10. kapitola
Masaru: Vyfouknu vzduch.
Yuichi: Zasměji se a posadím se.
Masaru: Zamračím se.
Yuichi: Nevinně na něj zamrkám.
Masaru: Přivřu očka.
Yuichi: Pohladím ho po tváři.
Masaru: Přitisknu se k ní.
Yuichi: Přitulím se k němu.
Masaru: Spokojeně se usměji.
Yuichi: Dám mu hlavu na rameno.
Masaru: Pohladím ho.
Yuichi: Zavrním.
Masaru: Pousměji se a podívám se na Kaita.
Kaito: "Hlavně ho nesněz láskou," naznaším tiše.
Masaru: Jen si odfrknu si.
Kaito: Zasměji se.
Masaru: "Ty máš co říkat."
Kaito: "Já mu to řekl hned, co jsem zjistil, že je můj ochránce."
Masaru: "K tvojí smůle nejsem ty. Nebo spíš díky bohu."
Kaito: "Odfrknu si."
Masaru: Uchechtnu se.
Kaito: Vypláznu jazyk.
Masaru: Zašklebím se.
Kaito: Pohodím hlavou.
Masaru: Vítězně se usměji.
Yuichi: "Ale no tak děti."
Masaru: "Ano miminko?"
Yuichi: Našpulím uraženě pusu a polechtám ho.
Masaru: Cuknu sebou.
Yuichi: Začnu ho lechtat.
Masaru: Rychle mu chytnu ruce.
Yuichi: Zatvářím se hned jako neviňátko.
Masaru: "To ti nepomůže." zasměji se.
Yuichi: Povzdechnu si.
Masaru: Polechtám ho.
Yuichi: Uchechtnu se.
Masaru: Dál pokračuji v týrání.
Yuichi: "Už dost!" směji se.
Masaru: "A budeš hodný?" kladu si podmínky.
Yuichi: Přikývnu.
Masaru: Přestanu.
Yuichi: Oddechnu si.
Masaru: Pousměji se.
Yuichi: Hned se k němu přitulím.
Masaru: Zazubím se.
Yuichi: Zavrtám mu tvář do krku a zavřu oči.
Masaru: Nastane večer a já se kouknu na broučka.
Yuichi: "Tak půjdeme," radostně vyskočím na nohy.
Masaru: "Ale prvně se najíme."
Yuichi: Povzdechnu si a jdu něco připravit.
Masaru: Jdu za ním.
Yuichi: Začnu připravovat pomazánku.
Masaru: "Děkuju." brouknu
Yuichi: "Za co?"
Masaru: "Že ještě chvilku vydržíš."
Yuichi: Usměji se a přejdu k němu.
Masaru: Koukám na něj.
Yuichi: Obejmu ho a přitisknu se k němu.
Masaru: Začnu ho hladit po vláskách. Tak rychle ať můžeme vyjít."
Yuichi: "Hn, ještě chvilku," zarazím ho.
Masaru: "Tak dobře."
Yuichi: Po pár minutách se odtáhnu a dám se do vaření.
Masaru: Sednu si ke stolu a zavolám ty dva.
Yuichi: Dám hotové krajíce na stůl a sednu si.
Masaru: Všichni se najíme a pak na sebe koukneme.
Yuichi: "Kam až půjdeme?"
Masaru: "Asi do lesa."
Yuichi: Kývnu a zvednu se.
Masaru: "Ale obleč si něco teplejšího." poprosím.
Yuichi: Přikývnu a běžím do pokoje.
Masaru: Počkáme dole a já čekám v čem se ukáže tentokrát.
Yuichi: Vezmu si na sebe černé úzké džiny, tričko stejné barvy a šedou mikinu s oušky.
Masaru: Jen jak sejde, tak sebou málem škrábnu, ale aspoň je to dlouhý.
Yuichi: "Jsi v pořádku?" zeptám se starostlivě a dojdu k němu.
Masaru: "Ale jo dobrý." řeknu.
Yuichi: Kývnu a vezmu dvě baterky. Jednu podám Hirovi a vyjdu ven.
Masaru: Dovedeme je do lesa a tak se k Kaitem proměníme a už nás není.
Yuichi: Pomalu se vydám do lesa a rozhlížím se.
Hiro: "Tak jsme tu zůstali jenom my."
Yuichi: Usměji se na něj. "Tak pojď," pobídnu ho.
Hiro: "Víš jak je najít?" zeptám se jen tak.
Yuichi: "Jo, ale nic neřeknu možná jsou poblíž."
Hiro: "No já už vím, kde jsou." brouknu.
Yuichi: "Kde?" otočím se k němu.
Hiro: "Neřeknu. Nebyla by to sranda."
Yuichi: * "Mohli by jsme je vyděsit.."
Hiro: "Vždyť nás cítí."
Yuichi: Povzdechnu si. "Tak jdeme," rozejdu se hlouběji.
Hiro: Usměji se a jdu za ním.
Yuichi: Rozsvítím jednu baterku.
Hiro: "Tak veďte pane průvodce."
Yuichi: Zasměji se.
Hiro: Uvidím je mihnout.
Yuichi: Otočím se za zvukem.
Hiro: Pousměji se. Tak nás přeci jen hlídají.
Yuichi: Zahlédnu zajíce, rozběhnu se za ním.
Hiro: Běžím pokusem za ním.
Yuichi: Skočím po zajíčkovi.
Hiro: Začnu se smát.
Yuichi: Fňuknu, když se rozplácnu na zemi.
Hiro: Zhroutím se na zem.
Yuichi: Nafouknu se a zvednu se.
Hiro: "Jsi- Jsi v pořádku?" dostanu ze sebe.
Yuichi: "Jo," opraším se.
Hiro: "Pokračujeme?"
Yuichi: Přikývnu a rozejdu se někam.
Hiro: Jdu vesele za ním.
Yuichi: Rozhlídnu se.
Hiro: "Všechno dobrý?" kouknu se na něj.
Yuichi: "Jo," šeptnu a ukážu na dva stíny.
Hiro: Kouknu se tam a zarazím se. To nejsou oni.
Yuichi: "Hiro?" ozvu se tiše.
Hiro: "To nejsou oni." kniknu.
Yuichi: Opatrně ucouvnu.
Hiro: Bohužel si nás všimnou a rozeběhnou se k nám.
Yuichi: Popadnu Hira za ruku a rozběhnu se pryč.
Hiro: Po chvilce nás doběhnout.
Yuichi: Přitisknu se na Hira.
Hiro: Obejmu ho a začnu couvat.
Yuichi: Sleduji ty dva před námi.
Hiro: Hlasitě hvízdnu. "Teď musíme jen čekat." šeptnu.
Yuichi: Kývnu a chytnu se za břicho.
Hiro: "Co se stalo?" objeví se mi v hlase panika.
Yuichi: "To je asi tím během," zaskučím a klesnu na kolena.
Hiro: "A kruci." zakleji a kleknu si před něj, abych ho popřípadě ochránil.
Yuichi: Zavřu oči a dál se držím za břicho.
Hiro: "Tak kde jsou." zavrčím si pro sebe a vytáhnu pistoli.
Yuichi: Vyděšeně se na něj podívám.
Hiro: "Neboj se ochráním tě."
Yuichi: Kývnu a pomyslím na Masara.
Hiro: Namířím na ně, když jsou u nás.
Yuichi: Pokusím se postavit.
Hiro: "Radši seď."
Yuichi: Zavrtím hlavou a postavím se na roztřesené nohy.
Hiro: Naneštěstí se mu podlomí a on začne padat. Pohotově ho chytnu, ale ti dva na nás zaútočí.
Yuichi: Vykřiknu a natáhnu se k Hírovi po zbrani a vystřelím po jednom z nich.
Hiro: Všimnu si, že ho zasáhl do ramene. Najednou se přiženou dva stíny a zaútočí na ně.
Yuichi: Upustím zbraň.
Hiro: Rychle ho obejmu.
Yuichi: Vděčně se k Hirovi přitisknu.
Hiro: Když zmizí, rozběhnou se k nám.
Yuichi: Hned se pověsím na Masara.
Masaru: Přitisknu ho k sobě. "Už je dobře." zabruším mu do ouška.
Yuichi: Držím se ho jako klíště.
Masaru: "Jdeme domů. řeknu a rozejdu se. Slyším za sebou Kaita. Kouknu se a vidím, že si ho taky vzal do náruče.
Yuichi: Zavřu unaveně oči.
Masaru: Začnu ho hladit. "Omlouvám se, že jsme tam nebyli dřív. Byli jsme hodně daleko." řeknu a otevřu.
Yuichi: "V pořádku, hlavně, že jste přišli."
Masaru: Dovedu ty dva do pokoje a pak jdu k Yuichimu.
Yuichi: Hned se na něj nalepím.
Masaru: Lehnu si s ním do postele. "Nechceš se jít vykoupat?"
Yuichi: "Ne. Jenom lež," zabručím.
Masaru: "Dobře. Tak spinkej."
Yuichi: "Ty taky."
Masaru: Pousměji se. "Nemůžu moc jsem se o tebe bál."
Yuichi: "Já se taky bál, ale neusnu bez tebe," zčervenám.
Masaru: "Neboj já tu s tebou zůstanu." pohladím ho.
Yuichi: Zavrtím hlavou.
Masaru: "Tak usneme společně." navrhnu.
Yuichi: "Dobře."
Masaru: Pousměji se a začnu ho uspávat. Já zavřu oči.
Yuichi: Pozoruji jeho tvář.
Masaru: "Nesleduj mě a spinkej." usměji se.
Yuichi: "Ale já tě rád sleduju."
Masaru: "To jsem rád, že se ti líbím, ale měl by si spinkat a odpočívat." otevču jedno očko.
Yuichi: "Ne, já tě chci sledovat."
Masaru: Dám mu dlaň přes oči.
Yuichi: Chytnu ho za ruku a snažím se ji oddálit.
Masaru: Dám mu pusu.
Yuichi: Vyjukaně na něj zírám.
Masaru: Odtáhnu se a pousměji.
Yuichi: Zčervenám. Pohladím ho po tváři a dám mu dětskou pusu.
Masaru: "a teď spinkej."
Yuichi: Spokojeně zavřu oči.
Masaru: Začnu ho uspávat.
Yuichi: Po chvilce se k němu natulím a usnu.
Masaru: Pousměji se a usnu hned po něm.
Yuichi: Celou noc se k němu tisknu.
Masaru: Přesunu ho na sebe.
Yuichi: Zavrním.
Masaru: Ráno se probudím první.
Yuichi: Jenom se spokojeně zavrtím.
Masaru: Usměji se a začnu ho hladit.
Yuichi: "Hmm," usměji se.
Masaru: Kouknu se na něj.
Yuichi: Otevřu oči.
Masaru: "Dobré ráno."
Yuichi: "Dobré," rozzářím se.
Masaru: "Tak jak si se vyspinkal?"
Yuichi: "Skvěle."
Masaru: "To jsem rád."
Yuichi: Obejmu ho.
Masaru: Hladím ho.
Yuichi: Opřu si čelo o jeho.
Masaru: "Hmm. Copak?"
Yuichi: Zčervenám.
Masaru: Pousměji se.
Yuichi: Usměji se.
Masaru: "Tak?"
Yuichi: Zavrtím hlavou.
Masaru: Koukám se tedy na něj.
Yuichi: Oplácím mu pohled.
Masaru: "Asi bychom měli vstávat."
Yuichi: Povzdechnu si
Masaru: "Ale klidně tak ještě můžeme zůstat."
Yuichi: "Musím udělat snídani," vstanu a začnu se oblékat.
Masaru: Stáhnu si ho do postel. "Však to počká."
Yuichi: "Nepočká," snažím se vyhrabat.
Masaru: Držím si ho pevně u sebe.
Yuichi: Povzdechnu si. "Ale jenom chvilku."
Masaru: "Platí."
Yuichi: Obejmu ho a přetáhnu na sebe.
Masaru: Vrátím se zpátky. "Ještě tě zalehnu."
Yuichi: Povzdechnu si a posadím se.
Masaru: Stáhnu si ho na sebe.
Yuichi: Dám mu malou pusu.
Masaru: Oplatím mu ji.
Yuichi: Usměji se.
Masaru: "a co dneska bude na jídlo?"
Yuichi: "Překvapení."
Masaru: "Dobře."
Yuichi: "A už mě pustíš?"
Masaru: "Ještě ne." zazubím se.
Yuichi: "Tak pojď se mnou."
Masaru: "Ale mě se líbí tady."
Yuichi: "Ale já musím jít vařit."
Masaru: "A proč? Oni stejně ještě spí."
Yuichi: Jenom si nad ním povzdechnu a vstanu.
Masaru: Zas si ho přitáhnu.
Yuichi: Zamračím se.
Masaru: Nevinně zamrkám.
Yuichi: "Jdeme do kuchyně!"
Masaru: "Vážně musíme?"
Yuichi: "Ano musíme."
Masaru: "Opravdu?"
Yuichi: "Ano," vstanu a namáčknu se na dveře, aby mě nemohl chytit.
Masaru: Vyskočím z postele a běžím si ho chytnout.
Yuichi: Zasměji se a uhnu mu.
Masaru: Začnu ho honit.
Yuichi: Vypláznu na něj jazyk.
Masaru: Nakonec ho chytnu.
Yuichi: Obejmu ho.
Masaru: "Tak je hodný."
Yuichi: Zazubím se.
Masaru: Vezmu ho do náruče a jdu zpátky do postele.
Yuichi: "Ne!" zanaříkám.
Masaru: "Ale ano." ďábelsky se zasměji.
Yuichi: "Masaru."
Masaru: "Ano?" kniknu nevinně.
Yuichi: "Jdeme!" zvednu se a odejdu z pokoje.
Masaru: "Ty mě nemáš rád." zakňučím za ním.
Yuichi: Nakouknu do dveří. "To máš pravdu," kývnu a jdu do kuchyně.
Masaru: Zesmutním a zahrabu se pod peřinu.
Yuichi: Pustím se do přípravy.
Masaru: Ani se nehnu a jen tak tam ležím.
Yuichi: Hotové jídlo schovám do trouby a běžím do pokoje.
Masaru: Sice slyším kroky, ale nedbám na to.
Yuichi: Skočím na postel a povalím ho pod sebe.
Masaru: Nic neudělám. Jsme jako panenka.
Yuichi: "Masaru?" pohladím ho po tváři.
Masaru: "Hmm?"
Yuichi: "Copak je?"
Masaru: "Nic." přetočím se na bok.
Yuichi: Smutně ho obejmu a otočím k sobě.
Masaru: Uhnu pohledem.
Yuichi: Chytnu ho za bradu a otočím k sobě.
Masaru: Nedívám se na něj.
Yuichi: "Co jsem ti udělal?"
Masaru: "Nic." řeknu.