Jdi na obsah Jdi na menu
 


10. kapitola

26. 1. 2015

Masaru: Vyfouknu vzduch.

Yuichi: Zasměji se a posadím se.

Masaru: Zamračím se.

Yuichi: Nevinně na něj zamrkám.

Masaru: Přivřu očka.

Yuichi: Pohladím ho po tváři.

Masaru: Přitisknu se k ní.

Yuichi: Přitulím se k němu.

Masaru: Spokojeně se usměji.

Yuichi: Dám mu hlavu na rameno.

Masaru: Pohladím ho.

Yuichi: Zavrním.

Masaru: Pousměji se a podívám se na Kaita.

Kaito: "Hlavně ho nesněz láskou," naznaším tiše.

Masaru: Jen si odfrknu si.

Kaito: Zasměji se.

Masaru: "Ty máš co říkat."

Kaito: "Já mu to řekl hned, co jsem zjistil, že je můj ochránce."

Masaru: "K tvojí smůle nejsem ty. Nebo spíš díky bohu."

Kaito: "Odfrknu si."

Masaru: Uchechtnu se.

Kaito: Vypláznu jazyk.

Masaru: Zašklebím se.

Kaito: Pohodím hlavou.

Masaru: Vítězně se usměji.

Yuichi: "Ale no tak děti."

Masaru: "Ano miminko?"

Yuichi: Našpulím uraženě pusu a polechtám ho.

Masaru: Cuknu sebou.

Yuichi: Začnu ho lechtat.

Masaru: Rychle mu chytnu ruce.

Yuichi: Zatvářím se hned jako neviňátko.

Masaru: "To ti nepomůže." zasměji se.

Yuichi: Povzdechnu si.

Masaru: Polechtám ho.

Yuichi: Uchechtnu se.

Masaru: Dál pokračuji v týrání.

Yuichi: "Už dost!" směji se.

Masaru: "A budeš hodný?" kladu si podmínky.

Yuichi: Přikývnu.

Masaru: Přestanu.

Yuichi: Oddechnu si.

Masaru: Pousměji se.

Yuichi: Hned se k němu přitulím.

Masaru: Zazubím se.

Yuichi: Zavrtám mu tvář do krku a zavřu oči.

Masaru: Nastane večer a já se kouknu na broučka.

Yuichi: "Tak půjdeme," radostně vyskočím na nohy.

Masaru: "Ale prvně se najíme."

Yuichi: Povzdechnu si a jdu něco připravit.

Masaru: Jdu za ním.

Yuichi: Začnu připravovat pomazánku.

Masaru: "Děkuju." brouknu

Yuichi: "Za co?"

Masaru: "Že ještě chvilku vydržíš."

Yuichi: Usměji se a přejdu k němu.

Masaru: Koukám na něj.

Yuichi: Obejmu ho a přitisknu se k němu.

Masaru: Začnu ho hladit po vláskách. Tak rychle ať můžeme vyjít."

Yuichi: "Hn, ještě chvilku," zarazím ho.

Masaru: "Tak dobře."

Yuichi: Po pár minutách se odtáhnu a dám se do vaření.

Masaru: Sednu si ke stolu a zavolám ty dva.

Yuichi: Dám hotové krajíce na stůl a sednu si.

Masaru: Všichni se najíme a pak na sebe koukneme.

Yuichi: "Kam až půjdeme?"

Masaru: "Asi do lesa."

Yuichi: Kývnu a zvednu se.

Masaru: "Ale obleč si něco teplejšího." poprosím.

Yuichi: Přikývnu a běžím do pokoje.

Masaru: Počkáme dole a já čekám v čem se ukáže tentokrát.

Yuichi: Vezmu si na sebe černé úzké džiny, tričko stejné barvy a šedou mikinu s oušky.

Masaru: Jen jak sejde, tak sebou málem škrábnu, ale aspoň je to dlouhý.

Yuichi: "Jsi v pořádku?" zeptám se starostlivě a dojdu k němu.

Masaru: "Ale jo dobrý." řeknu.

Yuichi: Kývnu a vezmu dvě baterky. Jednu podám Hirovi a vyjdu ven.

Masaru: Dovedeme je do lesa a tak se k Kaitem proměníme a už nás není.

Yuichi: Pomalu se vydám do lesa a rozhlížím se.

Hiro: "Tak jsme tu zůstali jenom my."

Yuichi: Usměji se na něj. "Tak pojď," pobídnu ho.

Hiro: "Víš jak je najít?" zeptám se jen tak.

Yuichi: "Jo, ale nic neřeknu možná jsou poblíž."

Hiro: "No já už vím, kde jsou." brouknu.

Yuichi: "Kde?" otočím se k němu.

Hiro: "Neřeknu. Nebyla by to sranda."

Yuichi: * "Mohli by jsme je vyděsit.."

Hiro: "Vždyť nás cítí."

Yuichi: Povzdechnu si. "Tak jdeme," rozejdu se hlouběji.

Hiro: Usměji se a jdu za ním.

Yuichi: Rozsvítím jednu baterku.

Hiro: "Tak veďte pane průvodce."

Yuichi: Zasměji se.

Hiro: Uvidím je mihnout.

Yuichi: Otočím se za zvukem.

Hiro: Pousměji se. Tak nás přeci jen hlídají.

Yuichi: Zahlédnu zajíce, rozběhnu se za ním.

Hiro: Běžím pokusem za ním.

Yuichi: Skočím po zajíčkovi.

Hiro: Začnu se smát.

Yuichi: Fňuknu, když se rozplácnu na zemi.

Hiro: Zhroutím se na zem.

Yuichi: Nafouknu se a zvednu se.

Hiro: "Jsi- Jsi v pořádku?" dostanu ze sebe.

Yuichi: "Jo," opraším se.

Hiro: "Pokračujeme?"

Yuichi: Přikývnu a rozejdu se někam.

Hiro: Jdu vesele za ním.

Yuichi: Rozhlídnu se.

Hiro: "Všechno dobrý?" kouknu se na něj.

Yuichi: "Jo," šeptnu a ukážu na dva stíny.

Hiro: Kouknu se tam a zarazím se. To nejsou oni.

Yuichi: "Hiro?" ozvu se tiše.

Hiro: "To nejsou oni." kniknu.

Yuichi: Opatrně ucouvnu.

Hiro: Bohužel si nás všimnou a rozeběhnou se k nám.

Yuichi: Popadnu Hira za ruku a rozběhnu se pryč.

Hiro: Po chvilce nás doběhnout.

Yuichi: Přitisknu se na Hira.

Hiro: Obejmu ho a začnu couvat.

Yuichi: Sleduji ty dva před námi.

Hiro: Hlasitě hvízdnu. "Teď musíme jen čekat." šeptnu.

Yuichi: Kývnu a chytnu se za břicho.

Hiro: "Co se stalo?" objeví se mi v hlase panika.

Yuichi: "To je asi tím během," zaskučím a klesnu na kolena.

Hiro: "A kruci." zakleji a kleknu si před něj, abych ho popřípadě ochránil.

Yuichi: Zavřu oči a dál se držím za břicho.

Hiro: "Tak kde jsou." zavrčím si pro sebe a vytáhnu pistoli.

Yuichi: Vyděšeně se na něj podívám.

Hiro: "Neboj se ochráním tě."

Yuichi: Kývnu a pomyslím na Masara.

Hiro: Namířím na ně, když jsou u nás.

Yuichi: Pokusím se postavit.

Hiro: "Radši seď."

Yuichi: Zavrtím hlavou a postavím se na roztřesené nohy.

Hiro: Naneštěstí se mu podlomí a on začne padat. Pohotově ho chytnu, ale ti dva na nás zaútočí.

Yuichi: Vykřiknu a natáhnu se k Hírovi po zbrani a vystřelím po jednom z nich.

Hiro: Všimnu si, že ho zasáhl do ramene. Najednou se přiženou dva stíny a zaútočí na ně.

Yuichi: Upustím zbraň.

Hiro: Rychle ho obejmu.

Yuichi: Vděčně se k Hirovi přitisknu.

Hiro: Když zmizí, rozběhnou se k nám.

Yuichi: Hned se pověsím na Masara.

Masaru: Přitisknu ho k sobě. "Už je dobře." zabruším mu do ouška.

Yuichi: Držím se ho jako klíště.

Masaru: "Jdeme domů. řeknu a rozejdu se. Slyším za sebou Kaita. Kouknu se a vidím, že si ho taky vzal do náruče.

Yuichi: Zavřu unaveně oči.

Masaru: Začnu ho hladit. "Omlouvám se, že jsme tam nebyli dřív. Byli jsme hodně daleko." řeknu a otevřu.

Yuichi: "V pořádku, hlavně, že jste přišli."

Masaru: Dovedu ty dva do pokoje a pak jdu k Yuichimu.

Yuichi: Hned se na něj nalepím.

Masaru: Lehnu si s ním do postele. "Nechceš se jít vykoupat?"

Yuichi: "Ne. Jenom lež," zabručím.

Masaru: "Dobře. Tak spinkej."

Yuichi: "Ty taky."

Masaru: Pousměji se. "Nemůžu moc jsem se o tebe bál."

Yuichi: "Já se taky bál, ale neusnu bez tebe," zčervenám.

Masaru: "Neboj já tu s tebou zůstanu." pohladím ho.

Yuichi: Zavrtím hlavou.

Masaru: "Tak usneme společně." navrhnu.

Yuichi: "Dobře."

Masaru: Pousměji se a začnu ho uspávat. Já zavřu oči.

Yuichi: Pozoruji jeho tvář.

Masaru: "Nesleduj mě a spinkej." usměji se.

Yuichi: "Ale já tě rád sleduju."

Masaru: "To jsem rád, že se ti líbím, ale měl by si spinkat a odpočívat." otevču jedno očko.

Yuichi: "Ne, já tě chci sledovat."

Masaru: Dám mu dlaň přes oči.

Yuichi: Chytnu ho za ruku a snažím se ji oddálit.

Masaru: Dám mu pusu.

Yuichi: Vyjukaně na něj zírám.

Masaru: Odtáhnu se a pousměji.

Yuichi: Zčervenám. Pohladím ho po tváři a dám mu dětskou pusu.

Masaru: "a teď spinkej."

Yuichi: Spokojeně zavřu oči.

Masaru: Začnu ho uspávat.

Yuichi: Po chvilce se k němu natulím a usnu.

Masaru: Pousměji se a usnu hned po něm.

Yuichi: Celou noc se k němu tisknu.

Masaru: Přesunu ho na sebe.

Yuichi: Zavrním.

Masaru: Ráno se probudím první.

Yuichi: Jenom se spokojeně zavrtím.

Masaru: Usměji se a začnu ho hladit.

Yuichi: "Hmm," usměji se.

Masaru: Kouknu se na něj.

Yuichi: Otevřu oči.

Masaru: "Dobré ráno."

Yuichi: "Dobré," rozzářím se.

Masaru: "Tak jak si se vyspinkal?"

Yuichi: "Skvěle."

Masaru: "To jsem rád."

Yuichi: Obejmu ho.

Masaru: Hladím ho.

Yuichi: Opřu si čelo o jeho.

Masaru: "Hmm. Copak?"

Yuichi: Zčervenám.

Masaru: Pousměji se.

Yuichi: Usměji se.

Masaru: "Tak?"

Yuichi: Zavrtím hlavou.

Masaru: Koukám se tedy na něj.

Yuichi: Oplácím mu pohled.

Masaru: "Asi bychom měli vstávat."

Yuichi: Povzdechnu si

Masaru: "Ale klidně tak ještě můžeme zůstat."

Yuichi: "Musím udělat snídani," vstanu a začnu se oblékat.

Masaru: Stáhnu si ho do postel. "Však to počká."

Yuichi: "Nepočká," snažím se vyhrabat.

Masaru: Držím si ho pevně u sebe.

Yuichi: Povzdechnu si. "Ale jenom chvilku."

Masaru: "Platí."

Yuichi: Obejmu ho a přetáhnu na sebe.

Masaru: Vrátím se zpátky. "Ještě tě zalehnu."

Yuichi: Povzdechnu si a posadím se.

Masaru: Stáhnu si ho na sebe.

Yuichi: Dám mu malou pusu.

Masaru: Oplatím mu ji.

Yuichi: Usměji se.

Masaru: "a co dneska bude na jídlo?"

Yuichi: "Překvapení."

Masaru: "Dobře."

Yuichi: "A už mě pustíš?"

Masaru: "Ještě ne." zazubím se.

Yuichi: "Tak pojď se mnou."

Masaru: "Ale mě se líbí tady."

Yuichi: "Ale já musím jít vařit."

Masaru: "A proč? Oni stejně ještě spí."

Yuichi: Jenom si nad ním povzdechnu a vstanu.

Masaru: Zas si ho přitáhnu.

Yuichi: Zamračím se.

Masaru: Nevinně zamrkám.

Yuichi: "Jdeme do kuchyně!"

Masaru: "Vážně musíme?"

Yuichi: "Ano musíme."

Masaru: "Opravdu?"

Yuichi: "Ano," vstanu a namáčknu se na dveře, aby mě nemohl chytit.

Masaru: Vyskočím z postele a běžím si ho chytnout.

Yuichi: Zasměji se a uhnu mu.

Masaru: Začnu ho honit.

Yuichi: Vypláznu na něj jazyk.

Masaru: Nakonec ho chytnu.

Yuichi: Obejmu ho.

Masaru: "Tak je hodný."

Yuichi: Zazubím se.

Masaru: Vezmu ho do náruče a jdu zpátky do postele.

Yuichi: "Ne!" zanaříkám.

Masaru: "Ale ano." ďábelsky se zasměji.

Yuichi: "Masaru."

Masaru: "Ano?" kniknu nevinně.

Yuichi: "Jdeme!" zvednu se a odejdu z pokoje.

Masaru: "Ty mě nemáš rád." zakňučím za ním.

Yuichi: Nakouknu do dveří. "To máš pravdu," kývnu a jdu do kuchyně.

Masaru: Zesmutním a zahrabu se pod peřinu.

Yuichi: Pustím se do přípravy.

Masaru: Ani se nehnu a jen tak tam ležím.

Yuichi: Hotové jídlo schovám do trouby a běžím do pokoje.

Masaru: Sice slyším kroky, ale nedbám na to.

Yuichi: Skočím na postel a povalím ho pod sebe.

Masaru: Nic neudělám. Jsme jako panenka.

Yuichi: "Masaru?" pohladím ho po tváři.

Masaru: "Hmm?"

Yuichi: "Copak je?"

Masaru: "Nic." přetočím se na bok.

Yuichi: Smutně ho obejmu a otočím k sobě.

Masaru: Uhnu pohledem.

Yuichi: Chytnu ho za bradu a otočím k sobě.

Masaru: Nedívám se na něj.

Yuichi: "Co jsem ti udělal?"

Masaru: "Nic." řeknu.

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář