, i když jdeš jen dolů. Co kdyby se sem někdo vloupal?" namítnu a sednu si. Posadím si ho na klín.

Yuichi: "Prosím tě, kdo by se sem měl vloupat," protočím očima.

Masaru: " Zloději."

Yuichi: "Tak to je chci vidět," odfrknu si a začnu ho krmit.

Masaru: Nechám se, ale myslím si svoje.

Yuichi: Občas si taky něco vezmu.

Masaru: V půlce ho začnu zas já krmit.

Yuichi: Pousměji se.

Masaru: Když dojíme kouknu se na něj. "Půjdeme se tedy kouknout na ten domek?"

Yuichi: "Jo," vyskočím a táhnu ho do ložnice.

Masaru: Zasměji se a nechám se. V patře ho opustím a vlezu k sobě do pokoje.

Yuichi: Začnu se oblékat. Vyčistím si zuby a prohrábnu vlasy.

Masaru: Něco na sebe hodím a vlezu do koupelny za broučkem.

Yuichi: "Můžu jít takhle?" zeptám se pro jistotu.

Masaru: "Pročpak se najednou ptáš?" zeptám se překvapeně.

Yuichi: "Nechci, aby jsi byl pak nabručený."

Masaru: "A když mi to vadilo tak si mě stejně neposlechl." zabručím.

Yuichi: "No jo, ale pak jsi málem zmlátil nevinného člověka."

Masaru: "Nebyl nevinný." zavrčím si pro sebe.

Yuichi: "A co udělal?"

Masaru: Pohodím hlavou.

Yuichi: "Tak?" zvednu obočí.

Masaru: "Odmítám odpovědět."

Yuichi: "Dobře jak chceš."

Masaru: Kývnu a začnu si čistit zuby.

Yuichi: Koukám na něj.

Masaru: Vypláchnu si pusu. "Tak jsme připravený kousat." usměji se a vyjdu ven.

Yuichi: Hned se ho chytnu.

Masaru: Tázavě na něj kouknu.

Yuichi: "Teď můžeme jít."

Masaru: Usměji se.

Yuichi: "Pamatuješ si adresu?"

Masaru: "Neboj pamatuju." kývnu.

Yuichi: "Tak veď," usměji se.

Masaru: "Pojedeme jestli nevadí. Je to docela daleko." jdu k autu.

Yuichi: Pokrčím rameny.

Masaru: Otevřu mu dveře a pak za ním zavřu. Nastoupím a rozjedu se k našemu novému domovu. Tedy doufám v to.

Yuichi: Zastavíme pře dvoupatrovým domkem.

Masaru: "Tak jak se ti líbí?" zeptám se a vystoupím. rychle mu dojdu otevřít.

Yuichi: "Je krásný," rozzářím se.

Masaru: Usměji se a jdu k makléřovi, který tam už postává.

Yuichi: Stoupnu si trochu za Masara.

Masaru: Pozdravíme se a on nám o tom domku něco říkat. Pak nás pustí dovnitř a začne provázet. Chytnu broučka za ruku.

Yuichi: Rozhlížím se a už si všude představuji jak to bude vypadat

Masaru: Na konci poděkuju za prohlídku a že dáme vědět. Rozloučíme se a my nasedneme.

Yuichi: "Ten domek je skvělý!" vydechnu.

Masaru: "Takže je rozhodnuto. Jak přijedeme domů zavolám mu."

Yuichi: "A tobě se líbí?"

Masaru: "Je moc hezký. A dokážu si představit co by kde asi bylo."

Yuichi: "Já taky," přikyvuji.

Masaru: "Tak to je dobře."

Yuichi: "Už se těším."

Masaru: "Já taky-" zasměji se.

Yuichi: Vylezu z auta a čekám před dveřmi.

Masaru: Zamknu a auto a dojdu broučkovi otevřít. Sednu si do křesílka a vytočím makléřovo číslo.

Yuichi: Posadím se mu na klín.

Masaru: Obejmu ho a čekám až to zvedne.

Yuichi: Zatím ho hladím po tváři.

Masaru: Nakonec to zvedne. Řeknu, že se nám moc líbil a že ho bereme.

Yuichi: Zvědavě na něj koukám.

Masaru: Ještě se domluvíme na platbě a rozloučíme se.

Yuichi: "Kolik bude stát?"

Masaru: Řeknu částku.

Yuichi: "To by šlo," kývnu.

Masaru: "Ano taky jsem si myslel, že to bude dražší. Dneska ještě pojedu podepsat smlouvu a převedu peníze a zítra už bychom tam mohli jet. Jelikož tam nikdo nebydlí."

Yuichi: "Měli by jsme, ale nejdřív sbalit všechno potřebné."

Masaru: "Já bych spíš všechno upravil tam a pak tam navozil věci. Tenhle prodáme až se nastěhujeme." navrhnu zas já.

Yuichi: "Tak dobře," kývnu a natulím se k němu.

Masaru: Usměji se a začnu ho hladit.

YuichiYuichi: Políbím ho.

Masaru: Oplatím mu ho.

Yuichi: Obejmu ho kolem krku.

Masaru: Víc si ho k sobě přitisknu.

Yuichi: Zavrním.

Masaru: Kousek se od něj odtáhnu, když nám dojde dech a opřu se o jeho čelo svým.

Yuichi: Pohladím ho po tváři.

Masaru: Usměji se a dívám se mu do očí.

Yuichi: Zčervenám.

Masaru: "Jsi tak strašně moc roztomilý." zašeptám mu

Yuichi: Naberu barvu pálivé papriky. "Nejsem."

Masaru: Zachichotám. "Teď ještě víc."

Yuichi: "Masaru," zamumlám.

Masaru: "Ano zlatíčko?"

Yuichi: "Neříkej takové lži."

Masaru: "Ale já nelžu. Pro mě budeš vždy ten nejkrásnější a nejroztomilejší."

Yuichi: "Už chci vidět jak mi to říkáš až mi bude přes dvacet. Budu ti lézt na nervy."

Masaru: Zasměji se. "Já tě miluju než svůj život, který bych pro tebe klidně obětoval a tohle se nikdy nestane."

Yuichi: "Nikdy nevíš."

Masaru: "Ale já ano."

Yuichi: Povzdechnu si.

Masaru: Usměji se a políbím ho.

Yuichi: Oplatím mu polibek.

Masaru: Do polibku se pousměji.

Yuichi: Neodtahuji se.

Masaru: Odtáhnu se až nám vážně chybí vzduch.

Yuichi: Pousměji se a zrychleně dýchám.

Masaru: Taky dýchám rychleji.

Yuichi: "Druhé kolo?" zamrkám.

Masaru: Zasměji se a zase se k němu přitisknu rty.

Yuichi: Silněji ho obejmu.

Masaru: Líp si ho usadím na klíně takže teď na mě sedí obkročmo.

Yuichi: Do polibku se usměji.

Masaru: Když je to zase akutní odtáhnu se.

Yuichi: "Páni," přitulím se k němu.

Masaru: "Copak?" zajímám se.

Yuichi: Zavrtím hlavou.

Masaru: Nechám to a začnu ho hladit až se mi ho překvapivě povede uspat.

Yuichi: Něco ze spánku zabručím.

Masaru: Usměji se. Opatrně ho vezmu do náruče a vyjdu s ním nahoru a lehnu si do postele.

Yuichi: Nespokojeně se zavrtím.

Masaru: Začnu ho hladit.

Yuichi: Pousměji se.

Masaru: Po chvilce usnu taky. Pevně ho držím.

Yuichi: Po dvou hodinkách otevřu oči.

Masaru: Ucítím zavrtění v náruči a tak rozlepím očka.

Yuichi: "Spi, dojdu udělat jídlo."

Masaru: "Já musím jet podepsat tu smlouvu." zamumlám a zvednu se.

Yuichi: Povzdechnu si. "Dobře, tak já zatím uvařím."

Masaru: "Platí." oblíknu si mikinu a odejdu.

Yuichi: "Počkej!" zavolám ještě za ním a doběhnu ho.

Masaru: Otočím se na něj.

Yuichi: Skočím mu do náruče. Dám mu nohy kolem pasu. "Vrať se v pořádku a cestou prosím kup zmrzlinu."

Masaru: Rychle ho chytnu pod zadečkem. "Dobře a ještě něco mám koupit?" zeptám se.

Yuichi: "Jenom tu zmrzlinu," políbím ho.

Masaru: Oplatím mu ho. "Dobře. A neboj máš mě tu coby dup."

Yuichi: Seskočím na zem.

Masaru: Dám mu ještě pusu do vlásků a nasednu do auta.

Yuichi: Koukám za ním než zahne za roh. Zavřu dveře a jdu do kuchyně.

Masaru: Naštěstí kancelář je blízko. Všechno sepíšeme a já to podepíšu. Ještě vypíšu šek a jedu do obchodu.

Yuichi: Udělám zapečené těstoviny se sýrem.

Masaru: A rychle jedu domů. zastavím před domem.

Yuichi: Vykouknu z okna a běžím ke dveřím.

Masaru: Vystoupím a rozejdu ke dveřím.

Yuichi: Otevřu mu.

Masaru: "Ahoj koupil jsem tu zmrzku."

Yuichi: "Ahoj," vezmu od něj tašku.

Masaru: Usměji se a skloním se. Dám mu pusu.

Yuichi: Oplatím mu ji.

Masaru: Odtáhnu se a vejdu.

Yuichi: "Jídlo bude za chvilku."

Masaru: "Dobře. Dojdu se jen převléct."

Yuichi: Přikývnu a vrátím se do kuchyně.

Masaru: Rychle se převléknu a běžím dolů. Seskočím z půlky schodů na zem.

Yuichi: "Dávej pozor!"

Masaru: "Neboj se." obejmu ho.

Yuichi: Jenom nad ním zavrtím hlavou.

Masaru: Sednu si za stůl.

Yuichi: Dám před něj talíř s jídlem.

Masaru: Poděkuju.

Yuichi: Usměji se a dám se do jídla.

Masaru: "Tak je všechno zařízené." řeknu uprostřed jídla.

Yuichi: "Vážně?"

Masaru: Přikývnu.

Yuichi: Zaraduji se.

Masaru: Zasměji se a rychle dojím.

Yuichi: Sklidím ze stolu a sednu si mu do klína.

Masaru: Obejmu ho, aby nespadl.

Yuichi: Dám mu nohy kolem pasu.

Masaru: "Kam půjdeme?"

Yuichi: "Nechávám to na tobě."

Masaru: Zvednu se a jdu do obýváku, kde zapadnu do křesla.

Yuichi: Usměji se na něj.

Masaru: "Tak budeme odpočívat."

Yuichi: "To beru. Nechceš mi říct něco o tom jak jsi se proměnil nebo jak jsi poznal, že se měníš?"

Masaru: "Bylo mi myslím 12, když jsem se proměnil. A naštěstí jsem neměl problémy. Když má někde měnič svého ochránce tak je to ještě dobrý, ale když náhle umře ať jeden nebo druhý, pozná to. Proto, když si umřel jsem se prakticky zbláznil."

Yuichi: "Omlouvám se," zašeptám smutně.

Masaru: "Za co?" zeptám se překvapeně.

Yuichi: "Co jsi si musel vytrpět."

Masaru: "V pořádku. Jsem rád, že tě už mám a nehodlám se tě nikdy vzdát."

Yuichi: "Ale musel jsi trpět za moji blbost," popotáhnu.

Masaru: "Nebyla to blbost." vezmu jeho obličej do rukou.

Yuichi: "Ale byla a ty jsi za to trpěl," snažím se zamrkat slzy.

Masaru: "Ale já netrpěl."

Yuichi: "Ale ano."

Masaru: "Necháme to být ano?"

Yuichi: "Omlouvám se," kniknu

Masaru: "Ale no tak broučku."

Yuichi: "Jsem neschopný."

Masaru: "Nejsi." prohlásím rozhodně.

Yuichi: Nechám to být, ale myslím si své.

Masaru: "Broučku." řeknu smutně.

Yuichi: "Ano?"

Masaru: "Prosím jen tohle ne."

Yuichi: "A co?"

Masaru: "Nemysli na to ano? Je to pro mě těžké, když nad tím pořád přemýšlíš."

Yuichi: "Promiň," sklopím pohled.

Masaru: "A hlavně se pořád neomlouvej." usměji se.

Yuichi: "O.." zmlknu a podívám se na něho.